Soutěž – Jak jste vybírali jméno pro vaše dítě?

Když jsem otěhotněla,byli jsme už s přítelem spolu sedm let. Děťátko bylo plánované a moc chtěné.
Jednou jsme takhle jeli autem a přišla řeč na jména. Kdysi jsem od přítele dostala jako dárek z lásky plyšového medvídka s malým medvídětem a toho jsem jen tak mimoděk pojmenovala Zuzanka. Asi to bylo určující, protože nám to jméno utkvělo a oběma se nám líbilo, tak jsme rychle rozhodli, že holčička bude Zuzanka. Teď zpětně v tom vidím i docela milou symboliku, když ta medvědice byla taky maminka a my si na ní po letech vzpomněli, když jsem se chystala být maminou já. Měli jsme samozřejmě také pár podmínek, jaké by to jméno mělo být, chtěli jsme nějaké klasické české jméno, ale zároveń kdyby naše dítko chtělo cestovat, tak aby se jeho jméno dalo vyslovit i v cizích jazycích, jako je angličtina, němčina nebo francozuština.
Můj přítel se jmenuje Miloš, což musel chudák sám uznat, že bychom našemu případnému chlapečkovi nemohli udělat 🙂 ale od malička mu říkali Míša, a tak volba chlapeckého jména padla na Michala. Domluvit se na obou jménech nám netrvalo ani deset minut 🙂
Nakonec máme krásnou a dychtivou Zuzanku, kterou si užíváme každý den víc a víc 🙂 A Michal?? Snad příště…

Jéé, omylem jem to poslala jako neregsitrovaný uživatl, za to se omlouvám.

Výber mena je veľmi dôležitá úloha pre rodičov, kedže to meno bude nosiť po celý život. Mám 23 rokov a mám dve deti, synčeka Adamka (19 mesiacov) a dcérku Lucku ( 2 mesiace).
A ako sme teda vybrali meno pre drobčeka?
Tááák..
Naše druhé očakávané bábätko mal byť chlapček. Nad dievčenským menom sme ani nerozmýšľali a to bola chyba!
Ked som chodila na pravidelné prehliadky vždy to bol 100% chlapček až do .. boli sme na 3D a čože tam pán doktor videl? Dievčatko, nepovedal zrovna dievčatko ale citujem: čože tu máme akúže pukaňu..
Manžel skoro zo stoličky padol..:o)
A nastalo obdobie rozmýšľania nad dievčeskym menom. Bohužial sme sa nezhodli, kedze sa manželovi nepáčia moderné mená a ja ich mám priam v obľube.
Po pôrode ked sa ma spýtali ako sa volá som povedala bez rozmyšľania Lucka, ani neviem ako to zo mna vypadlo. Dala som meno , ktoré vlastne vybral manžel (pritom som sa ani len nepozastavila nad tým menom ked mi ho ukazoval napísané na papieriku) a nebanujem. Máme dve krásne deti s menani Adamko a Lucka.

Čeněk…netradiční, zvláštní, ale české a s příjmením Šupáček dokonalá kombinace:) …a hlavně, můj táta má moc hezký penzion na Čeňkově pile a řekl, že ho zdědí pouze dědic Čeněk. Tak co bychom pro peníze neudělali. 😛 .
Teď je Čendovi rok a přijde mi to jméno jako stvořené pro toho raubíře…

Co je láska, to už víte, co je štěstí, pochopíte. Až se sklánět budete, nad kolébkou dítěte.

Očekávání dítěte je vždy velmi šťastný okamžik v rodině. Tak proč se nepodělit o radost se svými příbuznými, známými a přáteli.

Tak tohle přínáčko jsme dostali od rodičů, když se dozvěděli o vnoučátku, které se má narodit.

Naš příběh o vybírání jména pro naše nejmilovanější zlobítko začíná takto…. 🙂

Už jako malá jsem měla tři oblíbená jména pro panenky Sára, Kristýnka, Karolína. Vždycky jsem toužila mít holčičku a věděla jsem, že jméno pro ni budu vybírat sama a nenechám si od nikoho radit. Otěhotněla jsem a hned po třech měsících jsem znala pohlaví děťátka……. odpověď pana doktora zněla – http://čekáte kluka ! Zklamání jsem nedala znát ale také netrvalo dlouho. Začala jsem se těšit na chlapečka a vybírání jména pro něj. NO BYL TO BOJ. S přítelem jsme se neustále dohadovali, když jsem něco navrhla, tak to nepřipadalo v úvahu a naopak. Tak jsem z legrace navrhla…, že každý napíšeme dvě jména a bude se losovat. Jelikož to byla z mé strany legrácka, tak jsem napsala dvě nejhorší, které bych vůbec nedala…. Ha, a co se nestalo, tak se vylosoval můj papírek.
Vybuchla jsem smíchem…. ale ten mě brzy přešel, protože přítel to bral až moc vážně. Na konci těhotenství jsem se už pomalu smiřovala s tím, že dáme jméno Igor… brrrr) a nebo si dám jaké chci a budu to poslouchat celý život. 🙂 v den porodu se staly dva zázraky….. o jednom není třeba mluvit – to je jasné a druhý byl, že si můžu vybrat jméno podle sebe. Ani nevíte, jak se mi ulevilo…. máme krásnýho Filipka a dělá nám samou radost.http://

