Nastřihnutí hráze a následná zašití

Ahoj, v některých porodnicích se nástřihy dělají automaticky u prvorodiček-je dobré se informovat o tom, jak v jaké porodnici to je. Také je dnes možnost vzít si snad už do všech porodnic porodní plán a ten by měl zabránit rutinním rutinním výkonům, máš právo odmítnout-cokoli. Je to ale tak, že ten nástřih se dělá bez umrtvení, není to ale ani cítit (na mou duši) a na šití lokálně umrtvujou (to šití jsem vnímala dost nepříjemně, ale hrozně se bojím pustit někoho k tak citlivým místům, takže u mě je to hodně o strachu). Já při prvním porodu byla rutinně nastřižena, při druhém porodu v jiné porodnici jsem měla v porodním pláně, že bych se ráda nástřihu vyhnula, takže mě nechali spontálně trhnout (po 1. porodu jsem nemohla dlouho normálně sedět, po natržení jsem seděla v pohodě okamžitě po porodu, ale někdo to má zas opačně, tak nevím, v čem je zakopaný pes) a 3. porod byl bez poranění (podle mě je to hlavně tím, že jsem si mohla zvolit polohu jinou, než na zádech).
Až budeš čekat miminko, budeš mít strach úplně z jiných věcí-halvně se budeš strachovat o to, aby bylo miminko v pořádku a zdravé, to pak asi už celý život a čím budeš starší, tím to bude horší:)

ahoj
myslim, ze nastrihnuti je lepsi nez pripadne roztrhnuti. prezit se to da. hojeni neni prijemne, ale za to miminko to stoji :)8-| :'(

Já bych řekla, že zubař je horší:-) Myslím, že ani nastřižení, ani natržení hráze zprvu nebolí. Já jsem u obou porodů byla jak trhanec, vůbec jsem to nevnímala, šití bylo sice trochu nepříjemné, sem tam to štíplo, ale věřte mi, že po těch bolestech je to spíše úleva, člověk odpočívá, užívá si mimčo a těch pár stehů se dá vydržet. Jste v takové euforii, že nějaký strach nebo napětí kvůli šití je pryč. A hlavně se opravdu dává lokálka, takže žádné strachy holky, jsou fakt horší bolesti…:)

Já s tebou Lucko ve většině souhlasím, ale každá žena je jiná, hráz máme každá jinak elastickou, hráz jsem masírovala, dcerku jsem měla tříkilovou, do poslední chvíle jsem netlačila (narodila se na tři zatlačení) a přesto mě natrhla na třech místech. A při porodu si nemůžu stěžovat vůbec na nic, měla jsem klid a skvělou porodní asistentku, bez léků…prostě je to o tom, jak jsme stavěné….A myslím, že nastřižení hráze není mrzačení, jen pomoc miminku na svět…pořád je to lepší než být natrhlá ke konečníku nebo císařský řez a za tu malou jizvičku to stojí. Ona většina lékařů nenastřihne jen tak z nudy, ale proto, že je to nutné…

