Zajímají vás bylinky?

TYMIÁN OBECNÝ (Thymus vulgaris)

Co se sbírá
Listy a kvetoucí nať (červen až červenec)

Léčivé účinky
Už ve starověkém Římě dobře věděli o posilujícím účinku tymiánu na organismus. Tradičně se ho užívá k léčení kašle a dalších, trávicích potíží a bolestí v krku. Jeho protibakteriální a protiplísňové účinky využívají také mnozí výrobci ústních vod a past, pomáhá při parandentóze. Nálev z tymiánu uleví při menstruačních potížích, bolestech hlavy, křečích žaludku, při nervových potížích, zejména sexuálních, a je skvělým doplňkem při léčbě kandidózy.

Hlavní léčivou látkou obsaženou je thymol. Tymián celkově působí fytoncidně a je uváděn jako jedna z nejsilněji působících antibiotických drog. Účinně tak hubí nežádoucí mikroorganismy. Na druhou stranu jej člověk obtížně metabolizuje, proto by se doporučené dávkování mělo přesně dodržovat. Dlouhodobé nebo nadměrné užívání silice může vést dokonce až k závažné intoxikaci. TYMIÁN SE TAK NEDOPORUČUJE KOJÍCÍM A TĚHOTNÝM ŽENÁM (neplatí pro koření). Dětem je možné podávat drogu pouze krátkodobě a v malých dávkách.

Zevně se droga používá k omývání vředů, proleženin, zánětlivé pleti, hnisavých ran, bakteriálních a houbových onemocnění pokožky nebo i sliznic, ke kloktání, k výplachu pochvy, ucha apod.
Dále se tymián používá jako koření, které vyniká na pečené zvěřině, rybách a drůbeži. Paštikám i nádivkám dodá honosné chuti. Kombinovaný s bazalkou a oreganem v provensálské směsi je nepostradatelným doplňkem pizzy a také jiných italských pochoutek.

Jak se užívá
Čaj se z tymiánu nevaří, jen se spařuje asi 1/2-1 lžíce řezané drogy nebo lístků na zhruba 1/2 litru vody po dobu 10 minut (déle ne, protože by se vyloučily i třísloviny a čaj by byl pro pití příliš hořký a spíše vhodný k zevnímu užití).

MEDUŇKA LÉKAŘSKÁ (Melissa officinalis)

Co se sbírá
Nať před rozkvětem (červen – červenec, za suchého slunného počasí v odpoledních hodinách)

Léčivé účinky
Listy meduňky obsahují silici s hlavní složkou citralem a citronellalem, třísloviny a hořčiny. Droga má jako čerstvá bylina citrónové aroma a kořenitou chuť. Léčivé účinky meduňky znali již staří Řekové a Římané a v 17. století z ní vyráběli mniši v klášteře bosých karmelitánů proslavené karmelitské kapky. V malých dávkách celkově uklidňuje (působí sedativně), zlepšuje trávení, zvyšuje sekreci žluče, zabraňuje tvorbě plynů, zpomaluje tep, snižuje krevní tlak, uvolňuje pocity strachu a mírné úzkosti a působí na stavy nervové vyčerpanosti. Rovněž posiluje centrální nervový systém, uvolňuje křeče a napětí svalstva, lze ji použít u lehčích forem neurastenií, depresí, proti migréně, nespavosti, u alergií nervového původu (např. astma vyvolané stresem), pomáhá při bolestech břicha, infekčních průjmových chorobách, při bolestivé menstruaci i v klimakteriu. Zevně lze meduňky použít na revmatické opuchliny, pohmožděniny a krevní podlitiny, U KOJÍCÍCH ŽEN PŘI NEBEZPEČÍ ZTVRDNUTÍ MLÉKA V PRSECH.
Čerstvé a mladé lístky meduňky se hodí k ochucení zeleninových salátů, do bylinkových omáček a másla.

Jak se užívá

• Nálev:
  obvykle se připravuje z jedné čajové lžičky sušené drogy nebo čerstvé snítky na šálek vroucí vody – denně se pijí 2 až 3 šálky.
• Karmelitské kapky:
  50g meduňky, 20g citronové kůry, 30g semen koriandru, 10g nastrouhaného muškátového oříšku a 10g skořicové kůry drobně pokrájíme a louhujeme týden v ředěném lihu (200ml vody na 100ml lihu). Po scezení skladujeme kapky v dobře uzavíratelné láhvi a užíváme proti nevolnosti i pro osvěžení.
• Meduňkový dresing:
  připravujeme z rozemletých listů smíchaných s majonézou a skladujeme v lednici. Je to výborné zpestření masitých a rybích pokrmů.
• Meduňkové víno:
  rozmačkané čerstvé listy meduňky smícháme s bílým vínem a necháme na teplém a tmavém místě 48 hodin vyluhovat. Nápoj pak přefiltrujeme, skladujeme v uzavřené láhvi v chladničce a podle zásady „dobrého pomálu“ pijeme 1 skleničku denně pro posílení mozku a srdce, při nechutenství a žaludečních bolestech pijeme pár doušků každé 2 hodiny.

