Snažilky květinky už konečně těhulky.

Přidala jsem fotky Matínka http://www.babyweb.cz/Fotogalerie/f976-Radus-fotky-Martinek.aspx

Ahoj holky tAdy je taky sněhu až mě to překvapilo.
Radus jestli ti nebylo dobře tak možná proto Martínek nechce prso,nemoc,MS a jídlo hodně ovlivnuji kvalitu mlíka. Zkus vytrvat,jinak půl roku kojit je taky dobrý,některé děti se holt odstavi samy trochu dřív,třeba chce chlapske jídlo. U nás Stazka celé dopoledne spí,to bude šílené odpoledne a večer,asi ji počasí nebaví. My zatím jen obedvame,ale co nevidět zavedu vecu.

Taky jsem přidala pár fotek. Jsem ostuda, hrozně málo fotíme…
http://roslenka.rajce.idnes.cz/5._6.mesic/

Leni ta vaše princeznička vám za chvilku odejde….už na čtyřech, to je k lezení jen kousičíček. Pak se postaví a to bude teprve „zábava“ Já furt holky srovnávám, teda ne ve špatném, ale furt zkoumám která co uměla. Viky ta v půl roce lezla a jak rychle hlavně když byla nahatá 🙂 to Stázka ta se k tomu teda moc nemá, otáčí se, ale zpět to neumí, ale oproti Viky si hraje s hračkama a vyžaduje hraní si s náma, Viky ta chtěla maximálně nosit ale hračky jí nebraly a když lezla tak jí bavilo zdrhat. Zuby má Stázka o měsíc dřív a váhou je taky napřed. V pátek jdeme na velkou kontrolu, Stázka na půlroční a Viky sice o měsíc dřív na tříletou, nechce se mi courat k dětský každej měsíc, tak sme to dohodli na jednou. Má na nás vyčleněnou celou hodinu 🙂
Teď spucla lahvičku od hami s telecím, zahučelo to do ní takovou rychlostí že sem si říkala jestli nemám otvírat další, ale při poslední lžičce se ozval ten „zvuk“ co sděluje že se musí vyměnit plínka tak přídavek nebyl a teď vytuhla. Sláva Viky spí, Stázka spí, to bych se mohla najíst….to je taková věc co nějak od doby co jsem máma nezvládám, rozhodně ne pravidelně, ve čtvrtek jsem snídala a pak až večeřela, furt měla jedna či druhá problém a pak mi večer manžel vynadal když viděl jak hltám….no takle asi v životě nezhubnu….

Včelko, ona už si doleze pro co potřebuje, jen to na těch fotkách neumím zachytit. Není to zatím moc jisté, ale už má nakročeno. A na nábytek, vzhůru, už se taky sápe, potvora malá. Včera nám to lezení předvedla dokonale … letěla dolů z gauče :(. A to přítel seděl vedle ní, bohužel byla moooc rychlá. Naštěstí je úplně v pořádku, ale byl to hnusný zážitek. Hračky jsou u nás pořád velká zábava, ale je štastná, když si hrajeme taky :). Ted jsme zavedli před spaním takový rituál. Vezmeme malou na naši postel, jsme tam oba a ona si leze od jednoho k druhému. Krásně se unaví a pak bez protestů usne.
To jídlo chápu. Včera jsem snídala, obědvala i večeřela najednou. V půl 4 odpo .. 2 chleby s máslem. Dnes jsem to napravila … snídaně+oběd ve 14.15 … 2 smažená vajíčka. A to mám jen jedno mrně a stejně to svoje jídlo nějak flákám.
Zato malé vyvařuju :). Dneska cuketka+brambor+kuře …moc pěkně to v ní mizelo.

