Nechala byste si postižené dítě?

  • Toto téma obsahuje celkem 38 odpovědí. Do diskuze (1 účastník) se naposledy zapojil uživatel f f6536f7f847d00 a poslední změna proběhla 1 rokem.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 15 příspěvků - 1. až 15. (z celkem 38)
  • Autor
    Příspěvky
  • #842482
    Anonym
    Neaktivní

    Sama ještě dítě nemám, ale už jsem o tom přemýšlela. Sama jsem se narodila s vadou na obou nohou. Nic drastického, rehabilitace v útlém věku zabrali, chodím vcelku normálně a akorát ten, kdo to neví a vezmu si v létě sukni, tak se trochu víc dívá. Občas s tím mám problém a chodím po doktorech, ale po čase a rehabilitacích se to zase srovná a je to ok. Vím, že moji rodiče se mnou měli spoustu starostí a práce s rozcvičováním a nebylo to jednoduché. Asi záleží, co za vadu by dítě mělo, ale i tak si myslím, že bych šla na potrat. Bála bych se, že bych se svému dítěti nedokázala věnovat tak, jak by si zasloužilo. A i kdyby přežilo moji péči, co ostatní děti? Z vlastní zkušenosti vím, jaké to je, když se Vám děti smějí, a že umí být hodně zlí. Nechtěla bych, aby moje dítě zažilo to co já, a to si myslím, že se mnou ještě měli celkem slitování. Určitě jsou (nebo byli) na tom někteří ještě hůř. Bála bych se, že selžu

    #842483
    m mysliska
    Registrovaný uživatel

    ahoj,já to mám tak,že jsem si nenechala udělat amniocentézu,i když mi vyšly horší hodnoty,takže nevim,zda se mi narodí nějak postižené dítě,samozřejmě si moc přeji,aby bylo zdravé,ale na druhou stranu bych si ho nenechala vzít -kdyby nějak postižené bylo,takže pro mě odběr plodovky je zbytečný,dříve tato metoda taky neexistovala…..Jinak také z vlastní zkušenosti vím,že děti dokáží být zlí a posmívat se jiným,třeba už jen kvůli brýlím,ale s tím se nic moc neudělá,jsou hloupí,vždycky se jich pár asi bohužel najde,ať jdou do háje :0) věřím v to,že to co má být,tak to tak prostě je,takže žádný potrat nebo tak :0) ahoj

    #842484
    m Kaketka
    Registrovaný uživatel

    Jsem ve 14. týdnu a i když na UTZ je miminko v naprostém pořádku, biochemický screening mi vyšel pozitivní na Down Syndrom. Je mi 32 a taky jsem po umělém oplodnění, takže to nic nemusí znamenat. 22.12. jdeme na odběr plodové vody a pak se doufám potvrdí že mimánek je v pořádku. Tak jako tak jsem ale zoufalá při pomyšlení, že by mimi mělo být postižené. Opravdu netuším co bych dělala … Na miminko čekáme už 4 roky a navic jsem už 2x byla mimoděložně těhotná a měla jeden neúspěšný IVF pokus. A teď tohle … ach jo … prosím holky modlete se za nás. Dík!!!

    #842485
    a alzbeta123
    Registrovaný uživatel

    Ahoj,právě jsem to četla,je mi to hrozně líto, ale opravdu neházej flintu do žita, uvidíš, třeba to bude dobré! Chápu tvé pocity,ta nejistota je nejhorší,ale musíš pořád věřit,nepropadat tomu! Budu na tebe moc moc myslet, samozřejmě držet všechny palce,zkus se nějak zaměstnatmi když to asi půjde těžko.Počkej,jak dopadne plodová voda, pak řeš dál,teď to asi nemá cenu.Nám ten 1.test PAPP vyšel dobře,další vyšetření tprve budou,tak uvidíme taky. Držím ti palečky, kdyby něco,zas písni. ahoj Lenka

