- Toto téma obsahuje celkem 278 odpovědí. Do diskuze (20 účastníků) se naposledy zapojil uživatel p Peťula a poslední změna proběhla 12 let, 5 měsíci.
-
AutorPříspěvky
-
8.5.2010 (19:55) #841557AnonymHost
Ahoj,občas sem kouknu taky sme se dlouho snažili o miminko,takže když sem zjistila,žě sem těhotná bylo to super,ale v sedmém týdnu sme oto přišli,je to tyden a ja nad tim musím stale přemýšlet co to mohlo zavinit,dneska sem dostala odvahu,že bych si něco přečetla a nezvladám to.Ale všichni řikaji že je výčištěno a pohnojeno a za tři měsice začneme na navo i když se budu bát tak se zarověn těším a to mě je už třicet.Jak říkaji všichni hlavu vzhuru a do boje.ahojky a budte všichni v poho.:'(
13.5.2010 (18:58) #841558AnonymHostto Helenečka: ahoj, je mi to líto…ale za tři měsíce budu držet palce….my se zase s manželem už strašně dlouho snažíme a pořád nic…nemám ovulaci:-(ach jo…snad se to někdy podaří
11.8.2010 (12:41) #841559m mamina25Registrovaný uživatelAhoj holky je to už rok a půl kdy my řekly na konci třetího měsíce, že embriu nebije srdíčko. Byl to i konec mého vztahu z partnerem. Ale naštěstí sem měla u sebe dobrého přítele, ze kterého se vyklubal letos můj manžel:) byl my oporou. dalo by se říct happy end, ale již rok se snažíme o miminko a vůbec to nejde.:( Přemýšlíme, že navštívíme centrum asistovaný reprodukce tak uvidíme..
11.8.2010 (12:42) #841560m mamina25Registrovaný uživateljinak holky držím vám palečky, aby se vám brzy povedlo otěhotnět…:)
11.8.2010 (12:42) #841561m mamina25Registrovaný uživateljinak holky držím vám palečky, aby se vám brzy povedlo otěhotnět…:)
10.9.2010 (14:02) #841562AnonymHostAhojky holky, je mi 34 let já o mimčo přišla v 10+6 loni po 9 letém snažení, už jsme přemýšleli o umělém oplodnění, ale doktorka pořád říkala at počkáme a hlavně úplně nečekaně, prostě mi nic nebylo a pak jsem začala trošku špinit a doktorka mi řekla, že přestal růst. kyretáž a pak několik měsíců hnus!! všude jsem viděla maminky s kočárky, kdykoliv jsem se šla koupat – břicho nikde a jako na potvoru všechny mé kamarádky byly v jiném stavu, ale dostala jsem se z toho a nyní po roce čekáme mimčo – jsme v 17 tt tak doufám, že už to bude jen a jen dobré.
takže holky držím palečky a vše jen dobré16.9.2010 (17:56) #841563AnonymHostty ses snazila 9 let otehotent a doktorka ti rikala at jeste pockate s IVF? 😐
19.9.2010 (12:14) #841564k kostaRegistrovaný uživatelahojky, jo, doktorka říkala, že na umělé by to bylo až po 35 roku, do té doby, že se nic neděje, ale víš jak to je, jeden říká to a druhý zase tohle.
každopádně jsem ráda, že se nám to nyní podařilo a doufám, že vše bude v pořádku.7.10.2010 (22:29) #841565h helenečkaRegistrovaný uživatelAhojte,je to už pul roku co sme oto přišli a ja stale nic,nejdřive sem měla strach,že budu moc brzo a těd když to zase nejde,tak sem zoufalá,že už to není skaždou menstruací moje sebevědimí klesa.To čekaní je hrozné tak snad to vyjde přistě.Všem držím pěstičky atˇse zydaří.:D
3.11.2010 (10:08) #841566b barunka-gRegistrovaný uživatelAhoj, me je 27 let.
Ja jsem tu hruzu zazila vcera v 10 tt. Bylo to moje prvni tehotenstvi.
