Snažilky květinky už konečně těhulky.

Namuchlana perina,ci polstar na vyviseni nohou to uz praktikuju delsi dobu,strihani nohou a ruzne pohyby co se tyce v 3rimestru sem se akorat naucila a jdeme do finale 9mesic je tu!!!!
i kdyz je pravda,ze na pedikuru sem si zasla je to tak pohodlnejsi,dnes kadernice super a zbyva zubar.
Jeste mam kontroly ted kazdy tyden,tak se aspon neco deje.A uz sem pokukovala po zimni dovce se zazrakem na horach.Takze to v zari zamluvim!!Zase zpatky do starych koleji lezet na brise na to se tesim jak blazen!!A celkove se dat zpatky do formy!!Na prichod zazraku uz neepocitam tydny,ale dny tak uvidime jaky den se mu bude libit se nam prijit konecne ukazat…jupi uz se to krati uzivejte 2v1!!!!!!!!!!!!!!

Mano 3-4mesicni mimco lidi berou na dovci to neni problem!!Hlavne at je prcek zdravi a pekne basti!!
Manzel ma volno koncem zari na 2tydny to by malemu bylo 3mesice!!Ale s morem pockam na jaro!!!!!Takze to mu bude 10mesicu a v lednu budu mesic v Praze tak to planujem Krkonose na tyden a v lyzovani se stridat s manzelem!!
Takze 2012mam dost natriskany nemluvim o tom,ze bych se mela vratit do prace na 2dny na jare!!!,a 2011 se davam fyzicky do kupy,cvicim a uzivam si zazraku!!Sestinedeli bude taky zajimave,ale nastesti joga na zahrede mi v lete doda energii.Uzivejte brisek

čau holky,
s tou dovčou, my s malou jeli prvně na „dovču“ když sme byli přesně šest týdnů po porodu, byli sme deset dní v jizerkách, na chalupě, kde jsou stále ještě trochu drsnější podmínky. A bylo to fajn, takže pokud máte Máňo možnost ject někam kousek a užít si klidu(hlavně vám asi někdo uvaří a pokoj uklidí) tak naprosto ideální jen počítej s menší depresí až se vrátíte, pak už to bude zas na tobě.
Jinak začínám fakt magořit. Večer sme byli v divadla, snažíme se žít kulturně dokud vydržím sedět a nečůrám každých pět minut, hra byla supr ale ke konci mi najednou z čista jasna vlítlo do mozku „Bože já sem těhotná, už po druhý, stárnu, chudák Viki už na ní nebudu mít čas, jak sme jí to mohli udělat“ nikdy sem tak strašné myšlenky neměla, pak už sem se samozřejmě na divadlo nesoustředila a měla sem co dělat abych nebulela. No a když sme jeli domu tak sme v tramvaji potkali nějakou „zlváštní“slečnu co znala manžela, ten z ní byl uplně vykolejenej že koktal jak puberťak, hned teda vystoupila a z muže vypadlo že to byla jeho bývalá. No to bylo na mě už dost, takže sem ležela v posteli a bulela. Proč? vlastně teď ani nevím, ale bylo mi všechno strašně líto. Stává se vám to taky? A teď sem v pohodě.

Bondíku, tak babičce tam bude určitě lépe, hlavně kolem sebe budem mít své vrstevníky a myslím, že to bude dobré pro všechny. Vcelko tak já naštěstí nic takového nemám tedy teto „nálady“ a brkot mě popadl pouze jedenkrát a to asi před měsícem kdy jsem na dovče v hotelu měli u dvěří pavouka toho velkého a já chtěla aby ho Honza zabil on zavřel dveře a řekl až se vrátíme bude jinde tak jsem se na chodbě hotelu rozbrečela, že ho tam mít nechci no taky bych to předtím něřešila ale ten stav je opravdu v některých věcech jiných, spíš mám te´d období kdy nechci být moc sama, nemusím mluvit, ale být s někým apod. a přítel jeden zase ráno pryč až do neděle tak budu u našich od soboty. Jinak dnes jsme v práci a už magořím nedokáži se na nic soustředit a vše mi trvá, je načese už fakt jít než abych udělal nějakou chybu ještě příští týden pak dovča a pak týden a konec, a sezení už mi nedělá nejlépe a ke stolu se pomalu nevejdu

No já nikdy nějak netrpěla na ty nálady. U dcery jsem se na začátku těhu vdávala a předělávali sme byt, tak se nálady střídali, ale to nevím jestli hormonama nebo dělníkama nebo tím že nám týden před svatbou napsali z restaurace že tam nemůžeme mít hostinu. Je asi fakt že je to jinej stav. Ale včera mě to nakrklo, do toho divadla sem se těšila a ani tam nebyla nějaká tematika aby mě to muselo nějak zasáhnout. Je ale fakt že v poslední době nad tím tak přemýšlím že to těhu nějak rychle utíká a za chvíli to tu je.

