Určité množství žen bude vždy rodit doma

Blízkost lékaře a správných přístrojů je někdy pro matku i dítě fatálně důležitá, o tom nikdo nepochybuje. Takové případy jsou ale velmi výjimečné, spolehlivé výzkumy hodnotí porod doma se zkušenou porodní asistentkou jako bezpečný.

V České republice a dalších evropských státech se procento lidí, kteří chtějí rodit doma, dlouhodobě pohybuje na hranici 1 až 5 procent. Většina českých lékařů považuje jejich chování za nezodpovědné. Co si o tom myslíte?

Čeští lékaři se možná jen pomaleji smiřují se skutečností, že už nejsou jedinými poskytovateli péče. Žijeme v demokratické společnosti a faktem je a bude, že určité procento lidí bude chtít rodit mimo nemocnici. Zákon jim to nezakazuje. Jejich potřeby je potřeba respektovat a spíše jim vytvořit optimální podmínky. Ve většině států EU je porod doma (a v porodních domech) součástí systému zdravotní péče, komunikace mezi zdravotníky dobře funguje a to zvyšuje i bezpečí. Ovšem žádné sanitky před domem nikde běžně nestojí, to je mýtus. Stává tam jen obyčejné auto porodní asistentky.

Porodní asistentky nebo lékaře?

U porodu doma ženu v drtivé většině případů doprovází porodní asistentka, často k ní žena dochází už do prenatální poradny. WHO vyhodnocuje porodní asistentku jako nejvhodnějšího poskytovatele péče při normálním porodu.

U nás mají porodní asistentky komplikovanější pozici, tradice porodů doma a soukromé péče byla přerušena. Zpočátku, v devadesátých letech, rodily ženy doma samy nebo s partnerem, protože zkušenou porodní asistentku, ochotnou je doprovázet, nesehnaly. Nyní je jich v republice kolem dvaceti a ženy jejich pomoci využívají. Rozhodně ale porod doma nepropagují. Naopak, v některých případech se snaží ženám porod doma rozmluvit, buď ze zdravotních důvodů, nebo proto, že vycítí, že jde jen o nepromyšlený výstřelek. Těm, které o porod doma pak opravdu stoprocentně stojí, vycházejí vstříc a asistují jim.

Co je hlavní argument pro porod doma?

Světová zdravotnická organizace, nejvyšší autorita v péči o zdraví, doporučuje u porodu respektovat přání ženy a také možnost porodit v prostředí, které ona považuje za nejbezpečnější. Nedá se tedy zevšeobecňovat a doporučovat porod doma všem.

V publikaci WHO Péče v průběhu normálního porodu se uvádí: „Můžeme bezpečně říci, že žena by si měla zvolit místo, kde se cítí bezpečně, a na takové periferní úrovni, kde je dostupná náležitá péče. U těhotných žen s nízkým rizikem to může být doma, na malé porodnické klinice nebo v porodním centru a možná i na porodnickém oddělení větší nemocnice. Musí to však být místo, kde bude veškerá pozornost a péče soustředěna na její potřeby a bezpečí, a které bude co nejblíže jejímu domovu a kultuře. Jestliže se má porod uskutečnit doma nebo v malém periferním porodním centru, měl by být v rámci příprav sestaven plán pro případné převezení do řádně vybaveného zařízení.“

Lékaři by si to u nás neměli vykládat jako útok na porodnice nebo na jejich práci. Jde o demokratické principy a respektování svobodné a zodpovědné volby každé ženy.

Dají se nějak charakterizovat ženy, které rodí doma?

Jsou to většinou takzvaně převzdělané ženy. Vědí o porodu první poslední, rizik jsou si velmi dobře vědomy. Nejsou to žádné „stádní typy“, o svém životním stylu hluboce přemýšlejí. Pro někoho je to ale i projev nedůvěry k nemocničnímu prostředí, strachu z „bílého pláště“, mnohdy podpořen negativní zkušeností z předchozího porodu. Případně naopak, žena je posílena pozitivní zkušeností, zejména pokud předchozí porod proběhl v zahraničí nebo také doma.

Jaké jsou vaše osobní důvody?

S prvními dvěma porody v porodnici jsem neměla nejlepší zkušenost. Moc jsem se těšila a byla jsem zklamaná, že porod není „můj“, navíc jsem se cítila ohrožena, vadil mi nedostatek soukromí a autoritativní chování zdravotníků, místy až despekt. Ani nemocniční prostředí tomu nepřidalo. Přesto, že porody probíhaly bez nejmenších komplikací, neustále mi byly vnucovány různé zákroky a medikamenty, musela jsem věnovat spoustu energie jejich odmítání. Na oddělení šestinedělí jsem měla dojem, že máme děti jen půjčené, navíc sestry byly zřejmě přepracované, neměly k nám matkám moc přívětivý přístup.

Třetí a všechny další děti jsem rodila doma. Hodně věřím svému tělu, ale i proto jsem vždy okamžitě volala pomoc, když jsem měla pochybnosti, zda je všechno v pořádku. Například když jsem u jednoho dítěte cítila, že jde porod trochu pomaleji než jindy. Všechny porody proběhly spontánně a bez nejmenších komplikací, s posledním dítětem jsem navíc byla do porodu natolik ponořená, že by přítomnost asistentky, ač velmi blízké osoby, byla rušivá. Pozvala jsem ji až na poporodní ošetření.

Svůj domov považuji za to nejbezpečnější místo na světě, kde mohu porodit dítě. Vím, že ne všichni mě chápou. To je ale vedlejší. Za svá rozhodnutí zodpovídáme nakonec jen my sami, ať rodíme kdekoliv.

Milé čtenářky, jaký je váš názor na porod doma? Pište nám na redakční meil: redakce@babyweb.cz, vstupte do naší diskuse zde. Ty nejzajímavější názory zveřejníme a odměníme milým dárkem.