Vitaminy a další „přátelské“ doplňky

Antioxidanty
Antioxidanty ničí volné radikály, které mají na svědomí škodlivou oxidaci. Volné radikály si díky různým vlivům naše tělo vyrábí tisíckrát denně. Protože však pocházejí z přirozených zdrojů, dokážeme se proti nim bránit. Systém antioxidační ochrany má organizmus v sobě. Vrozená obrana ale nestačí, proto je třeba doplňovat stravu o vitamíny a minerální látky.Mezi antioxydanty patří vitamín C, E, beta-karoten, zinek, selen, glutathion, n-acetylcystein, grape seed, pycnogenol, superoxid dismuthasa.

Česnek (Allium sativum)
Česnek je jedním z nejdůležitějších rostlinných léků. Používá se již po tisíciletí v mnoha kulturách jako potrava i lék. Původně pochází z Asie, ale dnes se pěstuje po celém světě. Nejdůležitější částí této rostliny, která se používá k lékařským účelům, je složená cibule. Každá hlavice se sestává z 20 – 40 stroužků. Každý stroužek váží přibližně 1 gram. Česnek můžeme užívat v podobě čerstvých stroužků, tablet anebo sušený. Účinnou složkou je alliin. Česnek snižuje hladinu cholesterolu v krvi a preventivně se užívá také při vysokém krevním tlaku. Ničí mnoho druhů bakterií, viry a plísně, ulevuje od nachlazení, kašle a zánětu průdušek.

Ginko biloba – Jinan dvoulaločný
Jinan dvoulaločný je až 40 m vysoký strom. Ceněný je hlavně pro své listy, které obsahují řadu biologicky aktivních látek. Někdy se mu říká „žijící relikvie“, protože se vyskytuje na Zemi více než 200 milionů let. V Čechách se poprvé objevil v roce 1809. Jeho vynikající léčebné účinky už víc než 3000 let využívá tradiční čínská medicína. Extrakt z jinanu efektivně odstraňuje celou řadu zdravotních obtíží, které trápí především starší osoby. Podporuje prokrvování organismu, je často využíván při zhoršené duševní výkonnosti, například špatném soustředění. Snižuje riziko srdečního infarktu a přispívá k odstranění otoků.

Ženšen
Zvyšuje odolnost proti stresu, posiluje imunitní systém a pozitivně působí na výkonnost, vitalitu a schopnost koncentrace. Obsahuje mimořádné množství vitamínů skupiny B a minerální látky.

Vitamín A (beta-karoten)
Vyskytuje se například v mrkvi, špenátu, hlávkovém salátu anebo rajčatech. Je důležitý pro správnou funkci buněk, obnovu tělesných tkání, podporuje tvorbu kostí a zubů a chrání oční sítnici před poškozením ve stáří. Nedostatek beta-karotenu má na svědomí chudokrevnost, po předávkování se objevuje nevolnost, podrážděnost a kožní problémy. U kuřáků může nadměrné požívání pilulek vitamínu A zvýšit riziko onemocnění rakovinou plic.

Pozor vysoké dávky vitaminu A jsou teratogenní – dlouhodobá dávka nad 4500 mikrogramů denně nad 15 000 mezinárodních jednotek – způsobují vrozené vývojové vady lidského plodu.

Vitamín C
V našem organizmu má dvě velké úlohy, stabilizuje imunitu a psychický stav. Patří mezi antioxydanty a v kombinaci s jinými látkami je zřejmě i prevencí proti rakovině a srdečním chorobám. Kuřáci by měli vitamín C užívat ve zvýšené míře, denní doporučená dávka je 60 – 100 miligramů.

Vitamín E
Podporuje regeneraci buněk, proto bývá často přidáván do přípravků proti stárnutí. Je obsažen např. v obilných klíčcích, luštěninách, vejcích a zelenině. Reguluje obsah tekutin v těle, podílí se na přeměně bílkovin, sacharidů a tuků. Blahodárně působí na sexuální výkonnost, rozšiřování cév, snižuje krevní tlak.

Působí jako antioxydant, to znamená, že ochraňuje organismus před volnými radikály. Zmírňuje příznaky Parkinsonovy choroby.

Vitamín B
Je nezbytný pro správnou přeměnu živin má antidepresivní účinky, udržuje vitalitu. Pozitivně působí na činnost nervové soustavy, je nezbytný pro metabolismus cukrů, tuků a bílkovin. Působí také blahodárně na pokožku.

