- Toto téma obsahuje celkem 26 odpovědí. Do diskuze (20 účastníků) se naposledy zapojil uživatel p p59e6564eb6637 a poslední změna proběhla 7 let, 1 měsícem.
-
AutorPříspěvky
-
28.10.2008 (15:02) #843701AnonymNeaktivní
Snažím se nemít strach z porodu,nijak zvlášť na to nemyslet,nějak to zvládnem a oba přežijem :0))))
1.11.2008 (22:17) #843702m marťankaRegistrovaný uživatelJé holky já mam za sebou tu lehčí půlku těhotenství, už aby ten porod přišel. Nechi být za tu největší hrdinku, vim že to bude asi moc bolet a nebude mit uplně nejlíp, ale co, hlavně že ze mě vyleze nový a náš človíček. Už se na něj moooc těšim, tak se tak nějak těšim i na porod 🙂 co vy?
21.7.2009 (20:25) #843703k k. k.Registrovaný uživatelAhojky, jsem tu úplně poprvé. Nemám žádné zkušenosti s chatováním. Můj největší problém je ten, že si moc přeji s manželem miminko, ale mě v tom brání strach z porodu, který převládá nad touhou. Nevíte, nemáte recept, jak se tohoto strachu zbavit?????
21.7.2009 (22:57) #843704a adelkaRegistrovaný uživatelAhoj,
jediný recept na strach z porodu je ten,aby jsi otěhotněla a pak už ten porod prostě přijde:-)A nebo se dá domluvit s doktorem epidural,který ti zajist bezbolestný porod. Já porodila minulý rok v září své první dítě.Nebudu lhát,nebyla to procházka růžovou zahradou,ale své dítě milujete už když je ve Vás a ta láska převáží všechnu tu bolest. Takže,přestaň myslet na sebe,jak to bude bolet tebe,ale mysli na to,že přivedeš na svět miminko,nový život.Nečekej a jdi do toho co nejdřv:-)Adéla18.9.2009 (17:49) #843705r RáďaRegistrovaný uživatelAhoj těhule! Můj strach z porodu jsem překonala jednu sobotu v hypermarketu u pokladny. Stála tam maminka a měla v nosítku miminko. Opravdu čerstvoučké, to se pozná. A když jsem si tak toho prcka prohlížela, řekla jsem si, že to novorozeně vlastně není tak velké a že „ono to pude“. Opravdu mi stačilo jen toto a jsem vyklidněná. Rodit budu sice až v lednu, ale „těším se“ už teď. Těhule, hlávky zelí vzhůru. Ven to musí tak jako tak! 🙂
13.1.2010 (22:01) #843706l lightRegistrovaný uživateljá myslim, že strach v určité míře máme asi každá. Mě ale pomáhá, když se přestanu soustředit na bolest, která k tomu asi patří, ale budu se těšit na toho nového človíčka, na to prtě, které už znám tak dlouho a uvidím ho poprvé a pak už spolu budem celý život:-))) to přece za to stojí!
15.1.2010 (23:42) #843707e erikamRegistrovaný uživatelahojte,holky nemějte strach, některé maminy neměly ani pořádné bolesti a ty co ano (jako třeba já) to hned po porodu zapoměly. v těhotenství jsem si říkala „zvládly to ostatní, zvládnu to i já“, navíc to nemůže trvat věčně. hlavně žádné epidurály, pak vystavujete sebe i miminko zbytečným komplikacím. sníží se děložní stahy a musí vám dát něco na zvýšení,např.oxytocin a to pak jsou teprve bolesti, takže pak zase dají epidurál a je to jeden začarovaný kruh, někdy to končí i císařem, takhle to měla moje známá a to měla úplně normální těhotenství.teď kvůli tomu nekojí, špatný start, miminko jí přiložili až 2.den a to už bylo pozdě.jo a pokud budete mít křížové bolesti tak na to nepomáhají žádně léky.hlavně nevěšte hlavu,máte v sobě hodně síly, o které možná ani nevíte, příroda to tak zařídila.
20.1.2010 (12:58) #843708h HáňaRegistrovaný uživatelAhoj maminky, mě čeká porod už za šest týdnů a čím víc se blíží, tím víc se bojím. Naštěstí se také snažím upnout na miminko, které ve mně roste a už se těším, až ho spatřím. Snad to přežijeme. Tak držím palečky.
18.2.2010 (9:56) #843709s sisskaRegistrovaný uživatelahojte holky, tak u mna to bolo podobne, tiez som mala z porodu obrovsky strach! Manzel po detoch velmi tuzil, no ja som to stale oddalovala s roznymi vyhovorkami, ze nie je ten spravny cas, atd. Ked som vsak zistila, ze babatko (i ked neplanovane) predsa len cakame, vsetko sa zmenilo. Ked som tu malu „bodku“ po prvy krat videla na sone, ked som prvy krat pocula bit jeho srdiecko, ked som videla manzela, ako ma pevne drzi za ruku a ma pritom slzy v ociach… Zrazu som uz necitila taky velky strach, to malinke v brusku mi davalo silu a odvahu vsetko zvladnut. Obavy samozrejme boli, ale radost a laska boli silnejsie. K porodu som si pre istotu kupila aj epidural, ale napokon ho ani nebolo treba. Porod bol uzasny! Naozaj! Nic strasne, ziaden „horor“, ktory som cakala. A ked sme s manzelom zbadali nasu drobnu, krasnu dcerku, tomu pocitu sa nic nevyrovna. Teraz ma nasa princezna uz 21 mesiacov a kazdym dnom sa utvrdzujeme v tom, ze to stalo za to a zivot bez nej si uz nevieme ani predstavit! Tak sa nebojte, zvladnete to!!! Drzim palce!
