Vydejte se s námi na bylinky

MRKEV OBECNÁ SETÁ (Daucus carota sativa)

Co se sbírá
kořen, semeno i nať (květen-srpen).

Léčivé účinky
Mrkev obsahuje provitamín A (v kořenu až 17 mg/100 g), vitamíny skupiny B, vitamín C, cukry, silice, fosfolipidy, steroly, minerální látky, v semeni je přítomna zejména silice a olej.
Droga podporuje obranyschopnost proti infekcím, zlepšuje zrak (zejména šeroslepost), užívá se při jaterní dietě, pomáhá při močových kamíncích a revmatických zánětech kloubů, je mírně močopudná, při zevním použití hojí rány, spáleniny či vředy, šťáva z kořene se hodí při léčení či doléčení ischemické choroby srdeční, JAKO POTRAVNÍ DOPLNĚK PROSPĚJE TĚHOTNÝM A KOJÍCÍM ŽENÁM nebo při chudokrevnosti, nálev ze semen se užívá při angíně pectoris. Její dietetické účinky se využívají při střevních a žaludečních poruchách, zejména kojenců a rekonvalescentů. Odvar z mrkve se používá při dětských průjmech, kořen mrkve má experimentálně prokázaný slabý protihlístový účinek.
V roce 2005 bylo zjištěno, že látka falkarinol (falcarinol) obsažená v mrkvi může snižovat rozvoj rakoviny.

Jak se používá
Nejčastěji se podává jako mrkvová šťáva, ze semen se připravuje nálev (pije se dvakrát až čtyřikrát denně), nať se obvykle používá čerstvá a užívá se zevně ve formě kašovitých obkladů.

Při dlouhodobém a nadměrném pití mrkvové šťávy se může jako důsledek velkého množství karotenoidů, jež organismus již nedokáže zpracovat, a přetížení jater objevit tzv. karotinodermie projevující se oranžovým zbarvením pokožky.

VACHTA TROJLISTÁ (Menyanthes trifoliata)

Co se sbírá
List v době květu (květen – červenec). Pozor rostlina je chráněna zákonem!

Léčivé účinky
List vachty obsahuje glykosidní hořčinu menyanthin, saponin, třísloviny a fytoncidní látky. Droga je bez pachu a chutná silně hořce. Působí povzbudivě na činnost žláz, zvyšuje vylučování žaludečních šťáv, má mírně projímavý účinek, celkově posiluje organizmus a upravuje funkce jater a žlučníku. Ve směsi s jinými bylinami působí na uklidnění nervů. Vachta bývá součástí hořkých žaludečních čajů, tinktur a extraktů. Při větších dávkách nebo při dlouhodobém používání může vachta působit nevolnost a otravu! NENÍ VHODNÁ PRO TĚHOTNÉ A KOJÍCÍ ŽENY.

Jak se užívá
Podává se obvykle ve formě prášku (4x denně na špičku kulatého nože) nebo ve formě nálevu (2 až 3 polévkové lžíce drogy na šálek vody, pije se 1 šálek denně až obden). Při leukémii nebo během léčby ozařováním se také osvědčila směs z vachty (50 %), bazalky (30 %) a zeměžluče (20 %), z níž se připravuje rovněž nálev.

BEZ ČERNÝ (Sambucus nigra)

Co se sbírá
Květy ve vrcholících v polovině rozkvětu (červen), VYZRÁLÉ plody bez stopek (srpen – září), listy (červen – červenec).

Léčivé účinky
Květ černého bezu obsahuje silici, slizy, třísloviny, glykosidy, četné organické kyseliny (např. ostnovou a valerovou) a v čerstvém stavu vitamín C. Působí potopudně, močopudně, snižují horečku a příznivě působí na cévní stěny. Podávají se proto zejména při nachlazení a při chorobách cév. Plody obsahují cukry, kyselinu jablečnou, třísloviny, nektin a v čerstvém stavu vitamíny C, A a skupinu vitamínů B. Čerstvé plody jsou jedovaté, sušením a tepelnou úpravou se však jedovatost ztrácí. Působí analgeticky, osvědčily se zejména při migrénách, neuralgiích, při bolestech trojklaného nervu, páteře či kloubů (zde působí i protizánětlivě), příznivě působí i při křečích trávicího ústrojí a při nadýmání. Listy obsahují pryskyřici, glykosidy, sambunigrin, sambucin a velké množství vápníku. Listy lze použít zevně ve formě zábalu např. při revmatismu, podle některých autorů působí i protinádorově na zevně přístupné nádory, kašovitý obklad z listů údajně dokáže „vytáhnout vodu z kolena“, vnitřně ve formě nálevu čistí krev a užívají se i jako součást čajů proti akné. Při předávkování však může vnitřně podaný bezový list (a stejně tak kůra) vyvolávat zvracení a těžké průjmy!