    #842486
    m Kaketka
    Registrovaný uživatel

    Dík moc za podporu, tobě taky vše nej …

    #842487
    k kralicek
    Registrovaný uživatel

    Ahoj,
    budu na tebe moc myslet, at ti to dobre dopadne!!! Ja jsem ted ve 14.tydnu a biochem. screening vysel hranicne, ultrazvuk dobre. Pristi tyden jdu k doktoru Velesikovi a jen se modlim, at to dobre dopadne.
    Kamaradka byla na amniu nedavno a vyslo ji vse v poradku! Strasne se ale nervovala, to za to nestoji! Neboj a drz se :o)
    Marketa

    #842488
    m Kaketka
    Registrovaný uživatel

    Ty se taky drž a přeju tobě i miminku ať to dobře dopadne. Mám sice po tom screeningu risk 1:50, ale hodně holek prý má špatné výsledky z krevních testů a mimi je přitom v pořádku. Já i můj přítel se modlíme a doufáme že to dopadne dobře. Psala jsem si s jednou gynekoložkou a tak říkala, že když je UTZ v pořádku riziko na DS je poměrně malé. Tak teď se snažím jen překonat tu dobu čekání. Dost tvrdý tréning na trpělivost …

    #842489
    m Marmla
    Registrovaný uživatel

    Je to složitá otázka, krevní testy mně čekají příští týden a pokud budu muset podstoupit amnicentézu, tak jí podstoupím, ale dítě i když by bylo nemocné bych do ústavu nedala a ani bych nešla na potrat. Sice bych musela posbírat hodně síli, ale věřím, že děťátko by mi to vrátilo v podobě svých úspěchů a pokrocích a především v úsměvu

    #842490
    Anonym
    Host

    Ahoj,
    já byla na testech, zda je mimi zdravé již ve 12tt na specializovaném pracovišti. Dále jsem pak triple test postupovat už nemusela. Možná to někomu příjde hrozné a také rouhání, ale pokud by testy v tom 12tt vyšly špatně a mělo se mi narodit postižené miminko, raději bych si ho nechala vzít. Obdivuji ty ženy, které to dokážou vychovávat postižené dítě, ale já bych s tím bohužel neuměla bojovat. A dát dítě do ústavu – to radši ať se vůbec nenarodí.

    #842491
    m Marmla
    Registrovaný uživatel

    Ahojky
    Já netušila, že se na ty testy dá jít tak brzy, ale myslím, že se platí ne? Mně doktor říkal, že ty testy nejsou úplně přesné, ale i tak si je nechám udělat. Mám doma dva zdravé kluky a tak doufám, že i třetí prďolka bude zdravá.
    Já již na interupci jednou byla, právě, že by jsme měli postižené miminko, ale to bylo kvůli viru co jsem měla v těle. Po přeléčení mám pak děti.
    Ale stopu to ve mně zanechalo na celý život. Ale děťátko by bylo naprosto neschopné samo chodit a přemýšlet a tak to bylo nejlepší řešení:D

    #842492
    Anonym
    Host

    Ahoj Marmlo,
    já chodila u nás v Liberci do Gennetu. Ty testy jsou velice přesné, u gynekologů takto přesné nejsou. Proto v hodně případech vyjdou špatně a maminky musí na odběr plodové vody. Takto se to stalo mé švagrové. Vyšel jí špatný tripple test a musela na odběr plodovky. Ten vyšel naštěstí dobře, ale toho strachování. Čekala pak asi do 18tt na výsledek – to je strašný. Když se dělá ten tripple test, jsou nastavený nějak jinak parametry a proto to v hodně případech vychází špatně. V tom Gennetu (nebo třeba u Apolináře) dělají odběr krve a ultrazvuk již ve 12tt a je to velice přesné. Nic jsem neplatila, pouze mi napsal můj Dr. doporuční. Chodila jsem do Gennetu celé těhotenství (na všechny UZ). Mají vše nové a UZ je perfektní. S manželem jsme byli úplně nadšení, co vše můžou na UZ vidět. Pokud budu mít druhé mimi, nebudu váhat ani minutu a hned od začátku budu zase chodit do Gennetu

    #842493
    Anonym
    Host

    krevní testy jsem si sice udělat enchala,ale stejně jsme řekla, ať dopodnou jak dopadnou na odběr plodové vody bych nikdy nešla a dítě si nechala. MAnžel mě podpořil, víceméně to nechal na mě. Že prý tohle rozhodnutí je na mě. To si sice nemyslím,ale stejně by mě nikam nedostal.

