Z poradny nutriční terapeutky (10)

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda jídelníček, který přikládám, je vhodný pro sedmileté dítě a zda přesně odpovídá zásadám zdravé výživy. Snídaně: müsli s jogurtem a ovocem, svačina: chleba se šunkou, sýrem a zeleninou, oběd: vývar se zeleninou a nudlemi, vařené kuře bez kůže a bramborová kaše, odpoledne: jogurt, večeře: zeleninový salát nebo jogurt. Děkuji
Neodvažuji se odpovědět, zda přesně odpovídá zásadám zdravé výživy. To je velmi striktní pojem. Na první pohled bych tento jídelníček mohla považovat za velmi vhodný pro redukční dietu, ale je to jen první pohled. Z jednodenního jídelníčku se dá těžko posoudit všechno a ani není poznat množství snědených pokrmů. Pokud by se takhle dítě stravovalo každý den, určitě by mu některé potraviny chyběly a stereotypem by byl v důsledku nevyvážený. Jogurtů je v jednom dni trochu moc, i když je zdravý, nemusí ho dítě dostávat 3x denně. Zeleninový salát na večeři je vhodnější pro maminku, která si udržuje štíhlou linii než pro rostoucí dítě. Jídelníček má být pestrý a nabízet všechny druhy potravin. Co všechno v jídelníčku chybí, nemá smysl vypisovat, protože se jedná jen o jeden den. Pokud se tedy podle podobného schématu Vaše dítě stravuje, určitě to není špatně. Jen to chce jídelníček rozšířit na co nejpestřejší nabídku. Heslo „střídmě z bohatého stolu“ platí pořád a pro všechny.

Na přední straně obalů potravin je často značka GDA. Co to znamená? A je jiné GDA pro děti a pro dospělé nebo se určuje podle váhy?
Dobrovolné nutriční značení GDA uvedla na evropský trh v roce 2006 Konfederace potravinářského a nápojového průmyslu zemí EU (CIAA) jako další příspěvek k činnosti evropské platformy pro výživu, fyzickou aktivitu a zdraví. Toto značení poskytuje spotřebitelům detailní informace o obsahu energie a živin v jedné porci potravin či nápojů a o jeho podílu na doporučeném denním množství.

Tato dobrovolná iniciativa je otevřená pro všechny potravinářské podniky a jejím cílem je, aby informace pro spotřebitele byly po celé Evropě uváděny v jednotné a vzájemně porovnatelné podobě. Výrobci jsou přesvědčeni, že právě tento systém umožní sdělit spotřebitelům poměrně složité informace ve srozumitelné podobě a napomáhá jim uvažovat o dané potravině v celkovém kontextu jídelníčku.

Na první pohled je GDA jasná informace o obsahu energie. Procenty vyjádřený podíl doporučeného denního množství energie, cukrů, tuků, nasycených mastných kyselin a sodíku obsažený v přesně stanoveném množství produktu a podíl této energie na doporučeném denním množství pro dospělého člověka vyjádřený v procentech.

Rozhodně jsou doporučené dávky jiné pro děti a dospělé. Doporučené dávky se rozdělují nejen podle věku, ale i podle pohlaví, a také podle vykonávané činnosti (podle energetického výdeje). Doporučené dávky udávané na etiketách lze přepočíst pro jinou věkovou kategorii, ale vyžaduje to určité znalosti a také tabulky nutričních hodnot, což je pro laika velmi náročné. Přistupujte tedy k těmto údajům orientačně a tak i pracujte s těmito informacemi Například: je-li čokoládová tyčinka 30% dávkou energie pro průměrného dospělého člověka, bude to pro dítě třeba dvojnásobek. Ale jak byl řečeno, je to jen orientační, aby zákazník na první pohled rozeznal obsah potravin vzhledem k výživovým doporučením a vybíral takové, které jsou pro jeho stravování vhodnější.

Dobrý den, moje pětiletá dcera úplně přestala jíst přílohy. Jí maso, ovoce, zeleninu i mléčné výrobky, ale odmítá rýži, brambory i těstoviny. Podobné je to s pečivem, to jí pouze samotné, nikdy namazané, a když jí dám třeba chleba se šunkou, sní samotný chleba a pak teprve šunku. Jak ji mám naučit kombinovat jídla. A je problém, že dítě nejí přílohy? Může to nějak narušit její vývoj? Děkuji za odpověď. Nováková
Dobrý den, v tomto věku děti poznávají svět a rády experimentují. Je to tedy spíš taková hra. Nyní je na Vás, jak se do hry zapojíte. Bylo by lepší nepolevovat v nabízení plnohodnotného jídelníčku, neustupovat momentálním požadavkům. Když přílohu nesní, nenutit ji, ale vytrvale nabízet. A také jít příkladem, aby viděla, že je normální jíst všechno pohromadě. Myslím, že pokud budete vytrvale důsledná, brzy se toto období přežene bez následků na její zdravý vývoj.

Chtěla jsem se zeptat, jak má vypadat vhodná svačina pro prvňáčka. Aby byla dobrá a snědl ji (jí vše) a zároveň, aby mu dodala vše, co potřebuje. Děkuji.
Svačinek je za školní rok kolem dvou stovek, takže když je budete pojímat pestře, tak nemůžete nic zkazit. Střídání se může začít od pečiva, aby neměl každý den to samé, a pak pokračujeme pomazánkami a dalšími surovinami, které se dají do pečiva vložit. Občas také zařazujeme mléčný výrobek apod. Důležité je doplňovat svačinu čerstvým ovoce a zeleninou, to by nemělo ke svačině chybět. A také se nesmí zapomínat na pití, ideální je voda, ředěné džusy, minerálky, čaj atd. Pestrost ve výběru potravin i nápojů je základem. To, aby dítě svačinu snědlo, závisí na více faktorech, zejména na jeho chuťové preferenci, kterou jistě znáte a svačiny tomu přizpůsobíte, ale s tím, že se budete snažit výběr rozšiřovat, aby se svačiny nestaly stereotypními. Co už můžete méně ovlivnit, je to, aby mělo dítě na svačinu čas a klid, ale i to se dá zajistit a ve spolupráci se školou optimalizovat.

Dobrý den, chtěla bych přestat s kojením půlletého syna, ale nechce pít mléko, a to ani kravské, ani kozí. Večer sice stále kojím, ale nevím, kolik toho vypije. Také odmítá jogurty, sýry, nesní ani rohlík s lučinou. Zato má rád maso. Co mám dělat? Děkuji Horáková
U půlročního dítěte je mléčná strava základem jídelníčku. V tomto období se začíná nahrazovat mléko jinými příkrmy, ale pomalu a postupně. Rohlík, sýry a ani Lučina do jídelníčku půlročního dítěte rozhodně nepatří. Pokud nemáte možnost kojit, musíte nahradit kojení sušenými mléky a kašemi doporučenými pro jeho věk. Je nezvyklé, že by takhle malé dítě mléko odmítalo, proto se raději poraďte se svým pediatrem o konkrétním způsobu stravování, abyste nevhodnou skladbou jídelníčku dítěti neublížila.

Bc. Alena Strosserová
Nutriční terapeutka od roku 1985. Od roku 1994 pracuje jako metodička pro školní jídelny. Je členem Společnosti pro výživu od roku 1985, od roku 2009 vede redakční radu Zpravodaje pro školní stravování, který je součástí časopisu Výživa a potraviny, odborného časopisu o výživě, jež vychází od roku 1945.