Jinak maminka už odjela, bylo to celkem psychicky náročné, ale zase jsem jí ráda viděla, je dojemné vidět, že by pro mě fakt udělala cokoliv. Nikdo jiný na světě mě nemá radši :'( Snad budu stejná máma, teda v tomhle jenom 😀
A jinak pes mě zase nasral, musím to tak napsat, protože se opravdu chová venku jak magor, strašně chtěl ven a manžel šel an kontriolu s tou rukou takže hned tak nepřijde tak jsme s ním šla, že ho pustím tady u takových opuštěných hal. čtvrt hodiny běhal v pohodě kolem, čmuchal, čůral a pak ho to najednou přestalo bavit a začal zdrhat pryč. nevím za čím, nic tam bnebylo, mohla jsme si plíce vyřvat a ani se neotočil. To dřív nikdy nedělal, docela poslouchal a zvlášt když jsme byli bez páníčka vážil si toho, že s ním jdu a že se proběhne. Ted je jak vyměněnej. Nakonec jsme ho chytla, sám nepřišel, ale ten pohled jak s ekoule valí křovím a řve: ke mě ty zmetku! to s emuselo dost lidí pobavit. Já si ymslím, že ten pes má nervy stejně jako my, u nás se to stupnuje, je to čím dál horší, to čekání a že valstně nic moc nemůžem, ani nikam pořdáně jet, sportovat, nic, na to jsme nebyli zvyklí, je to velká změna a ten pes asi cítí, že s eněco děje. Jestli už s eted chová jak magor atk až přijde miminko, já nevím, začínám s etoho děsit….:^)