Z poradny nutriční terapeutky (9)

Dobrý den, mohla bych se zeptat, čím sladit pro 4leté dítě – hroznovým nebo třtinovým cukrem? Hnidová
Co se týká slazení, je dobré učit děti sladit co nejméně. Hroznový cukr je jednoduchý cukr fruktóza, je lehčeji stravitelný, proto se podává nemocným a malým dětem. Zdravému 4letému dítěti ho podávat nemusíte, protože jeho organizmus zvládne strávit sacharózu, která je obsažená jak ve třtinovém, tak i v řepném cukru.

Za zdravější variantu slazení lze považovat spíš med, který vyjde levněji než hroznový cukr. Rozdíl mezi bílým a třtinovým cukrem nespočívá pouze v barvě, ale především ve způsobu jejich výroby a zpracování. Třtinový cukr neprochází procesem chemické rafinace a bělení a neztrácí tak své unikátní zdraví prospěšné látky, mezi které patří kromě minerálů a stopových prvků také mnohé vitaminy, enzymy či vláknina. Ale tyto látky jsou v hnědém cukru v tak zanedbatelném množství, že na zdraví nemají vliv. Bílý cukr při výrobě nejenže ztrácí všechny tyto látky, ale dokonce je zbaven i zbytkové melasy.

Mezi hnědým a bílým cukrem bohužel není takový rozdíl, jaký je třeba mezi bílou a celozrnnou moukou či mezi bílou rýží a její neloupanou variantou. Tady tmavé verze skutečně obsahují významně větší množství živin a vlákniny.

Z toho vyplývá, že je lepší omezovat volný cukr jako takový, než vydávat zbytečné peníze za hnědý cukr. Také se Vám může stát, že nekoupíte pravý třtinový cukr, ale obyčejný bílý obarvený karamelovým barvivem.

Dobrý den, jaký bílý jogurt je pro dítě nejlepší a proč by děti do jednoho roku neměly dostávat pribiňáky? Děkuji za odpověď Lucie
Všechny bílé jogurty jsou zdravé, pokud obsahují živé jogurtové bakterie. Obsah tuku v jogurtu se pro děti doporučuje kolem 3,5 %, tedy rozhodně ne nízkotučné nebo smetanové varianty. Záleží tedy spíš na chuťové preferenci dítěte, který jogurt si vybere.

Pribináčky jsou vyrobené ze smetany a obsahují poměrně vysoké množství cukru. To je hlavní důvod, proč se dětem do jednoho roku nedoporučují.

Dobrý den, naše dcera oslaví v listopadu čtvrté narozeniny a mně začíná dělat starost to, že skoro vůbec nepřibírá – měří 107 centimetrů a váží 15,3 kilogramu, je tedy na svůj věk hodně vysoká. Ve třech letech vážila při výšce 102 cm 15,2 kg. Vážím ji pravidelně, ale váha se stále pohybuje mezi 15–16 kilogramy. Sice roste do výšky, ale skoro nepřibírá. Jí normálně, není vybíravá, nenimrá se v jídle, je to živé dítě se spoustou pohybu. Její otec měří přes 190, kdežto já jen něco málo přes 160 cm. Je v pořádku nebo může být nějak nemocná nebo podvyživená?
Tento problém byste měla řešit se svým pediatrem, který dítě ošetřuje a dobře ho zná. Obecně lze říci, že je dcera celkem v normálu, v jejím věku má vážit mezi 16–21 kg. Každé dítě je jiné, a hlavně děti rostou skokově, takže mohou třeba během dvou měsíců rychle vyrůst a váha tak rychle nestoupne. Jestliže jí dítě přiměřeně pestrou stavu, má dostatek pohybu a nemá jiné zdravotní potíže, je i její váha přiměřená. Děti se v tomto věku rychle vyvíjí, rostou, za půl roku může být všechno jinak. Pokud budou Vaše pochybnosti přetrvávat, poraďte se svým pediatrem.