Byla jsem rano u doktora na druhe prohlidce, vzala jsem si cely tyden dovolenou, abych si to mohla hezky uzit a tesit se z tehotenstvi. Prisla jsem do ordinace vysmata a maximalne stastna, protoze jsem zazivala opravdu radostne obdobi.
Pan doktor zacal delat ultrazvuk, vydela jsem zcela zretelne embryo, tak jak to vidi clovek vsude na obrazcich z internetu. Byla jsem z toho hrozne dojata, jenze najednou zacal byt muj lekar hodne vazny a trosku nervozni….
Podle vyrazu jeho tvare jsem vedela, ze neco neni v poradku. Kdyz mi rekl, ze velikost odpovida memu tydnu tehotenstvi, ale bohuzel neni patrna zadna srdecni cinost, bylo to to nejhorsi co se mi v zivote stalo. Z pocitu dokonaleho stesti zustala jen zoufalost a praznota.Pak me poslal do nemocnice na jeste jedno vysetreni pro jistotu, ale tam to potvrdili a jeste odpoledne jsem podstoupila operaci.
Kdyz jsem se probouzela z narkozy, privezli do vedlejsi misnosti maminku po cisarskym a za pul hodiny za nima prisel manzel i s cerstve narozenym miminkem. Byla jsem uplne na prasky a sestra me radsi nechala hned prevest na muj pokoj.
Nastesti byl u me muj manzel a jeste vecer me pustily domu.
Bylo to hrozne.
Utesuju se tim, ze pry to byla s nejvetsi pravdepodobnosti chromozomova vada a priroda to zaridila po svem. Mozna to je tam lepsi…
Chci to urcite zkusit znovu. Pockam do ledna, abych se dala trochu dohromady a doufam, ze to priste vyjde.
Vim, ze uz to nikdy nebude takove. Porad se budu bat a sve nadseni krotit pri vzpomince, ze to nemusi vyjit pokozde, ale dodvam si silu tim, ze muj andilek se mi za par mesicu znovu vrati.
Preju hodne sily vsem s podobnym osudem…
4.11.2010 (20:19) #841567k kostaRegistrovaný uživatelahojky holky8-|
všem vám držím palečky at to příště vyjde.
Barunko – ted to bude husté, mě 34 a o mimčo jsem loni přišla, prostě přestalo růst, nejhorší, přesně jak píšeš bylo, že mi nic nebylo, cítila jsem se skvěle.v 10+6 jsem podstoupila také kyretáž, den předtím, jsem začala lehce špinit, tak hned k dr. a ta mě také pro jistotu poslala ještě do nemocbnice na kontrolu a už jsem tam zůstala.
ted se holka drž, budu držet palečky.
Helenečko, neboj.
já čekala půl roku, nechtěla jsem nic riskovat a pak si vyčítat, že jsem do jiného stavu přišla dřív a opět potratila, tak jsem fakt čekala půl roku a pak začala vypočítávat plodné dny, při každé další menstruaci jsem čekala a když přišla, byla jsem zas na měkko. po 4 měsících se mi menzes zpozdil a já už doufala, bohužel marně, tak jsem rezignovala a řekla si, že bud to nějak přijde nebo ne, ale v koutku duše jsem doufala, ale už jsem nebyla tak upjatá a ejhle další tedy pátý měsíc(po o onom znminovaném půlroce) jsem do jiného stavu přišla. nyní jsem ve 24 a strašně moc se bojím, těším a bojím:-))
holky vím, že to bude těžké, ale vydržte, blbé bude sprchování ted v šestinedělí a jako na potvoru se vám bude zdát, že všude vidíte maminky s kočárkama nebo těhotné, ale věřte, bude líp.5.11.2010 (16:27) #841568AnonymHostAhoj holky
Jak píšeš barunko tak tekéto bylo u mě,ale já jsem byla podle menses 8+5 a srdeční akce žádná. Tak mětaky poslal na větší ultrazvuk a tam ta fazolka odpovídala 7tt a srdeční akce žádná. Druhý den jsem nastupovala,odpoledne mi to udělali odvezli na pokoj, ale večer jsem měla bolesti břicha tak jsem řekla o čípek jenže nepomohl a já jsem chodila po pokoji v předklonu,seděla na bobku a mačkala si břicho a stále jsem krvácela. Bylo to po večeři tak jsem bolestí něco vyhodila tak pak jsem musela znova na ultrazvuk a na vyšetření a zjistili,že má děloha se rychle uzavřela a ani prst mi doktorka nemohla strčit do hrdla. Tak jsem v noci šla na sál-vyzkoušela jsem si i epidural-nechci ho ani při porodu.Měla jsem tam přes 100ml krve. Pak už to bylo dobré ,ale pro jistotu jsem tam zůstala 2dny.
