Snažilky květinky už konečně těhulky.

Misho, to víš, že odečínám, to už by ta teplota byla někdy přes 39. Čípek jsem zatím nedala, protože ten co máme doma je až od 7 kilo a my máme jen 6,5 kg. Tak nevím, jestli půlka by byla účinná. Radši jsem dala Panadol sirup. Už měl zase přes 38, ale naštěstí to už po tom sirupu šlo dolů, měl jen 37,3, napapal se a usnul.
Vcelko nikomu bych nepřála tak malinký miminko jako jsem měla já. I když je to na pohled roztomilý, tak není o co stát. Buď ráda, že je Stázinka zdravá a krásná slečna. Na ostatní se vybodni. Já moc dobře vím, že to mrzí, kdy ti druhý pořád něco vyčítají, ale ty děti za to nemůžou a že jsou lidi blbý, to je hold tak odjakživa.
Kačko u nás je to to samý. U tatínka je Vojta většinou taky spokojenější. Oni prostě ti chlapi to tak neprožívají, tak jsou i ty děti potom klidnější. Měli jsme to přesně včera v noci. Já tu hysterčila, že mu teplota ani po Nurofenu neklesá a projížděla net co všechno by se dalo a Vojta si mezitím s tátou povídal, smál se a kdyby nebyl rozpálenej, tak by člověk neřekl, že mu něco je.

No jo, to je pak ale houby spravedlnost, ne?:P No ještěže ale manžel uznává, že i tak byl z malýho poměrně vyřízenej a že rodičovskou si teda nevyměníme:D
Vcelko, s tím jak je Stázka velká, naprosto tomu rozumím – člověk by nechtěl ani malé, ani velké, ale takové normální, že? Ale fakt z hlediska starostí to vidím, že mnohem líp velké mimčo při chuti, než malé a trápit se, jak zařídit, aby nějak přibralo. A po těch homeopatikách možná sáhnu, no uvidíme.
Jinak holky děkuju za přání brzkého zotavení a chválu manžela, určitě by se nafoukl ještě víc než je:) Raduš, to jsi mi s tím synkem připomněla, že vlastně vůbec nevím, jakej mám mít režim… Jen mi říkali, že nějakou dobu nemám zvedat zátěž nad 15kg a to je asi tak vše – tak nevím, jak moc ležet, jestli nosit malýho, atd. Ještě včera jsem si nechala malýho nosit a dnes už to sem tam nevydržím…

Vcelko o tom půlení čípků podél vím. Ona na dýlku ta účinná látka může být jinak koncentrovaná. Doufám, že ho potřebovat nebudeme. Vojta má po tom Panadolu taky jenom 37,3 a teď spí.

Bondíku čípek bych nepůlila, ale myslím, že ho dát můžeš. Když sjem byli se Sebem na prvním očkování doktorka nám řekla at koupíme ty čípky ted nevím zda máme Parelenový nebo Panadol a také tam bylo napsáno od určité váhy, ale prý ho dát můžeme, oni totiž některé prášky apod. nelze testovat na menší děti jak váhou tak věkem to je to samé jako u probiotik a také se mohou dávat od týdne…
K té výchově, ono je to asi individuální, já si pamatuji, že jsem měla dost tvrdou výchovu hlavně ze strany mamky tak pro facku či výprask daleko nešla, neměla trpělivost a nesnášela knourání a bezdůvodný brekot… no někde jsem četla že děti co byli takto v dětství mlácení jsou také více agresivnější a kolikrát na své děti apolikují stejnou výchovu…bohužel už i já jsme zjistila, že se kolikrát musím ovládat, když Seb řve a řve, ale rozhodně nebudu na takto malé mimčo křičet nebo ho plácat. Na druhou stranu ta přísná výchova měla něco do sebe, ale i něco proti, ono když člověk v 15-16 musí být do 7 či 8 doma není moc OK, tím pádem jsem s kamarádkami nemohla nikam moc jít a byla defakto sama. Když jsme začala chodit na vejšku a ve 20 poznala současného partnera také to byl boj, jedenkrát týdně jsme mohla být venku do půlnoci a jinak jsme po škole mohla jít k němu ale na 8 doma… prostě tátova výchova, platím ti školu a ty budeš mít naše pravidla, bylo to docela krušné, přítel se rád chodil bavit a když věděl že se semnou musí brzo vrátit kolikrát to bylo krušné, ale přečkalo se to i tím, že jsme si pak doma jednou dupla sice atmosféra doma hustá, ale prostě jsme si to za nějakou dobu vyřvala, že tohle není normální.
A k tomu chození a lezení a nočníku, fakt je to různé jsou děti které v 10 měsících chodí a zvládnou nočník a jsou děti které to umějí o dost později…každé dítě je jiné. Srovnávání dobré není, ale bohužel jsou i lékaři kteří vám jso uschopni říct, ale tohle by už měl dělat maminko a to pak maminka jen řeší v čem je problém, že její drobek to neumí.