Jak se používá
Květ se podává v nálevu. Z plodů je nejlépe použít čerstvou vymačkanou šťávu, která se převaří, smíchá v poměru 6:1 se 40% lihovinou (např. vodka), přidá se trochu kyseliny citrónové a 15 minut se sterilizuje. Podáváme pak 8 až 10 polévkových lžic denně po dobu 2 až 3 týdnů. Případně se z usušených plodů připravuje odvar.

Bezinkový sirup

• 300g květů
• 1l vody
• 1 citron
• 1kg cukru

Květy zalijeme vodou, přidáme oloupaný na plátky nakrájený citron a asi 15 min povaříme. Potom odstavíme a necháme 24h stát v chladnu. Druhý den přecedíme přes čisté plátýnko nebo husté sítko a květy ještě rukou vymačkáme. Přidáme cukr a vaříme do lehkého zhoustnutí. Horké plníme do skleniček a zavíčkujeme.

VLAŠTOVIČNÍK VĚTŠÍ (Chelidonium majus)

Co se sbírá
Nať na počátku květu (květen – září) nebo oddenek i s kořeny (podzim).

Léčivé účinky
V mléce obsahuje okolo 20 různých alkaloidů, z nichž nejvýznamnější je chelidonin, jehož účinek se blíží účinku morfinu, dále to jsou alkaloidy chelerythrin, homochelidorin a sanguinarin, které jsou příbuzné alkaloidům opiovým. Droga má omamný pach, chutná palčivě ostře a hořce. V sušeném stavu se jedovatost rostliny poněkud snižuje, přesto se vyžaduje její POUŽITÍ JEN POD LÉKAŘSKÝM DOHLEDEM. Vlaštovičník působí přes centrální nervstvo povzbudivě na hladké děložní svalstvo a na srdeční činnost, zvyšuje krevní tlak, rozšiřuje koronární cévy, tlumí křeče bronchů a střev, zvyšuje tvorbu žluči, působí antibioticky, tlumí dráždivý kašel, preventivně působí antiastmaticky, tlumí křeče v močovém ústrojí, snižuje bušení srdce, reguluje menstruaci, zevně působí na mikrobiální ekzémy, na špatně se hojící nebo hnisavé rány a bércové vředy. Čerstvou šťávou se s velmi dobrým výsledkem odedávna potírají a odstraňují bradavice (nespleťte si ale bradavici a mateřské znaménko, na to droga nesmí působit).
V poslední době hledá moderní věda v této bylině zdroj účinných léků proti rakovině.

Jak se používá
Droga se nejčastěji podává ve formě tinktury.

Koupele v silnějším vlaštovičníkovém odvaru se osvědčily při plísní postižených nohou (koupel trvá 10 až 14 min., bere se 1x až 2x denně).

Výluh ve víně na léčení žloutenky

30g vlaštovičníku i s kořenem se zalije 1/2 litru bílého vína a nechá se stát jednu až dvě hodiny, potom se vylisuje a užívá po doušcích.

VIOLKA TROJBAREVNÁ (Viola tricolor)

Co se sbírá
Kvetoucí nať (květen – září).

Léčivé účinky
Kvetoucí nať obsahuje glykosid violamin, alkaloid violin, saponiny, třísloviny, slizy (z glukózy, galaktózy, arabinózy a ramnózy), cukry, vitamíny C a E, stopy kyseliny salicylové a minerální látky. Droga je bez pachu a má poněkud nasládlou chuť. Účinné látky usnadňují odkašlávání,mají protirevmatický účinek působí močopudně a příznivě ovlivňují zvláště dětské vyrážky a ekzémy ve formě koupelí. Dále podporují usazování vápníku v kostech, májí antialergické účinky, působí proti otokům, tlumí krvácení do tkání, podporuje prokrvení periferních vlásečnic včetně oční sítnice nebo v ledvinách.
Doporučuje se k pročišťování krve, při chorobách horních cest dýchacích, černém kašli a nemocech plicních, dále k čištění pleti, proti trudovitosti, oparům a lišejům.

Jak se užívá
Podává se nejčastěji ve formě nálevu (jedna čajová lžička na šálek vody, denně se pijí 2 šálky) nebo macerátu.

DROGA BY NEMĚLA BÝT PODÁVÁNA TĚHOTNÝM A KOJÍCÍM ŽENÁM a neměla by být podávána dlouhodobě. Při předávkování se může objevit zvracení, u některých citlivých osob se může objevit i při dávkách běžných.