    #842494
    i iduška
    Registrovaný uživatel

    Já jsem na tripple test taky šla, ale jestli vyjde šptaně, na amniocentézu nejdu. Jednak není úplně bezpečná pro miminko a druhak by mi k ničemu nebyla. Já si dítě nechám, je vymodlený, dlouho jsme na něj čekali a miluju ho už ted at je zdravé nebo ne. neumím si představit, že zabiju něco co s eve mě mrské, čemu už jsme koupili malilinkaté botičky, miminko, které už pomalu cítím v břiše. Možná kdybych podstouila ten test dřív v tom 12. týdnu, ale nevěděla jsme o něm, doktorka mi nic neřekla. Samozřejmě pokud to dítě bude postižené bude to těžké pro mě i pro něj, ale věřím i postižené děti a jejich rodiče mohou být šťastní.

    #842495
    Anonym
    Host

    Tak, bych ho určitě nedonosila..Je to opravdu velká odpovědnost a hlavně na celý život…A já osobně bych si to nedokázala představit. Je mi těch dětí strašně líto a hlavně je mi líto toho, že nějaký nezodpovědný ženský je odhodí do ústavu a dělají, že vlastně žádný dítě nemají. A nejsou schopný ho ani navštívit a že pár jich znám. Ale je to jen moje myšlenka a každý na to má jiný názor.

    #842496
    s snoubenka
    Registrovaný uživatel

    AHOJ,
    vím, že touha po dítěti,kor když ženě nejde tak lehce otěhotnět je veliká, ale ta zodpovědnost, kdyby se mělo narodit postižené dítko.je pro mě velice vysoká. Určitě bych do toho nešla, nevyrovnala bych se s tím, že by moje dítě nebylo takové, jako jsem si ho představovala už jako malá holka, kdy jsem snila o tom až budu maminkou… PODLE MÉHO NÁZORU BY POSTIŽENÉ DÍTĚ NEMĚLO ŽÁDNÝ ŽIVOT STEJNĚ JAKO MY jeho rodiče. Psychicky to musí být hodně náročné
    JE ALE OTÁZKA ZDA ŽENA ČEKÁ SVÉ PRVNÍ DÍTĚ NEBO JIŽ NĚKOLIKÁTÉ. pokud bych měla 1 nebo více dětí zdravých a to další by mělo být postižené určitě bych šla na potrat, ale pokud bych čekala 1. strašně by mě to bolelo a asi bych si pořád kladla otázku, proč to muselo potkat zrovna mě?! Asi bch navštívila nějakou maminku s postiženým dítkem abych vše viděla v praxi a dle rozhovoru s ní bych se nejspíš rozhodla co dál. Stále jsem ale vnitřně přesvěčená o tom, že postižené dítko by se narodit nemělo:( .
    V dnešní době hodně žen dává přednost kariéře a pak se diví, že se jim nedaří otěhotnět hned jak si naplánovali, což je asi chyba člověk by měl mít priority zdapráce či rodina. Bohužel je i mnoho párů, jimž se nedaří otěhotnět z jiných důvodů, ale medicína je dnes už dost daleko aby se s tím dalo něco dělat, ale musí se s tím začít v čas:) .
    Všem maminkám at už mají jakékoli dítko přeji mnoho sil a vychovávejte děti s láskou.
    Petra

Aktuálně je na stránce zobrazeno 15 příspěvků - 1. až 15. (z celkem 38)
  • Pokud chcete odpovědět na toto téma, musíte se nejdříve přihlásit.

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

TOPlist