Trpíte na migrény? Otěhotněte!

Častější než migréna jsou takzvané tenzní bolesti hlavy, ty tvoří kolem 80 % bolestí a jsou psychického původu. Někdy je pacienti popisují jako svírající se obruč kolem hlavy, tlak, který se šíří do nebo od krku. Tyto bolesti mohou trvat několik minut, hodin, dní i týdnů. Výjimečné nejsou ani chronické bolesti hlavy, způsobené nadužíváním analgetik.

Se zvracením i bez

Migréna je záchvatovitá bolest, která se vyvine během minut až desítek minut. Projevuje se nejčastěji v jedné polovině hlavy, provází ji nevolnost, někdy zvracení a je zcela bez neurologických příznaků. Pak se jí říká migréna bez aury neboli běžná (80 % případů).

Ve dvaceti procentech se objevují příznaky vznikající v mozkové kúře. Nemocný ještě ani necítí bolest hlavy, ale má poruchy vidění, někdy pocit jiskření v zorném poli. Může se objevit brnění, necitlivost či porucha hybnosti na polovině těla. Existují i jiné příznaky (u tzv. bazilární migrény) – porucha rovnováhy, zhoršení výslovnosti, špatná koordinace pohybů, dvojité vidění. U všech typů migrén je časté zvracení a nevolnost.

Neznámá nemoc

Příčina migrény je málo známá, přestože se intenzívně zkoumá už desítky let. Jisté je, že jde o poruchu prokrvení mozku. Ve fázi aury je to nedokrvení, zatímco u plně vyvinuté bolesti o překrvení.
Nepochybné je genetické zatížení. Existují rodiny, u kterých je migréna zastoupená napříč generacemi.

Nemoc se objevuje už v dětském věku, ale nejvíc u dospělé populace. Na tu působí provokující momenty: stres, hluk, světelné kontrasty, změny počasí, alkohol, dietní chyby (hladovění či stresové přejídání, obě varianty jsou vražedné!), nadměrné kouření, menstruace či ovulace u žen, nevyspán

Příčinou záchvatovitých bolestí hlavy mohou být i závažné nemoci mozku, proto by měl být každý nemocný s migrénami důkladně neurologicky vyšetřen (včetně computerové tomografie CT mozku a elektroencefalografie EEG). Při závažném podezření je třeba doplnit vyšetření o magnetickou rezonanci.

Čtěte dále

• Jak léčíme chřipku a nachlazení v těhotenství
• Očkování a léky v těhotenství
• 10 nejčastějších těhotenských obav: Víme, čeho se bát nemusíte

Blažené těhotenství

Migrénou trpí přibližně 10 – 12 % populace. Nemocní mohou mít několik záchvatů měsíčně, ale i pouze několik málo záchvatů ročně. Je jasné, že pacienti, které stíhá migréna opakovaně několikrát měsíčně, mají výrazně sníženou kvalitu života, nemoc je omezuje v osobním životě, v zaměstnání, podléhají stavům úzkosti, depresím.

Migréna postihuje častěji ženy. Proč? Objevuje se závislost nemoci na hormonálním cyklu. Migrény se nezřídka objevují po menarché (první menstruace) a končí v menopauze. Je zajímavé, že těhotenství je obdobím klidu. Migreničky mají obvykle klid a mohou úplně vysadit preventivní léčbu, při případném záchvatu stačí záchranná léčba.

Léčba

1. Preventivní léčba se podává při více než třech plně vyvinutých migrenózních záchvatech za měsíc. K dispozici je řada léků, o jejich použití rozhoduje ošetřující lékař.
2. Záchranná léčba je léčba počínajícího či už vyvinutého záchvatu. Je obvykle tím účinnější, čím dřív je použita. V časné fázi mohou pomoci běžná analgetika, na rozvinutý záchvat zabírají léky ze skupiny triptanů. Někdy může pozitivně zafungovat i hormonální antikoncepce, někdy má pozitivní vliv akupunktura, když je migréna provokována blokádou páteře, pomáhá fyzioterapie.
3. Dobré je, když nemocný vypozoruje spouštěcí faktor (třeba nevyspání, alkohol, stres, nadměrný nebo nedostatečný příjem tekutin) a vyhýbá se mu.