Vcelko, my jsme byli asi před 14 dny na Pirátech z Karibiku a malý začal hned na začátku řádit, takže jsme se asi pět minut bavili tím, že manžel měl ruku na mém břiše a sledoval lochnesku kříženou s vetřelcem. Naštěstí jsem kino zvládla dobře, na čůrání nedošlo 🙂 Největší obavy mám teď spíš z toho, abych se u nějakých filmů nelekala a malý z toho neměl šoky :S Ale chci se kulturně vyžít, takže máme do konce týdne v plánu jít ještě na film X-men a pak bych moc chtěla jít (pokud to stihnu) na posledního Harryho Pottera. Ale premiéra má být někdy v půlce července a některé okamžiky tam bývají dost lekavé, tak to zvážím podle situace. Ale když mi nic nebude, tak bych to chtěla podstoupit. Moje máma byla také v 9.měsíci na nějaké komedii, jen si prý koupila lístek do uličky, kdyby něco 🙂
S těmi dovolenými jste mě uklidnily. Když bude malý v pořádku, bude dobře jíst a spát a já se budu také cítit OK, tak nevidím důvod, proč někam nevyrazit. Nedávno jsem v jedné diskuzi četla, že máma má sedět doma na zadku, protože cestování dítě stresuje. To mi přijde jako blbost. Záleží přece hlavně na miminku. Některé má rádo společnosti a je zvídavé, takže mu větší výlet nemůže uškodit.
Četli jste článek o Květině porodu v Těhulka live? Pokud se nepletu, tak snad všechny těhulky tam rodily akutním císařem. Mě to ale neděsí, každá jsem jiná a já věřím v pohodový porod. Přece se nebudu stresovat předem, to bych akorát něco přivolávala.
Pokud se nepletu, tak jsem v posledních 2 měsících brečela jen dvakrát 🙂 Poprvé, když jsem dostala výsledky z laboratoře, že mám cukrovku (přišlo mi to líto a nespravedlivé, když žiju a stravuju se tak zdravě) a podruhé, když mi dietní sestra řekla, že nemám jíst sýry, protože jsou tučné. To jsem se rozbrečela přímo u ní, co že jako mám jíst, když mám bezlepkovou dietu, nemůžu moc ovoce, mám alergii na některou zeleninu a teď ještě ani ty sýry. Že už fakt nevím, co jíst. Pak jsem to ještě obrečela znova po příjezdu domů, když jsem to líčila manželovi (ale počítám to jako jednu událost = jedno brečení 🙂 ) Ale jinak jsem psychicky v pohodě.

Já tedy také nějak zvlášť nebulím, ale mám takový strachy, co bude, že se neuživíme, jak se zvládnem postarat o rodiče až budou staří, kdo se postará o nás a jestli bude důchod a jak našetříme dětem do začátku, na školy, bydlení. Takže nějak mám strach o budoucnost – o zdraví a peníze. Ale to má asi každej třicátník 😀 , jenom mě to víc bere.
Jo a Mísho s tím, že nechceš bejt sama, já se teď taky ráda muchlám a pořád chodím za manželem, ten se ani nepřevleče a já už stojím za ním (JÁ, která si vždycky zakládala na tom, jak jsem na chlapech NEZÁVISLÁ), teď za ním chodím, jak pejsek a pořád chci chovat a citově ho vydírám, jako že, malá chce pohladit a že jí dělá dobře, když jí tatínek hladínkuje – no holky strašný, jde to se mnou z kopce, ale kupodivu se mi zdá, že to manželovi dělá dobře, jako že já nezávislačka ho vyžaduju 😀 , jsme teď měli v práci audit a já psala přílohu k závěrce (včelka zná) a měla jsem tam odstavec – něco napsat o následných událostech, které vznikly v roce 2011 a mě hned napadlo: No přeci máme Mášenku!!!!!!!! a ještě jsem si dělala srandu, že to napíšu růžově se srdíčkama – no nikdo se moc nesmál, jenom mě to přišlo roztomilý, ostatní si mysleli, že mi pěkně z toho hrabe.

Včelko já jsem teď taky citlivější. Taky jsem měla myšlenky jak to všechno zvládnem děti 11 a 13 nová firma a do toho mimi no se mi brečet chtělo :'( Ale věřím že mimi bude velká radost a naši rodinku ještě více upevní.
Včera jsme měli výročí 15let a přivezli nám kočárek 😀 pěkně načasované jsem z něho nadšená 🙂
Jména jsem už do porodnice napsala… tak jsme se dohodli na Martinovi.