Jo ta výchova je těžká jestli plácnout nebo jen domlouvat… když byli malý tak po ruce nebo placnutí na zadek to u nás bylo ale hodně jsem jim i domlouvala a mluvila s nima děti se snaží i hodně lhát a vymýšlet a tak já jim říkala“Kdo lže a krade do pekla si cestu hrabe“ já si pořád říkala že jsem se jim hodně věnovala když byli malý a mají dobrý základ a pubertu zvládneme v pohodě u syna to jde jen teď známky děs jak se na podzim zhoršil ale stačilo pár domlouvání a motivace a zákaz PC a už se snaží dělá i nepovinné úkoly ale asi to bude na výzu s pár trojkama ale u nás se za známky nebije já taky nebyla zrovna nejlepší na školu.
Ale dcera to je oříšek ta měla být kluk na podzim ji jedna přistála fakt to už nešlo zkamarádila se z jednou děvčičkou jedináček rozmazlený a létala s ní po obchodech a kupovala co mohla no ale kde brát penízky že… no ukradla je bráškovi z pokladničky :@ No je to psaní nadlouho… ta děvčička už párkrát měla problémy, ve škole propadá, matka a nevlastní tata věčně sedí v hospodě tak co z ní má být že. Já ji nikdy nechtěla kamarádky zakazovat ale jen jsem ji řekla že si má dávat na ni pozor, a má ji brát jen jako spolužačku a né dobrou kamarádku, že už párkrát byl s ní problém a naše Míša se do toho taky zamotala už ve školce se ty dvě navzájem ostříhaly :S Naše malá taky není svatá je šíleně ulhaná a za to ji jedna přistála….každá lež se jednou provalí a to ji pořád teď připomínám…. a když jsem ji ale četla v tajném deníčku ( tajně sem četla 😛 ) že by chtěla mýt jiný život a že máme raději Petříka tak to jsem si s ní promluvila že ten její život by chtělo stotisíc dětí co nemají domov a jsou děckém domově nebo nemají co jíst nebo jsou nemocné a nebo jim umřel některý s rodičů a nebo jen jsou hodně chudí. A že ji mám stejně ráda jako Petra ale jen každého jinak vychovávám protože každý z nich má jinou povahu a snad ji nebudu vychovávat jako kluka a ještě k tomu je brácha starší tak přece musí mít některé věci dřív jako je větší kapesné, PC v pokojíku apod. No jo puberta je boj 8o|

Jo lhaní, také jsem to praktikovala a furt si několik let naivně myslela, že přeci nemůže vše prasknout 🙂 Jo jinak když děti začínají lhát, vymýšlet si tak to prý svědčí o jejich „inteligenci“ no synovec si začal pěkně vymýšlet už ve 2 letech a to je pak oříšek… No holky myslím, že nás toho ještě čeká až až

Bondíku ta teplota je OK je to prví očkování pro tělíčko neboj á to většina dětí. Tělíčko si poradí, doktorka mi říkala že teplota většinou je a pokud je po odečtení v zadečku mín jak 38 je to ok tělíčko se prý brání i tím, že právě ta teplota se pere stou vakcínou, nevím jak to napsat ale bud v klidu jen at má Vojta dost tekutin a do 48 hod bude fit, pokud ne zavolej doktorce

Bondi, to dneska toho asi moc nenaspíš, viď? Mě přijde Maxík také nějaký teplejší, i ručičky, ale měřila jsem ho čelním teploměrem, má 36,6 (já 36,2), takže to teplota nebude.
Důležité je také to, jak se ti Vojta jeví. Vypadá nějak malátně nebo něco takového? Já bych ho asi v noci kontrolovala (vždy když bych se probudila) a klidně bych volala na pohotovost (vy ostatní asi řeknete, že je to zbytečné, ale já bych byla také poplašená). Řekla bych jim Vojtíkovu historii (předčasně narozený, první očkování, průběh teplot, kdy jsi dávala léky a kolik) a jestli máš dělat něco dál. Co se může stát horšího než že ti řeknou, že je to normální u takových dětí a že máš pokračovat v dávání léků. Já když jde do tuhého, tak odhazuji všechny zábrany, v duchu si řeknu, ať mě klidně pošlou do pr…, ale hlavně ať mi pomůžou.
Myslím, že může být klidně takový rozdíl v reakcích na očkování. Když je chřipková sezona, tak také dva lidi reagují každý úplně jinak – jeden má trochu teplotu a za pár dní je po nemoci a druhý skončí v nemocnici.