Těhulka LIVE! Veronika

Milá Radulinkko, jsem ráda, že se články líbí:) budu se jen muset trochu krotit s jejich délkou. Naposledy jsem se trochu rozjela…:D

Ahoj Aničko,

děkuji za přání a ať se Tobě i celé Tvé rodině daří. Hlavně klidné a pohodové vánoce:)

Mimochodem – nechodila jsi během těhotenství na nějaké cvičení? Trpím nedostatkem pohybu:-( a na svou oblíbenou horkou jógu nemůžu …

Veru

Ahoj Veru,

chodila jsem občas plavat, ale pak jsem se bála aby mě někdo nekopnul do břicha tak jsem byla pořád ve střehu a vůbec si to neužila. Tak jsem začala chodit na procházky. Já jsem hodně chodící typ takže mě to i bavilo a je to nejlepší způsob pohybu. Teď bych si vybrala třeba zumbu neo klidně ten spinning.

I tobě přeju krásné a pohodové Vánoce. Letos už se na ně moc těšíme. Budou to první svátky našeho Matýska tak jsem zvědavá jak se mu to všechno bude líbit, ale ty přípravy s ním jsou opravdu záhul. Jak něco dělám hned mi visí na noze a chce vidět co jsem si dovolila to tam bez něj kutit. Pokud nám u toho asistuje tatínek tak ho musí držet tak aby viděl a má hroznou touhu se vším pomáha takže to trvá dvakrát tak dlouho 😀
A.

Jeee, děkuji za všechny tipy:D do vánoc si teď dám ještě pianko, protože fakt v práci dost nestíhám. Ale v lednu hned nějaké cvičení vyzkouším. Jen toho plavání se bojím. Hodně trpím na záněty močových cest, takže jsem se bazénům dost vyhýbala i jako netěhotná.
Mimochodem…teď o víkendu jsme byli s manželem na horách a jen jsme se tak na hodinku vydali na běžky a ještě teď mě bolí vnitřní stehna…už fakt nemám žádnou kondici. Takže novoroční předsevzetí je jasné:)

Klidné svátky všem. Veronika

Jeannette, dlouho jsem přemýšlela, co napsat. Nejdřív mě napadlo, jestli jsem samu sebe třeba nepopsala nějak špatně. Možná dost dobře neumím vyjádřit svůj životní příběh. Ale známí a kamarádi mě v mých článcích poznávají. Takže jsem si uvědomila, že každá literární postava – byť původně představuje skutečného člověka – získává na papíře vlastní život. A kolik čtenářů si příběh přečte, tolik interpretací příběhu existuje. Promítají totiž do ní vlastní představy, pocity, možná i povahové vlastnosti. Proč takto dlouhý úvod a reakce na Váš komentář? Nejdřív jsem se totiž v tom, co jste napsala, nepoznávala. Já neměla obavy ani strach z otěhotnění a už vůbec jsem nikdy nepochybovala o tom, jestli mít někdy dítě. V tom, že s manželem založíme rodinu, jsme měli jasno od začátku. Šlo spíš o načasování. A taky jsme se nechtěli cítit dotlačení k nějakému rozhodnutí našimi příbuznými a okolím… Snažili jsme se vyvrátit mýtus, že po svatbě se dvojice automaticky začne „snažit o dítě“ (uf, to spojení nesnáším) a když dítě dlouho nepřichází, tak jim to nejde a asi mají nějaký problém. My se brali, protože jsme to tak cítili. Ne, abychom hned zakládali rodinu. Je pravda, že u nás bylo dítě víc rozumové rozhodnutí. A taky je fakt, že cizí děti ve mně žádné mateřské pudy nevyvolávaly (mnohdy spíš naopak:-)). Myslím ale, že s vlastní miminko může dvojici, které to klape, přinést ještě něco navíc. Na Vašem místě bych se nebála, že dítě něco pokazí – jestli je vám spolu dobře ve dvou, ve třech to bude ještě lepší:-) (haha, aspoň doufám a myslím si to – a za pár měsíců snad potvrdím). Mějte se hezky a ať Vám vše vyjde. V.

Ahoj Veru,

je dobře že se svědomitě připravuje na porod. Je důležité vědět jakou cestou se chceš dát. Zkusím ti napsat pár postřehů z mého porodu, třeba ti to nějak pomůže.

Nejdůležitější je ujasnit si co si přeješ kolem miminka (ať už při přirozeném porodu ne CS) já rozhodně chtěla aby mi miminko hned přiložili na břicho, pokud by nebylo možno mě bonding HNED po porodu dělat manžel. Nepřála jsem si aby dítě bylo kamkoliv odnášeno (pokud to náš stav dovolí). Nakonec mě manžel přesvědčil a syn jel na šestinedělí sám, což mě zpětně trochu mrzí. Dál jsem si nepřála žádné preventivní opatření bez toho aby se mě zeptali předem. Žádné nastříhávání apod. To samé kolem léků. Rozhodně jsem se nijak nebránila epidurálu, ale nakonec se nestihl. Sestar mi teprve po píchnutí nabrala krev s tím že výsledky budou za 30 minut. Příště sice epidurál zase nechci, ale krev si nechám nabrat hned při příjezdu abych pak v těch velkých bolestech zase nemusela čekat, kdybych se rozhodla epi využít. 

Dále stojí za to zjistit si co se všechno s miminkem po porodu v tebou vybrané porodnici děje. Preventivní podání vitamínu K, přikládání k prsu, frekvence nošení dítěte na JIP po CS. 

Souhlasím že je dobré být připravená na všechno a proto si připrav scénář pro přirozený porod i pro sekci ať víš co a jak chceš. Hlavně je důležité, pokud bude partner u porodu, být na všem domluvená s ním. Při a po porodu nastanou situace, kdy už prostě nebudeš mít sílu svoje přání prosadit a pak tě musí zastoupit partner. Můj muž měl na porodní sál jasné instrukce: POŘÁD hlídat dítě až se narodí 🙂 a zajistit aby mi ho přiložili k prsu do 30 minut od narození. Naštěstí jsem při porodu i po něm byla natolik fit, že jsem si zvladla prosadit skoro všechno.

Měj se krásně

Anička

Aničko, moc děkuji za všechny postřehy. Je pro mě důležité vědět, s čím se můžu v porodnici setkat. Z různých takových zážitků mých známých si pomalu dávám dohromady vlastní představu o porodu. Ještě mám nějaký čas na přemýšlení 🙂 A hlavně o tom všem chci promluvit s manželem – aby věděl, co bych si přála, kdybych nedokázala být v té situaci dost asertivní…přesně jak píšeš. Hlavně mít sebou podporu.

Měj se i s celou rodinou báječně:-)

Veronika