babyweb.cz > BABYWEB 2021 > Miminko > Kojení a výživa > Co jíst a nejíst při kojení > Výživa kojící ženy
Výživa kojící ženy
Výživa v období kojení je nejdůležitější v prvních šesti měsících pro matku i kojené dítě. Pozor! Nedostatek některých živin ve stravě matky se může u kojence projevit i drobnými vývojovými odchylkami.
Tvorba mléka znamená pro ženu zvýšený výdej energie, živin, vitamínů a minerálů. Po porodu, který je pro ženu velkou zátěží, čerpá její tělo ještě ze zásob vytvořených během těhotenství.
V období kojení by se měl energetický příjem ve srovnání s netěhotnou ženou zvýšit o 500 kcal denně.
Opatrně s dietami
Kojící matka, která se po porodu snaží rychle snížit svoji váhu přísnou dietou, by si měla uvědomit, že dochází k rychlému odbourávání tukových buněk a vyplavování cizorodých látek, které se dostávají do mateřského mléka.
Optimální váhový úbytek po porodu je asi 0,5kg za týden, aby nebyla ovlivněna schopnost tvořit mléko. Celkový příjem kalorií v období kojení by neměl klesnout pod 1800 kcal denně.
Kolik a čeho pít?
Důležité je dbát na pitný režim. Neplatí ale, že čím více tekutin žena vypije, tím více se jí bude tvořit mléko. Přebytečné množství vody se z těla vyloučí močí. Při malém příjmu tekutin může zase dojít k dehydrataci a omezení tvorby mléka.
Kojící žena by měla vypít 2,5 litru tekutin denně, v teplém počasí i více. Z toho by mělo být 1350 ml přijato v nápojích, 850 ml potravou a zbývající množství si tělo vytvoří samo procesem zvaným oxidace. Nejvhodnější doba k pití je 10 – 15 minut před kojením.
Doporučuje se pít polotučné mléko, mléčné koktejly, šípkový čaj, který je zdrojem vitamínu C, kvalitní neperlivé minerální vody, ovocné mošty, ředěné džusy a zeleninové vývary. Pokud ale matka mléko špatně snáší nebo má přímo alergii na bílkovinu kravského mléka a nebude je pít, nemusí se bát, že ochudí dítě o vápník v mateřském mléce.
Co nepít
Za nevhodné je považovaná voda z neprověřeného zdroje, tonik a dlouhodobé pití bylinných čajů.
Omezit by se mělo pití nápojů obsahujících kofein. Nadměrný příjem kofeinu způsobuje u dítěte neklid a poruchy spánku.
Občasná konzumace alkoholu v malém množství kojenému dítěti neublíží. Alkohol ve větším množství může u dítěte způsobit neprospívání a poruchu vývoje mozku.
Nezapomínejme na tuky
Příjem bílkovin by se měl v období kojení zvýšit o 15g denně, což představují 3 šálky nízkotučného mléka denně. Největším zdrojem energie jsou tuky.
Důležitý je hlavně příjem více nenasycených tuků, které jsou obsaženy v rybím tuku a rostlinném oleji. Kojícím ženám se doporučuje přidat do jídelníčku asi dvě polévkové lžíce syrového rostlinného oleje například jako zálivku do salátu a jíst asi třikrát týdně ryby.
Minerály
Omezit by se měl příjem soli na 3 – 5g denně. Doporučené dávky vápníku, jódu, kyseliny listové, zinku, mědi, železa a vitamínu D jsou stejné jako v těhotenství. Mateřské mléko obsahuje tyto látky ve stabilním množství a v případě nedostatečného příjmu mateřský organismus sáhne do svých zásob.
Množství přijímaného železa záleží na tom, zda žena trpěla v těhotenství chudokrevností. Pokud ano, je vhodné ho po porodu doplnit formou tablet. Velkým zdrojem železa jsou maso a vnitřnosti. Ty se však nedoporučují pro vysoký obsah tuků a cholesterolu.
Vitamínu C by se mělo dodávat o polovinu více než v těhotenství, tedy 150 mg denně. Největší množství vitamínu C je obsaženo v zelené paprice, černém rybízu, jahodách, pomerančích a citronech.
Veganky
Kojící žena, která je veganka, tedy odmítá veškeré potraviny živočišného původu, může trpět nedostatkem vitamínu B12, železa, vápníku a dalších živin, které se pak nedostává jejímu dítěti. Vitamín B 12 se nachází pouze v živočišných potravinách.
Některé ženy jsou v období kojení ochotny do svého jídelníčku zařadit mléčné výrobky a vejce. Pokud k tomu nedojde, je nutné stravu doplnit o vitamínové a minerálové preparáty.
Výhody kojení
Výhodou kojení je okamžitá dostupnost mateřského mléka, zesílení citového pouta k dítěti, snížené poporodní krvácení, snížení rizika karcinomu prsu a vaječníků a je to nejlepší prevence časného rozvoje alergií u kojence s vysokým dědičným rizikem.