Tak já tedy nevím, asi se trochu vymykám, ale z názorů, že nastřižení ani šití tolik nebolí, mi naskakuje husí kůže.Prostě mi to nedalo, abych se taky nepodělila o svou zkušenost.
Celý můj porod byl docela očistec, kontrakce od sebe nebyly snad nijak časově odděleny, nemohla jsem pochopit, když mi radili ,až přijde kontrakce, zatlačte… ehm…a kdy, když ty kontrakce snad vůbec ani neměly konce ani začátku. Byla jsem z toho zmatená a totálně vyčerpaná…nakonec rady jakmile vás to bude nutit tlačit, tak tlačte… opět zmatek…nic mě nenutilo, jen ta příšerná nesnesitelná a totálně vyčerpávající bolest. Až později jsem si uvědomila, že to mohlo mít souvislost s dávkou oxytocinu zřejmě… že zkrátka z normálně se střídajících stahů se stalo něco jednolitého obrovského a nekonečného.
Na závěr přišel zmíňovaný nástřih, pravda, dopředu jsem se nezmínila, zda s ním souhlasím, či si ho nepřeji a pak už jsem byla tak vyřízená, že jsem nestačila zareagovat. Dr. nastřihla, pak už jen vytřeštila oči, polohlasem řekla „a sakra“ , a já přidala další auuuu, cítila jsem to setsakramentsky dobře, on ten nástřih pokračoval hlubokým nátrhem. A následné šití? Každičký jednotlivý steh bylo jen další a další bolestivé týrání. Jsem tedy zásadní ateista, ale tehdy jsem se fakt začla modlit, ať už mě proboha nechají napokoji. A přirovnání k zubaři? No to teda raděj půjdu desetkrát si nechat vrtat zub.
Taky následné hojení byl mazec, po celé šestinedělí se jizva nebyla sto přes veškerou péči zhojit a zacelit, i gynekolog se tehdy vyjádřil dost nelichotivě o hloubce nástřihu, nicméně poradil ještě další prostředek k urychlení hojení, o kterém jsem nevěděla, že existuje. No a sex po porodu? Byť mi to bylo líto kvůli manželovi, ale to prostě možné nebylo více než půl roků. A pak další asi 2 měsíce skutečné trpělivosti, pochopení a citlivosti ze strany manžel. Díky za to, že je tak skvělý 😀
Takže po této zkušenosti se teda při dalším porodu budu setsakramentsky jistit, aby k nástřihu došlo jen v opravdu nezbytném případě.
Závěrem chci ještě podotknout, že jsem byla naprosto smířená s tím, že porod bolí a že bolí hodně. Myslím, že jsem se do poslední chvíle udržovala v dost dobré fyzické kondici, protože jsem byla aktivní do poslední chvíle. Jako aktivní sportovec (přes 20 let ježdění na koni) jsem si bolesti z různých úrazů užila dost a dost, zlomenin, potrhaných vazů, hlubokých tržných ran i střetu s náklaďákem. Nic z toho se ale bolestem porodním ani jen nepřiblížilo.
Takže skutečně můžu říci, že jsme každá úplně jiná a těch aspektů ovlivňujících míru a intenzitu bolestí, a schopnosti ji snášet, bude asi víc než je běžně zmiňováno.
Všem nastávajícím maminkám přeji co nejideálnější porod, zdravá miminka a hodně radosti a štěstíčka s malými klubíčky 🙂

Pro Lucii:
Nepsala jsem že by nastřihávali z nudy, ale ani to nevidím jako rutinu. Tady všechny známé a příbuzné co rodily, nastřižené nebyly, já osobně také ne. Je to o přístupu doktorů, ale určitě se to nedělá plošně. Každopádně existuje porodní plán, i prvorodička má dnes možnost si prostě říct co chce a najít si porodnici, která nejlépe vyhovuje jejím nárokům. Já jsem druhé dítě rodila po 12 letech a byla jsem také vlastně na tom stejně jako prvorodička, ani kontrakce jsem pořádně nepoznala. Ale vyšli mi vstříc se vším co jsem chtěla, měli citlivý přístup od začátku až do konce. Měla jsem indukovaný porod, ten bolí jak čert, přesto mám na něj i hezké vzpomínky, i když jsem opravdu dole zaštupovaná jako ponožky:-) A myslím si, že je někdy nástřih opravdu lepší než natržení někam, kde by to mělo dlouhodobější následky. Pokud samozřejmě miminko má problém protlačit se na svět, jinak je nástřih zbytečný…

Každopádně si vyber jinou porodnici…to bude základ…udělej si porodní plán, trvej si na něm a buď v pohodě. Tím, že se budeš stresovat tím co jsi už prožila si nepomůžeš…bude to v pohodě, neboj…je to na tobě…:)