- Toto téma obsahuje celkem 18 odpovědí. Do diskuze (3 účastníci) se naposledy zapojil uživatel t tomhiddleston a poslední změna proběhla 2 měsíci.
-
AutorPříspěvky
-
18.5.2010 (10:40) #896782AnonymNeaktivní
Moje šestinedělí bylo pro mě osobně trochu náročné. Jsem prvorodička a hormony si se mnou trochu zahrály.Snášela jsem ten kolotoč hlavně psychicky špatně,stále jsem brečela úplně nad vším a všude..byla jsem ze sebe nešťastná,jak jsem neschopná….moje dcerka byla hodňoučká,ale tenkrát mi přišlo, že je strašně uplakaná. Když se ohlédnu zpět, bylo to hodné miminko….vše pro mě bylo jiné…horší…ale přisuzuji to hormonům.Přeji Vám všem,ať Vaše šestinedělí proběhne bez problémů a proplujete jím v pohodičce:-)
16.6.2010 (10:31) #896783AnonymHostahoj Deniso, to co prozivas, je uplne normalni, u mne to bylo uplne stejne, taky jsem se v noci kolik krat nevzbudila na budik, nic si z toho nedelej, kdyz se to stane, kdyz by byla moc hladova, tak by te urcite placem vzbudila 🙂 taky jsem mela ze zacatku spave miminko, bylo mi lito ji pokazde budit, kdyz tak hezky spinkala, ale musela jsem, protoze moc neprospivala, ale casem se to upravilo a zacala si rikat o jidlo sama, no a to vecerni boleni briska, to musi proste odejit samo, po par mesicich to zmizelo uplne a taky jsem postupne mohla zacit jist stravu, kterou jsem pred tim kvuli miminku nemohla (cerstvy chleba, zeli, vajicka, cibuli,…..) kdyz ji bolelo brisko, tak obcas pomohlo, kdyz jsem ji prilozila, to ji uklidnovalo, no a to siti, to mne taky docela dlouho bolelo, ale koupila jsem si takovy ten kruh na sezeni a zkousela to s tim, protoze kojit v leze pro mne bylo okamzite usnuti, taky jsem byla unavena, snazila se varit, uklizet, chodit ven, kdyz ale o tom premyslim ted, tak bych se na tvem miste na vareni a uklizeni vykaslala, ono to neutece a ven bych vzdycky poslala manzela a ja bych si za tu dobu hodila slofika, musis hodne odpocivat, no a hlavne nebude to trvat vecne, casem z tebe bude profesionalni matka 🙂 a plac hodne pomaha, taky jsem hodne plakala, kvuli vsemu, ale pak mi bylo lip 🙂 tak se drz
16.6.2010 (13:48) #896784AnonymHostAhoj Deniso, když si čtu tvé příspěvky, musím se trochu pousmát, ted už můžu, protože jsem prožívala úplně to samé. V listopadu se mi narodil chlapeček. Šitá jsem byla docela dost, takže jsem to měla dlouho oteklé, sotva jsem chodila, je na to opravdu dobré si to často sprchovat a chladit, to hodně pomáhá. No a trvalo to asi měsíc, takže Ti upřímně přeji, aby jsi nemusela trpět tak dlouho. Aspoň že můžeš maličkou kojit v leže, můj malej nechtěl tahat, tak jsem ho musela kojit v sedě, tak jsem si různě podpírala nohy abych neseděla na tom šití…A že ti maličká spinká i více hodin, tak to je super, jasně kvůli mléko je ze začátku lepší kojit hodně často, ale počekej za pár měsíců, když jí to vydrží a bude v noci spinkat, bude to pro vás obě fajnj. Já jsem ze začátku usínala snad i ve stoje, protože malej byl noční dítko, usínal až po půlnoci a často se budil, takže jsem kolikrát taky nebyla ani schopná hned vstát, vstávala jsem se zavřenýma očima a spala u kojení i s malým. A uklízet nebo vařit? Nic jsem pořádně nestíhala, vařila jsem na etapy, to samé s uklízením, a jak jsem ze začátku byla maximálně šťastná, tak najednou jsem dostala takovou tu poporodní depku, že nic nestíhám, mám doma nepořádek, chodit pořádně nemůžu, nevyspalá, a pořád se mi chtělo brečet. Ale chce to opravdu si říct, nač spěchat, nejdůležitější je miminko, práce počká.Uvidíš, že časem se do toho dostaneš, hlavně to chce opravdu jak to jde, když třeba maličká bude spinkat, také si na chvili lehnout, ničím se nestresovat.Přeji ti ať ti maličká dělá jen samou radost a krásně roste.
23.9.2010 (10:54) #896785AnonymHostTak to mě moc zaujalo, že miminko po porodu umí takové věci! Doufám, že se nám podaří se do sebe zamilovat, jak se píše v článku… Vnímaly jste to tak někdo? Jsem zvědavá, mám to za pár… Napište, díky..