Doufám,že už to bude jen dobré a že mi tam nic nezkazili a budem si moct pořídit další mimčo.
Je mi mizerně a mě na pokoj přivezli teda až druhý den večer prvorodičku a mimčo ji jen nosili a dnes už ho tam měla tak mi ti bylo hrozně líto.Musím doufat.Před týdnem mi bylo právě 35let. Doktor říkal,že vzhledem k věku nás tlačí čas a tak dostanu nějaké léky a vitaminy na příště. Tak uvidíme.
6.11.2010 (20:25) #841569k kostaRegistrovaný uživatelahojky,
Péto a Barunko držte se!!!
ohledně věku, nemyslím si, že 35 je moc, mě je o rok míň a dr, mi říkala, že rizikové bere až tak od 38 nebo 40 let.jediné, co, tak bych nespěchala, počkala bych fakt déle než tři měsíce, ale záleží samozřejmě na tobě a drahé polovičce.aby to nebylo uspěchané a pak jsi nelitovala, když počkáš o něco déle tak kdyby se náhodou něco stalo si nebudeš vyčítat, že to bylo brzy.ale jak říkám, to rozhodnutí je na každém z nás.
tak holky držím palečky7.11.2010 (13:53) #841570AnonymHostAhoj Kosto
Samozřejmě bych chtěla co nejdříve,ale myslím si,že až tak únor-březen,ale co budu moct dělat,když si příroda postaví hlavu a podaří se to až za rok.Asi to teď řeknu špatně nebo to vyzní blbě,ale bude to jako náplast na bebíčko-jestli se nám podaří otěhotnět.
Někde jsem četla,že podle zahraniční studie se nemusí čekat až 6měsíců,že stačí 3měsíce a je to lepší. Nevím. A nevím jak to příroda zařídí.
To že nás tlačí čas doktor myslel tím,že počítá s tím,že nám to může trvat déle než otěhotním(1,2,3roky).
Co bych asi tak ještě před týdnem nechtěla by bylo mimi nazozené na vánoce,ale po tom co jsem teď prožila je mi to jedno a budu ráda za krásného jéžíška-teď si to přeji snad ještě víc,aby to tak dopadlo.Letos jsem řekla,že vánoce slavit nebudu,protože jsme přišli o nejkrásnější dárek a jestli by se to povedlo a narodilo se to na příští vánoce tak to by byl ten největší dárek co bych si přála.7.11.2010 (23:57) #841571j TerkaRegistrovaný uživatelAhojky, já jsem přišla taky o mimčo. V 21tydnu jsem musela na potrat. Blby bylo, ze to bylo prirozenou cestou.
Pan doktor mi rekl, ze vzhledem k velkemu poctu tehotenstvi se s potraty z duvodu vyvojove vady setkava daleko casteji nez drive.
Bylo to hnusny a ja doufam, ze se nam uz nic takoveho nestane a preju si aby se to podruhe povedlo a my mely krasne mimo.
ŽENY, JE TO STRASNA A OTRESNA ZKUSENOST, ALE NESMIME SE VZDAVAT A JEDNOU TO DOPADNE DOBRE A NAM BUDE DOMA PLAKAT MALY MIMINKO. -
AutorPříspěvky
- Pokud chcete odpovědět na toto téma, musíte se nejdříve přihlásit.
