Opustil mě v těhotenství

a kolik ti je roku……………….jednou v zivote te to bude urcite mrzet,pokad se rozhodnes na potrat,ale neznam presne tvoji zivotni situaci…………………..
co jsem tady cetla prispevky tak by ti vetsinou poradily at si to mimi nechas!!!

Ahoj,

mam uplne stejny problem… rekni mi jen jak si to zvladla psychicky? Ja jsem mesic a pul pred porodem a uplne na dne 🙁

Vallery

Ahojky,
tak mě partner neopustil v těhotenství, ale chvíli po porodu se začal ke mě chovat jak k cizí. Stále častěji zůstával dýl v práci (tedy podle jeho slov, měl hodně práce). O víkendu měl zase jiné aktivity.Po šesti nedělí mi poprvé řekl, že mě nemiluje. S malou mi téměř nepomáhal-nebylo kdy. Dnes jé mé dceři 7 měsíců a partner s námi dva měsíce nebydlí. Je hrozné se s tím smířit, malá byla chtěná snažili jsme se několik měsíců, pak jsme měli oba radost, že se to povedlo, dokonce jsme plánovali, že se vezmeme a budeme mít druhé dítě. Do dnes pořádně nevím proč se otočil ke mě zády. Prý si uvědomil rozdílnost našich pohledů na život. Co na to říct? Strašně to bolí, ale chvílema si myslím, že už bude líp, ze začátku jsem pořád doufala, že se vrátí, protože říkal, že si musí vyčistit hlavu a aby jsme si od sebe odpočinuli. Ale ted je mi jasné, že mu to takhle vyhovuje. Když chce tak se přijede podívat na malou a zase odjede. A já jak ho vidím, zase mám plnou hlavu otázek, proč a co se stalo a co jsem měla udělat jinak..atd. Opravdu je to boj na dlouhou trat, a člověk musí myslet na to, že ten malý tvoreček nás pořebuje a potřebuje nás klidné a štastné. Bolí to, ale také doufám, že jednou bude zase dobře a najdeme tátu a partnera, který nás bude milovat a chtít s námi být.

Ahojky, mě opustil přítel, když bylo dceři 3a půl měsíce, opustil mě, protože ho zavřeli, nevěděla jsem s kým dva roky žiji. Tato doba je již dávno za mnou, nedoufala jsem ale potkala jsem nového muže svých snů, pozorný, hodný, vzdělaný a hodný na moji dceru. Jenže všechno není tak růžové, jak se zdá po ročním spolužití mi diagnostikovali rakovinu prsu v té nejhorší podobě, jaké to šlo, přítel byl skvělý celé skoro 3 roky co jsem se s nemocí prala. Moje dcera mu mezi tím začala říkat tati a všechno vypadalo dobře. Prodělala jsem chemoterapie, operaci při níž mi odstranili celý prs, následné ozařování a teď podstupuji hormonální léčbu, kterou mám nadosmrti. Přibrala jsem 30 kg, ale můj přítel všechno zvládl se mnou, bylo na něm vidět, že mě má rád a , že má o mě strach. Že mu nevadí, že jsem tak oplácaná a nemám prs.Po Novém roce mám jít na reoperaci prsu(plastiku) a zase jsem si myslela:!Fajn, teď budu zase ženská,10 kg se mi podařilo zhubnout, zase se nebudu tak stydět při milování s přítelem!“ Jenže opět přišla rána,v září jsem od něho dostala kytku ke 4 letému výročí a minulý týdem mi přítel oznámil, že mě už nemiluje a , že se chce odstěhovat, že potřebuje klid a srovnat si myšlenky, najít sám sebe. Žádná jiná žena v tom není, tak si jen říkám proč teď, před Vánoci, takhle suše a stroze, JÁ CHCI ….Moje dcera tím příjde o tátu, dědu, babičku a spoustu strejdů a tet,bratrance a sestřenice a nevlastní sestry, přítel má z prvního manželství dvě dcery,protože můj přítel má velkou rodinu, asi těžko se mi teď dceři bude vysvětlovat, proč nevidí babi a dědu, jsou jí 4 roky a na přítele se, jako na tátu upnula a on byl skvělým tátou. Vzhledem k tomu, že se s biologickou rodinou své holčičky nestýkáme a navazovat s nimi kontakty ani nehodlám, netuším, jak to bude dál. Jediné co vím, je , že je mi zle 14 dní jsem skoro nejedla, nespím, pořád brečím a zvracím. Divím se, že ještě dovedu normálně fungovat a neležím někde u cesty,zřejmě mě drží nad vodou moje dcera, která si zaslouží, aby tady pro ní byla aspoň její máma, když selhal otec bilogický a teď chce utéct i tatínek, kterého jsme si našly a nade vše ho obě milujeme.Ve svých skoro 40 ti letech mám pocit, že život skončil a že už nevím, jak dál.

This is also a very good post which I really enjoyed reading. It is not everyday that I have the possibility to see something like this.
Fleeing The Complex