21.7.2011 (20:00) #896786AnonymHostDobrý den, jsem studentkou 3. ročníku oboru porodní asistentka a chtěla bych poprosit maminky, které rodily císařským řezem o vyplnění dotazníku, který mi pomůže k výzkumu do mé bakalářské práce. Předem moc děkuji za spolupráci!
http://www.vyplnto.cz/databaze-dotazniku/osetrovatelska-pece-o-zenu-p/28.7.2011 (18:25) #896787AnonymHostAhojky, já šestinedělí právě prožívám (11 dní po porodu) a fakt mi to dává zabrat. Moje psychika je na bodu -100, stále brečím, jsem nešťastná a říkám si, co jsem to za matku, že se nedokážu postarat o prcka jak bych chtěla. Vždycky jsem byla aktivní člověk a teď si připadám jak totální idiot a neohrabenec. :'( Dostala jsem se do stádia, že mám i málo mlíka, takže statečně přikrmujeme. O tom, že jsem nevyspalá ani nemluvím, nejvíc se mi chce spát, když je prcek vzhůru a když on spí, tak se nechce mě. Vím, že je to dočasný stav, že se mnou mávají hormony a že si na sebe zvykáme, ale ten čas utíká tak strašně pomalu. Každý den si říkám už aby prcek měl měsíc, že se budu moct podívat zpět a třeba si říct, vidíš, dalo se to přežít. 🙂
12.8.2011 (12:11) #896788p Petula123Registrovaný uživatelJá teda musím říct, že od samého začátku jsem měla pocit, že je vše špatně. Moc jsem to teda nezvládala, malá prakticky nespala, v noci koliky, pláč, tak jsem jí furt musela nosit. Vyčerpaná jsem až hrůza. Naštěstí nám celkem zabral Espumisan a koliky ustaly a tak se teď i lépe vyspíme a zdá se, že se to obrací k lepšímu 🙂
27.8.2011 (18:30) #896789p peťka81Registrovaný uživatelAhoj Peťulo, a to si ten Espumisan začala brát jen tak? To se může?
Ptám se, protože mám doma 11 denního chlapečka, který hodně trpí kolikami i přesto, že si dávám pozor na jídlo. Občas mu dám Saab Simplex před kojením, ale nechci to přehánět.
Další věc, která mně dost překvapuje – malej mi občas přes den třeba 2 hodiny nespí, otevře očiska a je vzhlru. Je to u tak malinkatých dětí normální? Nedá se uspat, dávám ho k prsu, ale to taky nechce, když je před tím najezenej,… máte s tím taky někdo zkušenost?
Jinak mám taky ještě občas stavy k pláči a nejde to zastavit, i když si říkám, ať toho nechám kvůli mlíka a vůbec.. jsou to prostě hormony a s těma nic neuděláme… snad to brzo přejde.
Tak čekám na rady holky, díky 🙂24.9.2011 (19:22) #896790AnonymHostAhoj Všem 🙂
I moje šestinedělí je hrozné,počítám každý den až to budu mít za sebou.Pocit neschopnosti,toho,že mě miminko obtěžuje,rozčiluje a jsem na něj naštvaná je šílený….:'( ,že jsem zlá, sobecká matka,ale každý den je to lepší a lepší. Držte se….i já budu, protože jsem celý život byla obrovský optimista…a to se přese nemůže jen tak změnit,no ne? 🙂
20.10.2011 (10:55) #896791k karamelliRegistrovaný uživatelAhoj, i my máme doma čerstvě miminko – včera nám bylo 14dní a musím říct, že máme obrovské štěstí, když to tu čtu. Náš malej je moc hodnej, celekm hezky jí i spí. Občas ho taky trápí prdíky, ale na to se nám báječně osvědčil nahřívací polštářek s třešňovými peckami. Nahřeju ho na 20vteřin v mikrovlnce, dám Deniskovi na bříško a vtu ránu se uklidní – je to jak kouzlo (ale je mi jasný, že to takhle nemusí působit u všech dětí!) přes ten polštářek mu ještě lehce masirujem bříško, teplem se mu prdíky uvolní a je spokojený, většinou působením tepla hned usne a prdí ze spánku 😀 jinak ten polštářek vyyužiju i já při kojení, nahřeju si prso, mlíčko pal líp teče a kojení není tolik bolestivé. polštářek se dá i vychladit v mrazáku to pak prý se může hodit při zánětech prsu a tak…. zkuste to. koupila jsem to zde http://www.zrucne.cz/katalog/seznam/126-tresnove-pecky
9.11.2011 (17:35) #896792AnonymHostMilí rodiče,
obracím se na Vás se žádostí o vyplnění dotazníku k mé diplomové práci. Práce nese název Kvalita života rodin s předčasně narozeným dítětem a pro vyplnění dotazníku sháním rodiče, jejichž předčasně narozenému dítěti je nyní mezi 3 a 18ti lety. Pokud se mezi Vámi najde někdo, kdo by byl ochoten mi pomoci, prosím, kontaktujte mě e-mailem, dotazník Vám zašlu. Moje adresa: ajka.vavrova@seznam.czVelmi děkuji za ochotu. Aneta
14.11.2011 (22:11) #896793e eva85Registrovaný uživatelHolky, musím uznat, že jste mě trochu vyděsily! No, budeme se na to muset s tatínkem asi více připravovat… Připravuju se pořád hlavně na porod a snažím se dodržovat všechno co jsem si o těhotenství načetla 😀 😀 Ale na to, co příjde potom ještě vůbec připravená nejsem!
