Vaše dítě se šťourá v jídle? Nevadí

„Je to strach z nových věcí,“ říká výživová poradkyně Nancy Hudsonová. „Je to jeden z ochranných manýrů, které se u člověka vyvinuly v průběhu evoluce lidského druhu. Nezkoušíte nové věci zkrátka proto, že nevíte, jestli jsou bezpečné.“

Tento strach z nových věcí většinou vrcholí kolem věku čtyř let, ale někomu vydrží do dospělosti. Dítě má v oblibě stabilní a známé věci – třeba toast s marmeládou rozkrojený našikmo. Takže nové jídlo zkusí, až když mu ho naservírujete poněkolikáté.

Nimrání

Nimrání se v jídle může být ale také způsob, jak dítě dává najevo svou nezávislost („K tomu mě nedonutíš!“) a se samotným jídlem ani tolik nesouvisí. Prostě zkouší, kde jsou hranice vaší autority a jeho schopnosti prosadit se.

A nakonec, důvodem může být i to, že předškolní dítě je neposedné a nevydrží sedět tak dlouho, aby toho dost snědlo. Jeho pozornost u jídla udržíte déle, když navodíte co největší klid a nebudou ho rušit hračky, televize nebo zvířata.

Jak vybíravci předložit nové jídlo?

Dítě má vrozený cit pro to, kolik jeho tělo potřebuje, aby zdravě rostlo, ale co bude jíst, chce rozhodovat samo. Nejlépe je, podávat mu škálu zdravých pokrmů v přívětivé, uvolněné atmosféře, takže se z času jídla stane pro všechny zúčastněné příjemná událost.

Nejprve ochutnávka

Nový pokrm dávejte nejprve jako ochutnávku na kraj talíře s jídlem, na které je dítě už zvyklé. Než se odváží nové jídlo zkusit, bude si ho možná potřebovat několikrát takto okouknout. Takže buďte trpěliví a nedělejte z toho vědu.

Nedávejte nové jídlo rovnou celé na talíř, protože by se dítě mohlo začít bát nebo vzpírat. Až uvidí, že i vy jste to jídlo už také několikrát snědli, bude samo chtít to také zkusit.

Žádné možnosti

Během jídla mu nedávejte moc možností. Když se zeptáte: „Co budeš chtít k večeři?“ řekne si dítě o něco, co zná a vám se bude zdát vybíravé.

Když ale řeknete: „Tady máš večeři,“ bude si muset vybrat z toho, co mu nabídnete. Nebyl by ale úplně dobrý nápad naservírovat mu na stůl samé neznámé věci, protože se jich pravděpodobně ani nedotkne. Lepší je dítěti vždy nabídnout alespoň jednu věc, kterou už má v oblibě, a k ní přidat něco nového.

Jak svět vašeho dítěte roste a začíná chodit do školky, rozšiřuje se i škála jeho oblíbených chutí. Je celkem obvyklé, že děti snáz přijímají nové pokrmy mimo domov.

Jak mám dítě naučit jíst pestřejší stravu?

Od předškoláka nemůžete čekat, že bude mít rád velkou škálu různých pokrmů. Nejlépe, když když půjdete příkladem a sami budete před dítětem s chutí jíst různá zdravá jídla.

„Dítě potřebuje mít pocit, že si o jídle rozhoduje samo,“ říká Hudsonová. Když budete dítě nutit sníst něco, co se mu nezdá („Nevstaneš od stolu, dokud ten hrášek nedojíš!“) nebo mu budete dávat příliš velké porce a nutit ho dojíst, můžete tím odstartovat budoucí problémy.

Děti, které nikdy neměly šanci rozhodovat o svém jídle (například nikdo nebral v potaz, když říkaly, že už nemohou) jsou do budoucna ohroženy poruchou příjmu potravy nebo naopak obezitou.

Vaše nešikovná strategie se nakonec obrátí proti vám, protože nucení dítěte do nových jídel z něj udělá nanejvýš paličáka, který nebude vstřícný novým věcem ani později.

Když máte dojem, že do sebe dítě nedostane nic jiného, než oblíbené sýrové tyčinky, nevěšte hlavu. Možná se vám to jen zdá. Začněte si zapisovat všeho, co dítě sní, a zjistíte, že během týdne sní něco ze všech hlavních skupin jídel (obiloviny, rýže, brambory + zelenina, ovoce + sýry, vejce, maso, mléko + cukry a tuky) a že zas tak vybíravé, jak jste si mysleli, není.

Má všeho dost?

„Strava je v naší socioekonomické situaci taková, že ani vybíravé dítě nestrádá a jen vzácně se setkáváme s poruchami růstu, které mohou být způsobeny malnutricí, a to vlastně jen u kojenců a batolat,“ říká pediatr a specialista na výživu dětí, MUDr. Martin Gregora.

Podávání multivitaminových tablet a jiných výživových doplňků nemá z tohoto pohledu žádný význam. Na druhou stranu vhodný doplněk stravy může zvýšit chuť k jídlu (např. Pangamin) nebo pomoci ozdravit střevní sliznici po průjmových onemocněních, kdy je přechodné nechutenství pravidlem (přípravky s probiotiky nebo prebiotiky). Vitamínové a minerálové doplňky, především železo, mohou podpořit přirozenou obranyschopnost.

„Podíl zeleniny a ovoce je ve stravě kojenců většinou optimální. Po roce věku, jak dítě začíná stolovat s rodiči a zvolna ochutnává i jejich stravu, podíl zeleniny klesá. K největšímu poklesu pak dochází v předškolním a školním věku. Dítě si bere vzory ze svého okolí. Pokud chceme, aby naše děti jedly zdravě nejen v prvních měsících života, měli bychom se zamyslet nad svým jídelníčkem a způsobem stravování vůbec,“ upozorňuje Gregora.

Jak poznám, že má dítě dost jídla, když (zrovna) neroste?

Nepanikařte, pokud si myslíte, že dítě neroste dost rychle. Děti nerostou plynule, ale ve skocích a někdy to zase vypadá, že nerostou vůbec. Když budete mít pochybnosti, poraďte se s doktorem, ale nepřenášejte svou úzkost na dítě.

Když nad dítětem během jídla nonstop přešlapujete, vnucujete mu něco, tlačíte na něj nebo počítáte kalorie, dostane k jídlu ještě větší odpor.

Také nezapomeňte, že chutě dítěte se vyvíjejí a mění v závislosti na míře jeho aktivity a na tom, jestli právě prochází růstovým obdobím nebo ne.