Ahoj,
chtela jsem se podelit take o svoji pro me velmi tezkou zkusennost. Moc jsme si s manzelem prali miminko, tak jsme se na to zodpovedne pripravovali, a az ve 20 tydnu tehotenstvi se objevila geneticka vada u naseho miminka, takze jsem musela jit na umele preruseni tehotentvi. Uz tomu bude skoro rok, a prvnich par mesicu jsem jen kazdou noc jen probrecela,a od te doby se mi uplne prerusilo spani, nekdo tomu asi muze rikat posedlost, ale ja jsem prisla skoro o smysl zivota. Nic me nebavi, a i kdyz se s tim snazim bojovat, tak se porad tak trochu utapim v depresich…a jedine na co dokazu myslet je na to jak bych chtela byt zase tehotna…a neni nikdo kdo by mi aspon trochu rozumel…tak nevim, jestli mam vyhledat nejakeho psychologa, nebo co mam delat…