Dobrý den, moje dcera (2,5 roku) má alergii na mléko (všechny složky) a na ryby. Jak by měl vypadat její vzorový jídelníček, aby měla pokryty základní živiny včetně vápníku a jódu. Jak tyto minerály případně účinně nahradit. Dcera pije UM Neocate (200–300 ml denně). Mléko při vaření nahrazujeme ovesným mlékem, máslo rostlinnými tuky…  Předem děkuji za odpověď.
Kromě již zmiňovaného ovesného mléka, můžete vyzkoušet mléko rýžové, špaldové nebo pohankové. Měli bychom upřednostňovat tekutá mléka před práškovými, protože prášková mohou často obsahovat sóju, i když se jmenují jinak. Se sójovým mlékem vůbec opatrně, také nemusí dítěti vyhovovat nebo může způsobovat zdravotní problémy.

Nedoporučují se výrobky z kozího nebo ovčího mléka. Speciální mléko Neocate vápník obsahuje, i když v menším množství než kravské mléko, částečně tedy pomůže zvýšit jeho denní dávku. Přirozeným zdrojem vápníku jsou ořechy, mák, celozrnné obiloviny, luštěniny, zelenina a ovoce. I když musíte myslet na to, že vápník z rostlinných zdrojů je hůře vstřebatelný než z mléka. Je tedy dobré zvýšit jejich konzumaci. Bohatým zdrojem vápníku jsou sardinky a mořské řasy, ale ty u vašeho dítěte nepřicházejí v úvahu vzhledem k alergii na ryby.

Jód by mohla částečně nahradit jodizovaná sůl, proto vybírejte v obchodě tuto obohacenou (ne mořskou a ne alpskou). V období růstu dítěte můžete vzhledem k jeho výživovým omezením zařadit i potravinové doplňky, a to jak s obsahem vápníku, tak i jódu. Jen je potřeba poradit se lékařem, aby doporučil vhodný doplněk pro Vaše dítě, protože zejména u jódu může dojít i k předávkování.

Dobrý den, moje dcera měla ve 2 letech 15 kg, nyní ve 3 letech váží 20 kg, přibírá a doktorka nám doporučila, ať začne sportovat. V rodině je obezita na obou stranách, někdy i těžká, přítel váží 160 kg. Odmala se snažím, aby pila vodu, pravidelně jedla, každou sladkost nebo bonbon beru vážně a nedávám jí pokaždé, když si řekne. Uhlídat to ale pokaždé nejde, zvlášť když je u babičky. Když jsme někde na návštěvě, má nekontrolovatelný hlad a sní toho opravdu hodně. Je to proto, že to doma nemá? Dle mého názoru má problémy s váhou kvůli dědičné zátěži. Co s tím mám dělat? Co chodí do školky, tak přijde domů z oběda a mluví jen o jídle, jak něco chce jíst, že má chuť na zmrzlinu a podobně. Můžete mi poradit, prosím?
Váš problém není tak jednoduchý, aby se dal vyřešit přes internet. Dcera má skutečně nadváhu, a to byste měla řešit. To, že se obezita vyskytuje v rodině, může mít na dceřinu váhu určitý vliv, ale ne zásadní. Mnohem důležitější je výchova a příklad rodičů a celé rodiny. Je chvályhodné, že ji učíte pravidelně jíst, ale stejně důležité je i to, co pravidelně konzumuje a v jakém množství. Jestliže přijde po obědě ze školky nedojedená, dá se z toho odhadnout, že možná doma dostává velké porce. Také je důležitý výběr potravin a složení jídelního lístku.

Nerozumnější by bylo navštívit specialistu na dětskou obezitu, nejlépe dětského psychologa. Naučit dceru včas správným návykům, které ji pomohou udržet normální váhu. Čím déle s tím budete bojovat sami, tím se budou problematické stravovací návyky více fixovat a dcera pak může mít problémy se stravováním a následnou obezitou problémy po celý život.

Bc. Alena Strosserová

Nutriční terapeutka od roku 1985. Od roku 1994 pracuje jako metodička pro školní jídelny. Je členem Společnosti pro výživu od roku 1985, od roku 2009 vede redakční radu Zpravodaje pro školní stravování, který je součástí časopisu Výživa a potraviny, odborného časopisu o výživě, jež vychází od roku 1945.