Úmrtí partnera

Přepadá ji pocit bezmoci a někdy i nereálný vztek na partnera, za to, že ji opustil. Pronásledují ji myšlenky, zda nemohla smrti partnera zabránit, trápí se neopodstatněným pocitem viny. Pocit ztráty životní opory a jistoty může být velmi bolestný a může vést až k psychickému zhroucení matky dítěte.

Zemře-li matka dítěte, zvláště novorozence, je to situace pro otce velmi složitá. Také on musí zastávat dvojí roli pečovatele i živitele. Starat se o malé dítě je pro otce těžší než pro matku, zvláště pokud musí zastat i ostatní „ženské činnosti“ v domácnosti.

Truchleme spolu

Zvláště komplikovaným úkolem je informovat dítě o těžké a závažné nemoci druhého rodiče či o jeho úmrtí. V době, kdy není opuštěný ještě vyrovnán s traumatizující ztrátou, většinou nedokáže nebo velmi obtížně být oporou dítěti v jeho smutku. Dítě i rodič jsou ztrátou zasaženi, a protože se snaží další členy rodiny chránit, o svém smutku nemluví. V rodině pak truchlí každý sám pro sebe a o tom, co se stalo, se bojí mluvit. Ze strachu, aby druhému nepřipomínal traumatickou ztrátu. Je dobré, aby spolu členové rodiny o událostech komunikovali a společně si odtruchlili ztrátu blízkého člověka a zjistili, že se svým smutkem nejsou sami.

Odborná pomoc

Ve většině případů lze jen doporučit vyhledat včasnou a odbornou pomoc pro opuštěného rodiče a eventuálně i starší děti v rodině, tak aby se předešlo případným psychickým následkům. Ty mohou být i nevratné. Někdy postačí několik setkání s psychoterapeutem formou krizové intervence. Pokud je situace a reakce rodiče či dítěte na ztrátu složitější, je vhodné vyhledat dlouhodobou psychoterapeutickou pomoc.

Pokud v životě rodiče dojde k dvojitému traumatu, to znamená, pokud zažil již v minulosti velmi bolestnou, traumatickou a náhlou ztrátu blízké osoby, se toto trauma při ztrátě další klíčové osoby v životě oživuje a on tak prožívá obojí ztrátu (současnou i minulou) najednou. V tomto případě je odborná pomoc nutná, neboť může vést k závažnému zasažení psychické integrity jedince.