BENEDIKT LÉKAŘSKÝ (Cnicus benedictus)

Co se sbírá
Nať těsně před rozkvětem (červen – červenec)

Léčivé účinky
Benediktová nať obsahuje hořčinu knicin, silice, třísloviny, soli hořčíku, vápníku a draslíku, tanin, vitaminy skupiny B a látky působící silně antivirově. Odedávna se používala jako droga žaludeční, zlepšující trávení a močopudná. V malých dávkách posiluje trávení, snižuje plynatost, staví průjem, působí močopudně, upravuje činnost jater a žlučníku a posiluje nervovou soustavu. Léčí nespavost, vodnatelnost, dnu a revmatizmus (zvyšuje vylučování kyseliny močové z těla) a užívá se i proti chudokrevnosti. Droga má desinfekční, antibakteriální a virostatické účinky, působí dokonce i na viry HIV.

Zevně slouží odvar benediktové natě k omývání ran a pohmožděnin, vředů, kožních zánětů a ekzémů, v některých případech bývá úspěšný i při léčbě lupénky. Antivirové působení benediktu se využívá při léčbě pásového oparu.
Předávkování benediktem může vyvolat nevolnost, zvracení a podráždění ledvin. Z tohoto důvodu je kontraindikován při těžších ledvinových poruchách. NEDOPORUČUJE SE TAKÉ V TĚHOTENSTVÍ.

Jak se užívá

• Nálev:
  1 polévková lžíce na 1/4 l vody, luhuje se 2 minuty, pijí se 2 šálky denně
• Benediktový macerát:
  4 lžíce drogy luhujeme v 1litru bílého vína, pijeme dvakrát denně malou skleničku nalačno při preventivním použití a na celkové posílení organismu v rekonvalescenci

OVES SETÝ (Avena sativa)

Co se sbírá
Zelené nezralé obilky (červen – červenec) a zralé obilky (konec léta)

Léčivé účinky
Ovesné zrno obsahuje saponiny, škrob, glukokiny, bílkoviny a řadu látek, jako alkaloid avenin, vanilinglykosid a jiné látky, které jsou důležité pro zdravou činnost lidského organizmu. V ovesné slámě je pektin, karoten a hojně kyseliny křemičité. Z ovsa se připravují ovesné vločky, které pro obsah glukokinů jsou používány obecně při cukrovce. Jsou bohaté na železo, lecitin, vápník, hořčík a fosfor

Používá se při stavech vyčerpání a nervové slabosti, při nespavosti a vysokém krevním tlaku, snižuje činnost štítné žlázy a zmírňuje předráždění. Vzhledem k tomu, že se dobře vstřebává a je také velmi výživný, doporučuje se podávat při nechutenství, poruchách trávení, při žaludečních a střevních katarech a v době zotavování po různých nemocech. V lidovém léčitelství se zrna vařená v medu používají při dyspepsii, proti obstipacii a zevně při svrabu. Zevně se oves užívá při kožních nemocech ve formě koupelí s odvarem z ovesných vloček. Ve formě obbkladů z ovesné kaše při dechových a hlasivkových potížích.

VHODNÁ V TĚHOTENSTVÍ.

Jak se užívá

• Nálev:
• 2-3 čajové lžičky rozmačkaných zrn na šálek (200 ml) vody, pijeme 2 krát až 3 krát denně.
• Odvar:
  2 polévkové lžíce drcených zrn (ovesných vloček) vaříme ve 200 ml vody dokud se objem vody nezmenší na polovinu. Scedíme a pijeme rozdělené do 3 denních dávek.

LÍPA SRDČITÁ (MALOLISTÁ) A LÍPA VELKOLISTÁ (Tilia cordata a Tilia platyphyllos)

lípa srdčitá, lípa srdčitá, lípa velkolistá

Co se sbírá
Květ s podpůrným listenem ihned po rozkvětu (červen – červenec)

Léčivé účinky
Lipový květ obsahuje silice, glykosidy, slizy, saponiny, třísloviny a další látky, které působí protizánětlivě a lehce močopudně, utišují křeče a rozpouští hlen. Droga má slabě kořenitý pach a nasládle slizovou chuť, působí potopudně, žlučopudně a protikřečově. Vnitřně se lipový květ užívá v nálevu při horečnatých onemocněních z nachlazení (rýmě, kašli,zánětu průdušek, zahlenění dýchacích cest, kataru bronchů) jelikož dobře podporuje pocení, rozpouští hleny a snižuje dráždivost ke kašli. Dále se používá při onemocnění ledvin a močového měchýře, při žaludeční a střevní kolice, podporuje chuť k jídlu a uvolňuje křeče. Rovněž jej můžeme pít jako denní čaj slazený cukrem nebo medem vhodná kombinace je s čajem z květu černého bezu. Při zánětlivých onemocněních dutiny ústní se doporučuje kloktat a vyplachovat čajem ústa. Při výskytu lupů jej můžete použít k oplachování vlasů.VHODNÁ V TĚHOTENSTVÍ.

Jak se užívá
Podává se obvykle ve formě čaje. 1/2 čajové lžičky na šálek přelijeme vroucí vodou, ale již dále nevaříme, necháme vyluhovat a po 10-15 minutách slijeme. Denně pijeme 2 až 3 šálky. Čaj lze podávat samostatně nebo s citronem. Nemusíme doslazovat, protože lípový čaj má přirozeně nasládlou chuť. Pokud chceme sladit, výborný je k tomuto účelu lipový med.

Pozn. Protože se často u nás v parcích vysazuje lípa americká (Tilia americana), je nutno se vyvarovat záměny, čaj z jejího květu způsobuje totiž u přecitlivělých lidi dávení a průjem. Rovněž se často v parcích pěstuje k léčebným účelům nevhodná lípa plstnatá (Tilia tomentosa).