18.5.2012 (21:51) #896794AnonymHostja si anopak cetla vse ohledne sestinedeli…zajimalo mne co a jak,samo ze se no nastudovat neda proziti je nezamnenitelne s nicim…
ale porod probehl na termin,prvnich 14dni byl kolotoc,ale pak se to ustalilo a v pohode….nejhorsi je asi vycerpanost,ale male deti stale spi,takze sestinedeli se da vesela dospavat dopo,odpo proste kdykoli….bylo to letni mimco takze jsme travily cas na zahrade a bylo to super,maly stale spinkal,ja se spise pripravovala na dobu kdy se bude palzit a to obdobi je krasne ale tez narocne…
ja sem hned po sestinedeli zacla plavat a vratila se do kondice,takze sestinedeli byl zazitek tak tyden po porodu,to byl sok,ale jinak to kazda zena zvlada jinak,a je to uzasne obdobi,kdy ten maly uzlicek lezi v narucich a roste a bezi to rychle,uzivejte,spete s uzlikem a hodne zdravi,stesti1.3.2016 (13:57) #896795a AlexandraGRegistrovaný uživatelDobrý den, jmenuji se Alexandra Gálová a jsem studetnkou 3. ročníku porodní asistence na Baťově univerzitě ve Zlíne. Poprosila bych Vás milé maminky o vyplnění mého dotazníku, který jsem vytvořila na základě mé bakalářské práce. Zabývá se homeopatii v těhotenství při porodu a v šestinedělí. Tak Vás prosím, která máte čas a chuť, vyplňte ho. Tímto mi hodně pomůžete v ukončení mého studia 🙂
18.2.2018 (11:42) #942493j j5a894b8f2cad3ÚčastníkAhoj maminky,sestinedeli je pro me velke tema,i kdyz uz je to 2roky,co jsem ho prozila. Porod byl pro me traumatizujici, bolest byla daleko za hranici pro me do te doby predstavitelneho utrpeni. Narodil se nam ale zdravy chlapecek a szivani s nim bylo hladke,kojeni se rozbehlo i z oplostele bradavky,v porodnici nas chvalili,ze jsme sikovni a ja jsem byla hrda na to,jak s nim vsechno zvladam. Poporodni poraneni me s kapkami Algifen nijak netrapilo.Doma jsme byli 4.den porodu,manzel nefungoval a ja jsem se ani nezastavila,byla jsem k smrti unavena.Uz druhy den doma to zacalo. Pri kojeni se stridaly nalady s cca 5minutovymi intervaly. Smich,plac,smich,plac.slzy se v jednu chvili nezastavitelne hrnuly do oci a v zapeti jsem se smala jako pominuta.neslo to zastavit,hlavu mi zaplavovaly tisice myslenek,valilo se to na me jako tsunami. Po kojeni jsem ulozila maleho a fungovala normalne.Nic zvlastniho se nedelo. V noci jsem nespala.byla jsem vycerpana,ale spanek neprichazel,prestoze ditko spokojene spalo. Pak fotky,co mame doma zaramovane jakoby se stavaly plastickymi,vystupovapy do reality,mela jsem pocit,ze ozivaji,ze si do nich muzu sahnout,vejit do ramu,za nej,do krajiny na fotce,lide na nich ozivali. 7.den prijela moje mamka.pomoct mi.byla jsem rada. Ale byla to katastrofa.Mluvila jsem cely den,mela jsem zrychlene mysleni,tisice nejruznejsich asociaci,propojovala jsem vsevhno se vsim,nemohla jsem usnout,necitila jsem uz unavu.doma se hromadil neporadek,vecer jsem byla podrazdena,pres noc a rano si psala na papirky poznamky,kterym jsem rozumela jen ja.dirigovala jsem okoli a snazila se vyresit teoreticky fiktivni problem,ktery by zachranil svet.8.den po porodu jsem skoncila v psychiatricke lecebne,kde jsem stravila necele 3 tydny. Diagnoza:manicky vzruch v poporodnim obdobi. Leky zabraly rychle a ja se brzo vratila domu. Mam psychiatricky nemocneho pribuzneho,sama jsem byla cely zivot zdrava,jen ty hormony po porodu se mnou takhle zamavaly. Nyni uz nejsem v peci odborniku a jsem zdrava,bez nasledku.Syna jsem v obdobi nemoci neohrozila,moje city k nemu byly vrele,zadne pocity deprese jsem neprozila. Chtela jsem jen doplnit diskuzi o obraz poruchy,ktera je vzacnejsi a jina nez klasicky zminovana poporodni deprese,bluez. Opatrujte se a oblklopte se pomahajicimi osobami nejen v sestinedeli.P.s.mit ditko a byt maminkou mi vynahrazuje vsechny utrapy,stoji to za to:-)
-
AutorPříspěvky
- Pokud chcete odpovědět na toto téma, musíte se nejdříve přihlásit.