Vitamín D
Vzniká při ozáření pokožky sluncem. Je důležitý pro vstřebávání kalcia a fosforu, tedy pro zdravé zuby a kosti. Nejvíce je ho obsaženo v játrech a oleji z nich, dále vaječném žloutku, kondenzovaném mléce, sladových mléčných nápojích a naklíčených semenech.

Vitamín K
Vzniká činností bakterií v tlustém střevě, a působí na krevní srážlivost. Vyskytuje se v listové zelenině, v mořských řasách, játrech, vejcích a pšeničných klíčcích.

Zinek
Zinek se nachází v mořských rybách, krabech, vejcích pšeničných klíčcích a kvasnicích. Ochraňuje nás před škodlivými vlivy životního prostředí, je potřebný ke zvýšené tvorbě testosteronu a tím k růstu svalové hmoty. Také brání ukládání cholesterolu, předchází arterioskleróze. Denní doporučená dávka je přibližně 12 miligramů.

Lecitin
Přírodní lecitin je obsažen třeba v pšeničných klíčcích. Podporuje činnost jater, snižuje hladinu cholesterolu a pomáhá při zdravém hubnutí. Ochraňuje buňky nervové soustavy, podporuje funkci mozku a paměť.

Estrogen
V těhotenství je podávání exogenních estrogenů kontraindikováno.

Koenzym Q10
Tato látka je přítomna ve všech buňkách lidského organismu. Podporuje krevní oběh a okysličování organizmu.

Díky antioxidačním schopnostem koenzym Q10 chrání krevní cévy před oxidačním poškozením a tím především srdce a mozek před poškozením způsobeným nedostatečným krevním zásobením.

Selen
Má antioxidační účinek a je potřebný pro naši imunitu. Jeho nedostatek se projevuje lámavostí nehtů, svalovou ochablostí, ztrátou elasticity kůže nebo srdečními problémy. Denní doporučená dávka je 40-70 mikrogramů.

Vápník
Je důležitý pro zdravý vývoj kostí a zubů vašeho dítěte, a to od samého počátku těhotenství. Jeho spotřeba v těhotenství činí asi dvojnásobek normální dávky. Dobrými zdroji jsou např. sýry, mléko, jogurt a čerstvá listová zelenina. Mléčné výrobky jsou však bohaté na tuky, jezte tedy raději výrobky s nízkým obsahem tuků (např. nízkotučné sýry a odstředěné mléko).

Bílkoviny
Jezte pokud možno pestrou, na bílkoviny bohatou stravu, protože spotřeba bílkovin v těhotenství stoupá. Ryby, maso, ořechy, luštěniny a mléčné výrobky – to vše jsou zdroje bílkovin. Živočišné zdroje bílkovin bývají však bohaté na tuky, omezte proto jejich příjem maso jezte pouze libové. Jíte-li vejce, musí být čerstvá.

Vláknina
Vláknina je nezbytnou součástí stravy. V těhotenství se často dostavuje zácpa a vláknina jí pomáhá zabránit. Běžným zdrojem vlákniny je ovoce a zelenina měla byste je jíst denně v dostatečném množství. Nespoléhejte příliš na otruby, mohou totiž bránit absorpci jiných živin. Je řada lepších zdrojů vlákniny.

Kyselina listová
Kyselina listová je vitamín skupiny B, potřebný pro rozvoj centrální nervové soustavy dítěte zejména v prvních týdnech těhotenství. V prvních třech měsících těhotenství potřebujete třikrát více kyseliny listové než obvykle. Kyselina listová se ničí příliš dlouhým vařením nebo skladováním, mrazení jí však neškodí. Kyselina listová se vyskytuje v tmavozelené listové zelenině, citrusových plodech, chřestu, fazolích, sójových bobech a hovězích játrech. Vybírejte pečivo a obilniny obohacené kyselinou listovou. Pouze z potravin však dostatek kyseliny listové pravděpodobně nezískáte – lze ji užívat v tabletách.

Kyselina listová je mikronutrient, jehož substituce v těhotenství snižuje riziko rozštěpových vad páteře plodu o 70%, všem těhotným lze doporučit užívat již před koncepcí a nejméně první tři měsíce gravidity 0,4 mg kyseliny listové denně

Železo
Nutné pro mateřský i fetální hemoglobin. Churokrevnost – nízká koncentrace krevního barviva – hemoglobinu je častá – substituce přípravky železa je často indikována