Ženy rodí, jak žijí

Kdo s koho

„Pokud by maminka skutečně chtěla porodit ve stoje, prostě tak porodí a nikdo z okolí jí v tom nebude bránit,“ domnívá se lektorka kurzů osobního rozvoje Zdeňka Jordánová, autorka knihy Tvoje dítě jako šance pro tebe. „Ona se ale pouze vzpouzela, když prosazovala svou. Personál to vycítil a podle toho se zachoval. Maminka pak měla pocit, že „prohrála“ a to byla ta chyba. Vůbec totiž neměla s nikým nic hrát, ani sama se sebou. Její vnitřní disharmonie se projevila i navenek, a odrazila se v podobě „disharmonického“ chování personálu.“

Všichni to jistě známe. Chování našeho okolí je i v běžném životě, nejen v tak vypjaté chvíli, jako je porod, velmi často odrazem našeho vnitřního rozpoložení. Ať se nám to líbí nebo ne.

Kdy je to ono?

Jak ale poznám, že to je ten „správný“ porod, porod podle mě? Jednoduše. Pokud skutečně budeme vědět, co chceme, nebudeme muset o tom ani přemýšlet, prostě to tak „budeme mít.“ Naše okolí to vycítí a naladí se na stejnou vlnu. A vyhoví nám.

Pokud je však naše porodní přání pouze umělou konstrukcí, kterou za každou cenu „prosadíme“, zákonitě narazíme na nepochopení a zklamání máme zaručeno.

Když se při nějaké situaci sejde více názorů, převáží názor toho, kdo je vnitřně přesvědčenější. V případě Jany o správnosti svého jednání nepochybovali lékaři.

Maminka si jen „myslela“, že ví co chce. Nebyla v harmonii se sebou samou, tudíž s ní nebylo v harmonii ani její okolí. Bojovala a zákonitě prohrála. Opustila původní záměr, z něhož zbyla jen slupka v podobě slov „chci porodit ve stoje“. Pod povrchem byl zmatek a konflikt. Není divu, že personál nebyl o její „pravdě“ zrovna dvakrát přesvědčený.

Přijměme zodpovědnost

Jakmile si pomyslíte: „Jsem oběť zastaralého systému…“, zarazte. Zákon nestanoví rodičce žádné povinnosti. V praxi to znamená, že veškerou péči si necháváme poskytnout dobrovolně. Na druhou stranu platí, že je dobré mít respekt k lékaři, do jehož péče jsme se „odevzdali“. Bylo to naše svobodné rozhodnutí – musíme za něj nést odpovědnost.

Lékař by si však měl dát pozor na nepodložené argumenty a citové vydírání typu: „To chcete, aby vaše dítě zemřelo?“ nebo „To je pro dobro vašeho dítěte“. Pokud něco podobného uslyšíte, žádejte bližší vysvětlení.

Mí nejbližší

„Ženy rodí tak, jak žijí,“ říká se mezi zkušenými porodními asistentkami. Máme-li složité vztahy s druhými lidmi, zejména se svými nejbližšími, dá se zákonitě očekávat, že stejně komplikovaný vztah máme i se sebou samými. A to se projeví i při porodu. Tehdy je potřeba být v kontaktu nejen se sebou, ale i s dalším nejbližším člověkem – vlastním dítětem.

Problematické rodinné vztahy se mohou projevit i neschopností se při porodu uvolnit.

V takové chvíli sehrává velmi důležitou roli porodní asistentka nebo další osoby, které jsou schopny ženě pomoci k tomu, aby si v sobě našla dostatek vnitřního prostoru, otevřela se a konečně… přivítala na svět své dítě.

Informativní festival Světový týden respektu k porodu, Praha, 2009.

Přednáška Ing. Zdeňky Jordánové: Tvoje dítě jako šance pro tebe. Světový týden respektu k porodu, Praha, 2009.

http://www.poznejsvujcil.info/