5.3.2010 (18:45) #843710AnonymHostMaminky,
jako každá jsem se porodu trochu bála, ale jsem jedna z těch, u které od první kontrakce do prvního nadechnutí miminka uběhly přesně 3 hodiny 12 minut. A to „kontrakcí“ nazývám mírné pobolívání zad a potřebu „kakat“. I díky tomu jsem počínající porod jako prvorodička nepoznala a do porodnice přijela cca 30 minut před tím než byla Karolínka na světě. Odjížděla jsem s tím, že jsem začala mít bolestivější stahy v podbřišku každé dvě minuty 🙂 Podotýkám, že já jsem cíťa, která nesnese nejmenší bolest a celou dobu jsem vyprávěla, že bez epidurálu nerodím a přítel už má z předchozího manželství syna, kde byl i u porodu. I ten přicházející porod nepoznal, protože mě prostě nic pořádně nebolelo.
Takže hlavu vzhůru. Třeba dopadnete jako já a porod proběhne rychle a bez větší bolesti ( i když poslední kontrakce před vstupem na porodní sál samozřejmě bolí).
Já čekám za 6 týdnů druhý přírůstek do rodiny a spolíhám na to, že porod proběhne stejně. I když upřímně – trošku se bojím, abych porod i tentokráte včas rozpoznala 🙂Věrka
15.3.2010 (11:02) #843711c cjajRegistrovaný uživatelAhojky, jelikož čekám své první miminko, taky mám obavy :S hlavně z toho, že člověk vůbec neví do čeho jde, ale co říkám si ostatní to přežili taky a kdyby to bylo až tak hrozné, žádné děti už by se dávno nerodili 😀 . Abych pro přípravu na porod uděla maximum, začala jsem pít maliníkový čaj a odvar ze lněného semínka 🙂 a doufám, že mi to pomůže.
19.3.2010 (0:30) #843712AnonymHostAhoj holky,moc vás obdivuju za vaší odvahu.Já jse zjistila že jsem těhotná jen 2týdny zpátky a bylo to neplánované.Do teďka jsem nevědela jestli si to nechám nebo ne ale na příteli vidím že on chce.Jsem celá zmatená a před sebou jsem měla ještě pracovní plány ale rodinu jsem taky chtěla do budoucna.Takže jsem se rozhodla pro ANO.Strach mám tak nějak ze všeho ale zase si říkám že musím zůstat pozitivní a vše bude ok.Také žiji v Itálii s přítelem(je Ital)a mám takový ten pocit,nemám tu sesty,nikoho na pomoc,na rady…Dodejte mi prosím odvahy:) děkuji,přeji všchno krásné:)
22.3.2010 (20:54) #843713a ave-rilRegistrovaný uživatelAhojky já už mám sice porod za sebou. A řeknu vám,, že ten kdo to nezažil tak neví co to je. Měla jsem strach jelikož při velkých bolestech omdlívám, ale ta bolest to neumožnila. Nemusíte mít přímo epidurál stačí jen ať vám daj jen něco proti bolesti. Mě nechali trápit dlouho a pak jsem byla tak unavená, že jsem usínala i v kontrakcích. A ve finále jsem neměla sílu jí vytlačita tak jsem šla na císaře. Koji bez problémů přiložili mi jí hned po třech hodinách takže super. Řekně te si když to zvládne kráva a několikrát za den tak mi to taky zvládnem jsme na to od přírody připravený. Hodně štěstí a zdraví budoucím maminkám je to krásné pa pa Evík
26.3.2010 (7:53) #843714c MaryRegistrovaný uživatelStrach z porodu jsem měla, asi jako všechny. Strach ale s nastupujícími bolestmi odešel. Na druhý den po porodu jsem věděla, že kvuli dalšímu miminku to zvládnu znovu. Kdoví kdy to ale bude, když šetříme a bydlíme v jedné místnosti. Kuchyně a všechno společné s nezaměstnanou tchýní. No někdy hruza. Při bolestech mi nejvíc pomáhala teplá sprcha a nafukovací balon. To byla opravdu pohoda. Akorát, že jsem si dávala tak teplou sprchu, že měl manžel strach, že se stane něco miminku, když viděl moje červené břicho.
26.3.2010 (13:01) #843715j janina80Registrovaný uživatelPorod zvládl každý, tak se není čeho bát:) Taky mám strach, to je jasný. Čekáme příchod miminka každým dnem a jsem sama moc zvědavá, jaké to bude… Hlavně si říkám, kde mě to přepadne, tak doufám, že nebudu třeba nakupovat nebo v autobusu:) Ale každopádně ten výsledek bude stát určitě za to:)
-
AutorPříspěvky
- Pokud chcete odpovědět na toto téma, musíte se nejdříve přihlásit.