Z poradny nutriční terapeutky (5)

Od kdy je vhodné začít s minerálkami u dětí a v jakém množství?
S minerálními vodami u dětí musíme být opatrní. Každá minerální voda obsahuje jiné množství minerálních látek a ty mohou různě zatěžovat dětský organizmus. Raději dávejte přednost slabým ovocným nebo černým čajům, ředěným džusům a vodě.

Voda může být kohoutková nebo balená, ta ale bez bublinek. S minerálkami začínejte opatrně až po druhém roce dítěte, nepřekračujte denně 200 ml a střídejte různé druhy minerálních vod.

Mám 20měsíčního syna, který pije pouze vodu, šťávu nebo ředěný džus. Čaj nechce. Občas vypije trošku mléka (dávám mu plnotučné), ale maximálně 100 ml za den, spíš méně. Syna jsem kojila do 15 měsíců, lahvičku vždy odmítal. Je to tak v pořádku?
Co se týká tekutin, jejich výběr je v pořádku. Když nechce čaj, nenuťte ho nebo zkuste nabídnout jiný druh nápoje. Co se týká mléka, je 100 ml denně málo. V tomto věku by mělo dítě dostávat zhruba 500 ml mléka. Pokud ho nevypije v tekuté podobě, můžeme ho nabízet ve formě kaší, pudinků a dalších mléčných výrobků. Můžeme nabídnout třeba jogurtové mléko. Mléko a mléčné výrobky jsou nenahraditelným zdrojem vápníku a v době vývoje dítěte jsou naprosto nezbytné. Je třeba zvolit pro dítě přijatelnou formu podávání a snažit se mu tuto dávku denně skutečně podávat.

Jaké doporučujete množství mléčných výrobků pro dítě kolem roku a půl? Syn kromě mléka sní k snídani chléb s lučinou, ke svačině cca 100 ml jogurtu nebo lipánku, občas trochu tvrdého sýra v hlavním jídle?
V tomto věku je doporučené množství 500 ml mléka na den. Část z toho může být hrazena mléčnými výrobky – jogurty, sýry, tvarohem, kašemi, pudinky a podobně. Při výběru mléčných výrobků musíme být opatrnější, protože na rozdíl od mléka, obsahují větší množství tuku, soli a dalších látek. Vybíráme tedy méně tučné varianty (pozor – nikoliv nízkotučné), například jogurty s 3,5–4 % tuku. U sýrů dáváme přednost čerstvým apod. Důležitá je pestrost a je třeba vypěstovat u dětí zvyklost, že mléko a mléčné výrobky patří do jeho jídelníčku.

Kdy můžu dítěti začít dávat celozrnné pečivo a výrobky?
Celozrnné a tmavé pečivo, rýži, těstoviny a další výrobky s vyšším obsahem vlákniny je vhodné zařazovat do jídelního lístku až po 3. roce dítěte. Velké množství vlákniny může pro dítě znamenat jistá zdravotní rizika. V případě, že dítě bude mít ve své denní stravě velké množství vlákniny, málo pije a málo se hýbe, může trpět bolestmi břicha, nadýmáním a mít zácpu. V opačném případě, kdy je ve stravě vlákniny hodně a dítě má zároveň hodně tekutin a věnuje se aktivnímu pohybu, může trpět průjmy.

Ke stanovení denního doporučeného množství vlákniny pro děti je možné použít jednoduchý výpočet: k věku dítěte v letech připočítat 5 gramů vlákniny.

Příklad: 5 let + 5 gramů vlákniny = 10 gramů vlákniny na den

Mám 19měsíčního syna, který od doby, kdy jsme začali dávat příkrmy, velice špatně jí. Podle lékaře je zdravý a časem se to prý upraví. Nyní má virózu a včera snědl jeden jogurt a dva plátky tvrdého sýra, k tomu vypije v noci 2 x 250 ml kojeneckého mléka, které neodmítne nikdy. V době před virózou jedl také velice málo, ale vzhledem k tomu, co jí teď, to bylo super (ráno: jogurt cca 80 g, svačina: nic, oběd: hustá polévka, svačina: jogurt, ovoce, večeře: 180 ml kaše + v noci 2 x mléko). Asi 14 dní před virózou jedl stále méně a nyní pouze jeden jogurt a 2 x mléko za 24 hod. K tomu všemu vypije 300–400 ml čaje. Jak zvýšit jeho energetický příjem a jak postupovat, aby se u něj zvýšila chuť k jídlu? Jinak je velmi aktivní a energie mu opravdu neschází.
Děti procházejí vývojem a to se odrazí i na jejich stravování. Zaprvé zkouší, co jim ve stravování vyhovuje, a za druhé zkouší také své rodiče, co všechno jim u nich projde. Přílišná úzkostlivost a zvýšený důraz na stravování může u dítěte vyvolat opačnou reakci a odmítání. Doporučila bych nechat tomu volný průběh, nenutit dítě, ale pravidelně ve stálých intervalech mu jídlo nabízet. Ideální je, když jí rodina společně, dítě se nenápadně přizpůsobí. Jídelníček můžete postupně rozšiřovat o nové potraviny a pokrmy a určitě, se dítě postupně zase vrátí do přirozených kolejí a bude jíst. Důležité je sestavovat vyvážený jídelní lístek, abyste dítěti nabízela všechny potřebné živiny, které potřebuje pro zdravý vývoj. Pestrost a pravidelnost spolu s potřebnou dávkou trpělivosti přinesou úspěch. Pokud by se situace nezlepšovala a dítě by začalo objektivně strádat, poraďte se se svým pediatrem, který dítě zná a poradí Vám konkrétní postup.

Bc. Alena Strosserová

Nutriční terapeutka od roku 1985. Od roku 1994 pracuje jako metodička pro školní jídelny. Je členem Společnosti pro výživu od roku 1985, od roku 2009 vede redakční radu Zpravodaje pro školní stravování, který je součástí časopisu Výživa a potraviny, odborného časopisu o výživě, jež vychází od roku 1945.