Týden bioexperimentů!

Tři rodiny týden žily a experimentovaly s „bio“. Snad pro vás budou jejich zkušenosti příjemnou pozvánkou do světa vašich vlastních bioexperimentů. Hodně štěstí a dobrou chuť!

Zdroj: archiv redakce

Katka a Honza Urbánkovi

Naše čtyřčlenná rodina – máme dvě dcery, Terezku (10) a Natálku (5) – není v bio žádným nováčkem. Bio podporujeme, kupujeme a vaříme. Jelikož je ale přece jen dražší a náš rozpočet není neomezený, některé biovýrobky jsme dosud nekupovali. V rámci září – měsíce bio – jsme se rozhodli vyzkoušet pár novinek

V pracovním týdnu snídáme doma – já s mužem ochucenou ovesnou vločkovou kaši v bio kvalitě (500 g za 32 Kč) a dcery většinou pečivo a někdy kaši. Kaši sladíme pšeničným sladem, jablečnou šťávou, sladěnkou nebo bio javorovým sirupem (400 g za 216 Kč). Do kaše mám ráda také sezamovou pastu tahini bio (500 g za 129 Kč). Pro tento týden jsem manželovi koupila bio čokoládu z nepraženého kakaa s konopným semínkem (70 g za 54 Kč). V kaši se krásně rozpustila a moc mu chutnala.

Koupila jsem několik bio instantních kaší, se kterými jsem dosud neměla žádnou zkušenost – rýžovo-karobovou (200 g za 36 Kč), vtipnou (kukuřičnou) kaši (250 g za 27 Kč) a kaši šestizrnnou (250 g za 33 Kč). Jejich příprava je velmi příjemná, nemusí se vařit a při vaření hlídat, aby neutekly z hrnce. Stačí zalít vařící vodou, rozmíchat a ochutit. Všechny kaše byly velmi chutné. Dcery si také daly říct, každou ochutnaly a kupodivu i bez řečí dojedly.

Na oběd se v týdnu doma nesejdeme, dcery obědvají ve škole a školce, manžel a já obědváme buď ve městě, nebo ohřejeme, co zbylo od večeře.

K odpolední svačině jsem holkám koupila dvě novinky – bio rýžové kuličky kakaové (150 g za 59 Kč) a bio kukuřičné lupínky (250 g za 45 Kč). Kukuřičné lupínky zalité bio polotučným mlékem (1 l za 24 Kč) jim chutnaly moc. Chuťově se liší od běžně prodávaných kukuřičných lupínků jen minimálně. Zato s rýžovými kuličkami jsem neuspěla. Holky asi očekávaly, že to bude sladká pochoutka s čokoládovou chutí.

Večeře vařím téměř každý den teplé. Základem je většinou zelenina z naší zahrádky. Nejčastěji vařím husté polévky nebo těstoviny a obiloviny se zeleninovými omáčkami. K zahuštění používám bio pšeničnou mouku (1 kg za 29 Kč), k dochucení bio sojové omáčky shoyu (200 ml za 39 Kč) a tamari (200 ml za 52 Kč). V bio týdnu jsem vařila bio jáhly (500 g za 27 Kč), bio pohankovou lámanku (400 g za 27,50), bio rýži kulatozrnnou (500 g za 36 Kč), bio ječné kroupy (500 g za 29 Kč) a bio amarantové mušličky (300 g za 33 Kč). Amarantové těstoviny jsem připravila poprvé a všichni strávníci byli spokojeni.

K zakončení bio týdne jsem s dcerami v pátek večer uvařila karamelový pudink (bio karamelový puding 37 g za 2 6Kč, bio sojový nápoj 1 l za 58 Kč), který máme všichni moc rádi.

Mirka a Miloš Špringr – Šimonovi

Jsme mladá pětičlenná rodina (35, 33, 14, 10, 1) se zájmem o zdravý způsob života. BIO produktům jsme přišli na chuť po jedné očistné kúře, kterou jsme na jaře absolvovali. Nechtěli jsme si naše těla opět zanášet spoustou nečistot, nacházejících se v běžných potravinách, které se prodávají v obchodech.

Postupně jsme začali pronikat do BIO světa a sestavovali si svůj jídelníček z potravin, které pro nás znamenaly jistou záruku kvality, čistoty, ekologie, ale také vyšších cen. Velkou výhodou pro nás byla rozlehlá zahrada našich rodičů, která nám poskytla mnohé ekologicky a bez chemie vypěstované plodiny (zelenina, ovoce, ale i maso, králík, vepř, drůbež, vajíčka), sousedé nám začali dodávat domácí mléčné výrobky (mléko, tvaroh, smetanu) a naše BIO stravování dostalo další rozměr.

