Strach z porodu

Ahojte maminky, ja si právě užívám šestinedělí (do konce mi chybí už jen týden) a šeknu Vám, že tak jak sem byla z porodu nervozní – ne vystrašená, já měla nervy, zda počínající porod poznám, zda budu mít vše nachystané, ať nejsem při příjmu za blba (já vím, divné obavy, ale na každou to dovršení těhotenství holt působí jinak).
Na příjem jsem jinak byla připravená, protože jsem absolvovala přeporodní kurz, která vedla sestřička z porodního oddělení, takže nám dávala praktické rady a vše nám vysvětlila.
Když přišly první kontrakce, tak jsem dle rady sestřičky nestresovala a radši se nějakou drobnou činností zaměstnala, abych na to moc nemyslela a čekala hodinku, jak se to vyvine. Pak jsem se radši šla ještě nahřát, jak na to bude tělo reagovat. Bohužel průběh kontrakcí jsem měla dosti bolestivý, ale ustála jsem to i bez epiduralu (když jsem o něj chtěla už se slzou v oku požádat, řekl porodník, že jsem krásně otevřená a do hodiny porodím…) a samotný porod mi už tak hrozný nepřišel. Mohla jsem u těch kontrakcí KONEČNĚ

Zdravím, u prvního těhotenství jsem měla strach z porodu příšernej. Hlavně díky rozumbradám, které mi ho popisovaly jak jatka. Pár dní před porodem když už mi stejně nic nezbývalo jsem se uklidnila a tak nějak rezignovala. Co se má stát, tak se stane. Nakonec byl malej na světě asi do 4 hodin od příjezdu do prodky a bolesti byly jen dvě hodiny před samotným porodem. A většinu jsem stejně zaspala. 😀
Teď mě během 14 dnů čeká porod druhý a musím říct, že jsem spíš natěšená už aby to bylo. Strach nemám, ať porod někoho bolí či nebolí, tak vím, že i tato bolest jednou zkončí. A pak je fajn.

Ahoj, já jsem se taky bála, že to nepoznám a nepoznala!!! Přenášela jsem a nakonec se malý narodil císařem. Za tři měsíce opět rodím. Nejdřív jsem měla strach, protože fakt nevím, co je to kontrakce, při prvním mě to minulo, ale teď už jsem opět klidná. Asi jsem srab, ale uklidnilo mě to, že budu opět rodit císařákem, vzhledem k tomu, že chci sterilizaci, doktorka všechno domluvila a zapsala do průkazky a je mi fakt líp!!!

já se po prvním 3dny trvajícím porodu zařekla,že další dítě v žádném případě nechci.Malé je 13měsíců a za 2 měsíce ji porodím sestřičku.takže závěrem…můj porod byl dost hrozný,opravdu 3dny v kontrakcích a ten poslední den na infuzi jsem se nesměla ani pohnout-jen ležet na jednom boku,ale to malé mrně dalo velmi rychle zaomenout na celou tu hrůzu tak rychle,že to za 8týdnů absolvuji znovu.Tedy snad už v lepším provedení.Opravdu rychle člověk zapomíná na to nehezké a moc se těší,že příště to bude lepší.:) Takže zapomeňte na strach,stejně může být vše úplně jinak,než si myslíte.:)

reaguji na prispevek od renaty.nadherne si to napsala,jen s tebou musim souhlasit.mam 3 deti a kazdy porod byl jiny,ale ten pocit kdyz je ten drobecek venku a daji vam ho na brisko je nadherny,nezapomenutelny.takze holky nebojte se,zvladnete to vsechny.

Ahojky maminy,chci se s vámi podělit o to,co se mi teď děje(12 dní do termínu) a zeptat se vás zda jste to taky některá zažila a co s tím.

Jsou to čtyři dny,co jsem z nevysvětlitelných důvodů začala propadat hrozným stavům úzkosti.Pořád jenom brečím opravdu kvůli všemu,všechno mě hned rozhodí a jsem na všechny až zlá…vůbec to nejsem já a i když jsem druhorodička(rodila jsem před 10 lety akutním císařem,takže nic moc)tak tohle vůbec z prvního těhu neznám

zažila jste to některá\?je to ze strachi z nervů nebo už je porod fakt na spadnutí?dvě noci už mě pobolívá v podbřišku,ale jsem nastydlá,tak nevím jestli mě jen netrápí močák…