Úřady řeší, jak hledat nezvěstné děti
Případ uneseného a posléze zavražděného Honzíka Rokose, únos malé Jennifer z dětského domova v Tachově či zmizení malé Dominiky. Jen krátký výčet z nešťastných statistik. Bohužel, v České republice se počet pohřešovaných dětí neustále zvyšuje. V roce 2006 se pátralo po 8117 dětech.
Zdroj: archiv redakce
Změnit černé statistiky by měl pomoci národní výstražný systém. Je založen na okamžitém zveřejnění jména a fotografie dítěte nejen ve všech médiích, ale i na návěstích na dálnicích. „Vzorem je propracovaný systém z USA, kde dokonale funguje. Ten je využíván za přesně daných podmínek, neřeší jakékoliv zmizení dítěte či útěk z domova,“ uvedla Delphine Moralis, generální tajemnice Evropské federace pro pohřešované a sexuálně zneužívané děti. V současné době funguje v Řecku, Francii či Velké Británii.
„V Řecku se s jeho zavedením také otálelo. Pak ale zemí otřásla tragédie malého Alexe a během krátké doby byl systém spuštěn,“ sdělil Cotas Yamopolous, viceprezident federace. V České republice se za jeho spuštění zasazuje především nadace Naše dítě. „Ministr vnitra Ivan Langer dal tomuto projektu zelenou. Doufáme, že v průběhu letošního roku by se mohl dostat do praxe,“ řekla Deníku ředitelka nadace Zuzana Baudyšová. Horší je to ovšem s vybudováním národního centra proti komerčnímu zneužívání dětí, kde by fungovala evropská telefonní linka s číslem 116 000. Toto číslo vyhradila Evropská komise v roce 2007 jako horkou linku pro pohřešované děti. „Ministerstvo vnitra od myšlenky vybudovat centrum ustoupilo. Ředitel odboru zabývajícího se problematikou komerčního zneužívání dětí odešel od policie a vše se přesouvá pod ministerstvo práce,“ postěžovala si Baudyšová s tím, že se nadace rozhoduje, zda převezme vybudování centra. Budoucností je i projekt online proti sexuálnímu zneužívání dětí. Zapojit by se do něj měly banky, poskytovatelé internetových služeb a soudní orgány. Sledovaly by se toky peněz z dětské pornografie.