Po narození nejmladšího dítěte se naše kritéria pro výběr BIO potravin ještě zpřísnila a nyní již nekupujeme jiné potraviny než ty, u kterých je zajištěn kvalitní původ. Vzhledem k tomu, že nebydlíme v Praze, ale na malém městě, a rodiče dokonce v malé vesnici, je naším hlavní dodavatelem BIO potravin vesnická zahrada se sousední eko farmou, další potraviny nakupujeme v prodejnách Plus, Penny, Country Life, Zdravá výživa.

Pro názornost dále uvedeme příklad jídelníčku našich dětí:

Tobiáš – 1 rok

snídaně: BIO tvaroh (eventuálně tvaroh přímo od kravičky s domácí zavařeninou)
svačina: nastrouhané jablko s mrkví (v sezóně ze zahrady)
oběd: zeleninová polévka s králičím masem
svačina: puding z domácího mléka
večeře: obilná kaše

pitný režim je zajišťován BIO ovocným čajem nebo čerstvou ovocnou šťávou

Pavel – 10 let

snídaně: BIO kukuřičné lupínky s domácím mlékem

Adéla – 14 let

svačina: ovocný BIO jogurt, domácí chléb s domácím máslem a sýrem
oběd: BIO krůtí plátek plněný špenátem s brambory ze zahrady
svačina: ovoce za zahrady
večeře: BIO karbanátky s bramborem, zeleninový salát ze zahrady

My rodiče většinou jíme totéž co naše děti a snažíme se, aby byl na každé jídlo čas, jíme všichni spolu u jednoho stolu a vychutnáváme si nejen chutnou a zdravou stravu, ale i dobu, kterou můžeme být v klidu pohromadě.

Zavedením BIO potravin do našeho jídelníčku a přechodem na zdravější stravování se nám všem zlepšilo zdraví, a to nejen fyzické, ale i psychické. Potvrdila se nám souvislost stravy a kvality kůže (především u Adély, která je v pubertě a již po dvou týdnech se jí pleť nádherně vyčistila), všichni bez problémů usínáme (netíží nás žaludek, a to ani tehdy, když si dáme pozdní večeři), přestaly nás trápit časté migrény, zlepšila se stolice atd.

BIO potraviny se již staly nedílnou součástí našeho každodenního života a i nadále je budeme v co nejhojnější míře využívat. Naším dalším cílem je zavedení BIO kosmetiky a čisticích prostředků do našeho domova.

Julie a Martin Žemlovi

V naší rodině (máme dvě děti: tříletého Kryštofa a devítiměsíční Magdalenu) už nějakou dobu kupujeme BIO potraviny. Ne právě soustavně, ale přece ne výjimečně. Ne snad, že bychom propadli fascinaci jakýmsi absolutním zdravím a adorovali vše mladé a krásné. Příčí se nám zkrátka bez rozmyslu pozřít vše, co dnešní výrobci potravin – snad s vidinou většího zisku – do svých produktů přimíchají.

A tak abychom jedli normální jídlo, to jest takové, jež neobsahuje škodlivé chemické příměsi, nemáme moc na výběr: buď jíst BIO, anebo pracně studovat legendy na potravinách v běžných obchodech, abychom se vyvarovali toho nejhoršího. Je to v jádře absurdní, ale taková je doba v lecčem. Koneckonců, nemylme se, nejen ta naše.

Obchody

Nakupovat zdravé potraviny je dnes o poznání snazší než před nějakými deseti lety.

Dnes je v okolí našeho smíchovského bydliště asi čtveřice obchodů se zdravými potravinami. Prodejci se liší mírou své výživové ortodoxie, ale u všech, co tu máme, lze nakoupit bez většího nebezpečí – jinak řečeno s větší jistotou.

Dáváme sice přednost vegetariánské stravě, její zásady ovšem čas od času porušujeme, zvlášť od té doby, co do naší rodiny přibyly děti. Tím pro nás téma zdravého stravování získalo poněkud jiný rozměr. Zatímco dřív byla v popředí stránka etická, spjatá hlavně s odmítáním konzumace masa obecně, dnes se soustředíme víc, nejen okrajově, na zdravotní rizika či prospěšnost spojené s konzumací toho či onoho. Dnes se dokonce domníváme, že nákup masa pocházejícího z šetrného chovu může být významnějším signálem trhu než prosté odmítání jeho konzumace, které velkovýrobce příliš nezasáhne.

Ceny

Je pravda, že jíst zdravě něco stojí. Jde-li však snaha o zdravé stravování ruku v ruce s jistou střídmostí a skromností, nejsou podle našich zkušeností náklady nijak závratné. Příliš levné a nekvalitní potraviny svádějí k nadměrnému nakupování věcí v množství často zbytečném, za něž dotyční nakonec zaplatí víc než za zboží kvalitní, jehož by nakoupili dle skutečné potřeby. Umírněná konzumace masa a abstinence od podivných nablýskaných polotovarů jsou samy o sobě úspornými opatřeními.