Vybrat jméno pro své maličké je napínavá a dobrodružná věc. O to zajímavější, že jsme na to nebyly s manželem jen dva. Svůj volební hlas v tomto procesu přidali i naše dvě starší drerky. V první chvíli jsme se soustředily na chlapecké jméno. Všichni jsme byly přesvědčeni, že si toho hošíka už zasloužíme. Já jsem již několik let nosila v hlavě jméno Matyáš a tak jsem předpokládala, že to tak bude. Děvčatům se jméno líbylo, ale manžel si nemohl zvyknout. Trval na jeho úpravě a konečně souhlasil s Matějem. Takže v nejužším rodinném kruhu jsme se shodli celkem spokojeně. Nastala však soustavná a důrazná kampaň ze strany prarodičů. Oba dědečkové se jmenují Jan. A já jsem začala mít obrovské dilema co s tím. Bylo by krásné předat dál toto jméno, ale nechtěla jsem se vzdát původní představy. Jednou mi tak blesklo hlavou, což dát obě jména? Všichni budou mít co chtějí a bude to. Hurá je vyřešeno.
Jenže i tahle pohádková představa se zhroutila ve chvíli, kdy ultrazvuk ukázal děvčátko. Nebyla jsem smutná, naopak mi to připadalo jako povedený žert. Teď však nastalo opravdové hledání. Několik proškrtaných kalendářů skončilo v koši. Po bouřlivých debatách jsme vybrali jméno Ema. Mě a děvčatům se moc líbí. Manžel si opět nemůže zvyknout. Prý jediné co ho napadá při jeho vyslovení je ´´Ema má maso´´. Nicméně se zdánlivě smířil.
Doma panovala již poklidná atmosféra. A tu se jednou vrátil z oslavy u kamaráda s tím , že se v naší vesnici narodila Emička. Trochu nás to zamrzelo, ale nechtěli jsme se vzdát.
Nato však jednou přišel domů z posezení s kamarády. Seznámil se ťotiž se šťastným otcem a ukázalo se, že jeho příjmení je Kučera. Tak jako to naše. A to už je příliš. Dvě Emy Kučerové na jednu vesnici, na jednu školní třídu, to je trochu moc.
Rozesmátý otec se pohodlně usadil v křesle a s konečnou platností prohlásil:´´Nebude to Ema, bude to Kačenka.¨ Spadl mi velký kámen ze srdce. Je to překrásné jméno a navíc konečně jednoznačná angažovaná volba ze strany našeho taťky.
Jen jsem zvědavá, co nám tahle sladká dušička ještě připraví za překvapení. Ještě není na světě a už je kolem ní takový rozruch. Snad se to neprojevý jako roztříštěná osobnost. Vždyť jsme s ní komunikovali od počátku jako s Matyášem, Matějem, Jeníčkem, Emičkou a nakonec Kačenkou. No není to zmatek i pro Vás?

S přítelem jsme vybírali asi do 34. týdnu těhotenství, pořád jsme si nebyli jisti, jaké jméno vybrat, měli jsme asi 5 variant, nakonec budeme mít Anetku, tohle jméno jsem jen tak nadhodila a ono se líbilo, tak už našemu „melounkovi“ zůstane.

Ahojda,u nás byl výběr jména jasný hned co jsme čekaly prvn přírůstekí-holčičku Marušku,protože jsem na svatbě měla za svědka Marušku,mojí dobrou kamarádku!:D No nakonec jsme ještě doplnily druhé jméno a máme téměř dvouletou Marii Františku.Krásné a originální,že?:) Jenže ted čekáme druhý přírůstek,měl by to být kluk jak buk,ale na jménu se už nějak shodnout nemůžem!Naším favoritem byl Martínek,ale ted co jsme se přestěhovaly,tak je kolem nás nějak přemartínkováno a už uvažujeme o jiné jménu,jenže ouha,co se líbí mně,nechce manžílek!:'( Ale zatím vede Kryštof,tak uvidím,jak ten boj vyhraju!No a pokud se nám v bříšku potutelně směje holčička,bude to nejspíš Anežka nebo eliška!:D