Tak jsem také přidala pár rozverných fotografií našeho synáčka
http://www.babyweb.cz/Fotogalerie/f1075-6-mesic.aspx

Mám dotaz ohledně únavy. Už jsou to víc jak dva měsíce, co to tu táhnu 24 hodin denně sama a dneska jsem nebyla schopná se dokopat na vycházku, protože jsem fakt utahaná. Nevím, jestli je to tím, že vlastně nemám jedinou chvilku pro sebe (abych se třeba mohla bezstarostně natáhnout a na nic nemyslet), že nemůžu Maxíka někomu během dne aspoň na hodinku svěřit. To že spinká celou noc je krásné, ale když ho večer uložím, tak jsem zralá jít si také lehnout a ne si užít „volno“. Dneska jsem dopoledne navíc řezala dříví ruční pilkou (motorová pila nefunguje, chybí do ní náhradní díl) a jsem fakt vyšťavená. Na jídlo si teda chvilku najdu, vlastně musím najít, protože kdybych odpadla, tak kdo by se tu postarala o Maxíka. Párkrát se mi stalo (naštěstí zrovna v obchodě), že mi bylo na omdlení, protože jsem měla malý oběd a tak jsem si musela koupit aspoň čokoládu na dodání energie. Už se fakt nemůžu dočkat, až přijede panímáma (ale až za dlouhé 2 měsíce) a já jí budu moci Maxíka svěřit na procházku. Jestli přijede dřív manžel, tak se bude muset obětovat on a jít s ním aspoň o víkendu ven. Já jak chodím každý den bez vyjímky (i o víkendu), tak mi už skoro vybité baterky a dobíječka v nedohlednu. Také na mě nějak začíná doléhat ta zodpovědnost, že kdyby se se mnou něco stalo, třeba jsem upadla na náledí, zlomila si ruku a musela do nemocnice, kdo by se o Maxíka postaral, když tu nikoho nemáme. Navíc když je kojený a neumí pít z lahve :S
Jste na tom s úvanou stejně, i když máte doma partnera nebo po ruce babičku?

Máno, tvoji únavu naprosto chápu. Na mě přítel každé ráno kouká jak na Ufouna. Malá mi už skoro 2 měsíce nespí, takže z postele lezu unavená a celej den s malou přede mnou. Většinou mě to do hodiny přejde, prostě musí. Odpoledne jsem jak po opici. Pomoc od přítele je tak max 2h denně a stejně jsem u toho v pozoru. Od porodu se mi stalo tak 3x, že si ji vzal a já mohla odpo spát. Na procházce s ní ještě nebyl vůbec. Tak 1 za měsíc mám havaj u babi na pár dní.
Jsi super, že to sama takhle zvládáš, procházky neřeš. Až budeš v pohodě, tak zase vyrazíte ven. Jestli máš možnost, dej malého na balkon, terasu… a je to …u nás to nejde, malá v kočáře nespí :(. Hlavně vydrž. A sladké je velký pomocník v krizích.

Máňo zvádáš toho teda sakra moc a jsi skvělá máma pro Maxíka, ale Vcelka má pravdu. Trochu uber. Neboj se poprosit o pomoc. Neříkej mi, že francouzi nejsou tak galantní jak mám vysněno a některý ze sousedů by ti třeba s tím dřevem nemohl pomoct.
Já teda muže mám doma, ale o nějaký jeho pomoci se moc mluvit nedá. Ráno odchází v půl sedmý do práce a vrací se domů okolo půl osmý. Vyvenčí psa a jde se koukat na telku nebo na net. Veškerá jeho pomoc v týdnu je asi ta, že při koupání nám napustí vaničku a pak jí vyleje. Když už jsem jo grogy nebo nasr…. tak teda podrží tu flašku. V noci už teda nekrmíme, ale to neznamená, že xkrát za noc nejsem vzhůru, nechodím přikrejvat, převrace, případně dávat dudlíka. Manžela nic nevzbudí, teda pokud mu při návratu do postele nelehnu na ruku, tak si spí klidně celou noc. Já jsem v devět večer mrtvá a usínám. On to nechápe, jsem přeci na dovelený, celý den doma a on chudák chodí do práce. Na procházce sám nebyl nikdy. O víkendu jdeme všichni, protože bereme i psa a jít zároveň s kočárem a s naším psem je nemožný. Takže jeden má kočár a druhý psa.
Sice mám tchýni v baráku, ale že by pomohla to ani omylem. Spíš nakopak. Musím jí uvařit oběd, vyprat, vyžehlit a trochu se snažit aby jsme tu úplně neshnili. Sem tam jedeme k našim, tam je teda o Vojtu postaráno, ale nikdy jsme tam ještě nespali a maximálně ho tam necháme tak hodinu, než dojdeme nakoupit třeba do Makra (tam děti nesmějí).