Občas se také tvrdí, že výrobci a prodejci zdravých potravin neúměrně profitují z této „módní vlny“ zájmu o zdraví. Ani tuto obavu zcela nesdílíme, i když je jisté, že rafinovanější BIO produkty – jako alkoholické nápoje, imitace uzenin, čokolády, sladkosti obecně – mohou být mimořádně drahé. My sami je nakupujeme jen zcela výjimečně.

Je nakonec na každém, aby uvážil, co od jídla očekává a čemu se chce vyhnout. Přílišný fundamentalismus i v této věci se nám jeví spíš úsměvný. Strava se nemá stát novým „zlatým teletem“. Přistupujme k ní jako k něčemu, čemu se nemáme podřídit, ale co má sloužit životu. Vždyť samo řecké „bios“ znamená život.

Nákupy

Obecně lze říci, že naší motivací pro nákup v bio obchodech je vyhýbání se aditivům. V BIO krámech kupujeme výrobky, které v běžné síti buď nelze sehnat vůbec, nebo jen s přídatnými látkami (např. kečup, marmelády, sladkosti, kakao, třtinový cukr, prášek do pečiva, celozrnnou mouku).

Nakupovali jsme v těchto obchodech:

Rozmarýna, DM drogerie, Tesco, Marks and Spencer.

Rozmarýna nabízí téměř všechny základní potraviny v kvalitě BIO, ovšem s výjimkou masa. Mléko, máslo, vejce, pečivo, různé druhy mouky, ovoce, zeleninu, luštěniny, rýži, kávu, kakao, džemy, šťávy, dětské přesnídávky, dokonce i sladkosti. Kupovali jsme pečivo (velmi dobré, doporučujeme buchty), mouku (velký výběr: pohanková, kukuřičná, špaldová, žitná, amarantová), luštěniny, marmelády bez cukru. Vše je dražší oproti běžnému ne-BIO, zhruba dvojnásobně. Ovoce a zelenina ještě víc. Koupila jsem mrkev pro devítiměsíční dceru. Jistě byla bez pesticidů, ale na chuti se to nedalo poznat.

Na pečení jsem koupila palmový tuk. Když moje máma zahlédla cenovku 44 Kč za 250 gramů, zalapala po dechu a řekla, že jsem blázen. Sama peče z Hery, která stojí tuším 15 Kč. Palmový tuk se na pečení cukroví osvědčil. Také jsem koupila na vaření/pečení přepuštěné máslo (neboli ghí). Voní a chutná nádherně, ovšem cena 219 Kč za 0,7 litru může mnohé odradit.

Párky a karbanátky

Vyzkoušeli jsme sojové párky a sojové karbanátky. Nejsou špatné, ale buďme upřímní, jsou opravdu jen pro vegetariány. Pravý milovník masa by si na nich jistojistě nepochutnal. Zdravé, chutné a vcelku levné je tofu, ovšem musí se umět náležitě připravit, což v našich zeměpisných šířkách není zcela běžné. Hlavně za žádných okolností nejezte tofu za syrova! Tohoto omylu se dopustil můj otec a celé tofu za strašlivého řevu letělo do popelnice. Vřele však mohu doporučit omáčku Shoyu. Vynikající sojová omáčka bez konzervantů a stabilizátorů.

Doporučuji

Tesco na Smíchově má celkem dobrý a spíše levnější bio koutek. Doporučuji BIO hořčici. Oproti jiným BIO hořčicím je levná a chutná výborně. Tesco jako jediný obchod na Smíchově nabízí BIO maso, ovšem pouze hovězí. Jiné BIO maso se nám nepodařilo sehnat.

DM drogerie nabízí poměrně velký výběr BIO produktů a ceny má podobné jako Tesco. Doporučuji vyzkoušet alespoň BIO kuřecí a zeleninový bujón a kypřící prášek bez fosfátů. Pokud patříte mezi citlivější jedince, které po běžném kypřícím prášku pálí žáha či svrbí jazyk, tak po tomto BIO prášku by se vám to stát nemělo.

Marks and Spencer nabízí řadu BIO a Fair trade potravin. Vesměs všechny mají krásný design a pro gurmány mohou být skvělým dárkem. Před Vánocemi rozhodně doporučuji navštívit.

Závěrem

Sehnat lze téměř vše. Ovšem zálež ína tom, kolik času, energie a peněz do toho chcete investovat. Čeho je třeba se vzdát? Masných výrobků. Bio buřty, párky, šunka, slanina, apod. zatím neexistují.

Partneři soutěže, kteří poskytli rodinám poukázky v hodnotě 2 000,-, jsou:

Ekozena.cz
www.ekozena.cz