Narození miminka

Ahojky mamky, já rodím taky v srpnu a musím říct, že jsem zatím žádné doplňky stravy, vitamíny, kyseliny listové ani nic podobného nebrala:) Jsem připravená to změnit, pokud bych měla něčeho málo, ale cítím se celou dobu dobře a nemám žádné problémy. Myslíte, že jsem příliš laxní matka?:S

Ahoj holky, taky ráda přispěju k debatě 🙂 jsem teda prvorodička, ale můj názor je takový, všeho s mírou 🙂 Stravu jím vyváženou a vitamíny jen sem tam, když se cítím unavená. Je pravda, že se pak rodí moc velké děti a porod je zbytečně zátěžový jak pro matku tak i dítě. Jen v prvním trimestru jsem jedla kys. listovou a maličký se zdá být v pořádku. Co se týká pálení žáhy a nadýmání si myslím, že nejlepší je prevence.. jíst častěji po malých dávkách nenadýmavé potraviny a ne se spoléhat na nějaké preparáty, ať už jsou vhodné pro těhotné nebo ne.. a na žáhu je stejně nejlepší mléko 🙂 a ještě do sebe dostanente vitamíny a minerály. Ale je to jen můj názor, každý ať dělá jak uzná za vhodné! Tak příjmené těhulkování a musím se pochlubit, už mám 2,5 kg nahoře 🙂
Štěpánka

Ahoj Majko,
neřekla bych laxní mamča, ale je mi divné , že ani tvůj gynekolog nepředepsal kys. listovou, protože si myslím, že ta je celkem důležitá pro tebe ale hlavně pro tvého prcka.
milli

Ahoj holky,
přidávám se „do klubu narození miminka“ 🙂 . S přítelem čekáme první miminko a termím mám 22.9.2010. Přeji všem hezký den a určitě si ho užívejte hezky tak jako já.

Ahoj eleanora, v prvom rade gratulujem k vytúženému tehotenstvu!
Chcem ťa len uistiť, že podobný strach som prežívala aj ja, a taktiež som sa obávala, či všetko zvládnem… Dnes má dcérka už dva rôčky a nevymenila by som ju za nič na svete, je to slniečko celej rodiny! Čo sa týka výbavičky: ja som si ju chystala priebežne, doslova som sa vyžívala v žehlení malinkých kojeneckých košieločiek a drobných dupačiek! Mňa ani termín tesne pred pôrodom neodradil od návštev detských obchodov, cítila som sa super. Od 8.mesiaca som zostala doma na materskej a neverila by si, koľko som mala energie! Vtedy som bola aj rada, že som si nejaké nákupy nechala aj „na záver“, aspoň som nesedela doma a netrápila sa zbytočnými obavami a myšlienkami na pôrod :)) Držím palce, nech máš krásne a spokojné tehotenstvo a želám veľa radosti pri chystaní detskej izbičky a výbavičky!!!

Ahoj,
já už mám svoje druhé miminko, rodila jsem v lednu, ale nedá mi to odpovědět hannyskovi. Malej mi jedl už v porodnici skoro nonstop – klidně 5 hodin v kuse na střídačku z jednoho a pak druhého prsa. Pak hodinu spal a zase nanovo. Takový stav trval 2 měsíce, teď už si dělá dvou a tříhodinové pauzy a v noci i 4 hodiny. Hlavně vydrž. Miminka mají malé žaludky a krom toho je kojení i uklidňuje a zahání tím různé neduhy jako prdíky chlad, teplo… Prostě je to pro ně všelék. Já tedy dala ve třech týdnech dudlík, aby mi neoddělal prsa, ale zlepšilo se to jen nepatrně..

Ahoj bilinko,
odkud jsi, že si zůstala na ostrově? Mně zbývají do porodu tři měsíce, až mi bude zbývat tak jeden, chtěla bych taky popíjet maliník a masírovat hráz.. teda jestli to budu umět. Takže Tě úplně chápu. Co se týče strachu z injekcí, jehel, šití, jsem Tvůj člověk. Až se divím, že se zatím vůbec nebojím, ani nemám noční můry. O porodu se mi zdálo jednou, a v tom snu jsem porodila tak snadno, že jsem o tom skoro ani nevěděla.. no kéž by to tak bylo i ve skutečnosti. Moc držím palce, ať to všechno vydržíš.
Katka

Zdravím těhulky a maminky! Už jsme doma! Ale pěkně popořádku… V pátek 28.5. jsem byla na vyšetření u gynekologa a ten mi sdělil 2 zprávy: jednu dobrou a jednu špatnou. Ta dobrá byla, že jsme oba zdraví a že jsem otevřená na 1,5 cm, ale že malý si ještě nejspíš v bříšku počká do termínu (1.6.). Špatná zpráva zněla – chlapeček je otočený zadečkem dolů a je dost velký (cca 3600 g), takže budeme dělat císařský řez 31.5. ráno… Šok, zklamání, strach… Tak dlouho jsem se připravovala na přirozený porod a teďka tohle. Hned jsem volala manželovi, přijel za mnou a snažili jsme se oba z toho vzpamatovat. No nic se nedá dělat. Když císař, tak císař. Zašli jsme si ještě na oběd a vraceli se domů, když mě začalo pobolívat bříško. Nejprve nenápadně (myslela jsem si – poslíčci), pak víc a častěji, tak jsem si vytáhla papír a tužku a začala zapisovat… Celou hodinu bolestivé stahy co 6 nebo 5 min, po hodině se zkrátily na 4 min. Rychle do porodnice! Do 15 min. byl u nás taťka s autem a jelo se. V porodnici mi natočili pásy, doktorka se podívala dovnitř a „ouha, jste otevřená na 4 prsty a dítě je koncem pánevním, budeme muset rychle volat anesteziologa“. To bylo cca 17:00… Nebudu přesně popisovat jak jsem si „užívala“ 1. dobu porodní ani jak vypadala operace, jelikož anesteziolog se moc nepředvedl a bolelo to, jako bych rodila normálně a tak mě ještě museli narychlo uspávat, takže jsem malého viděla asi jen na půl minuty a pak mě někam odvezli, píchli morfium, běhali tam nějací doktoři, sestřičky…Moc si z té noci nepamatuji. Ráno jsem byla jak v mrákotách. Manžel mi řekl, jak vše probíhalo, že Kubík je zdravý, narodil se v 19:06, váží jenom 3050 g, neměřili ho, protože měl nožky nahoru. Pak mi ho na chvilku přivezla sestřička ukázat…Bulela jsem jak malá. Potom mě převezli na jiný pokoj, ale bez malého, tak jsem z toho byla hodně nešťastná. Na štěstí jedna hodná setřička zařídila, ať mi ho zase na chvilku přivezou. Už ho začali dokrmovat, takže jsem ještě nekojila. Ale nevzdali jsme to. Zařídila jsem si od dalšího dne nadstandartní pokoj, kde se mnou mohl být celou dobu manžel aby mi pomáhal starat se o malého a dokonce se nám podařilo rozkojit. Z porodnice jsme odcházeli 5. den po operaci. Malý je zdravý, prospívá, je plně kojen ( i když zatím musíme používat klobouček) a já jsem každým dnem silnější. Manžel je s náma doma, takže si drobečka užíváme, jak jen to jde. Tenhle porod byl prostě absolutně něco, co jsme nikdo neočekávali, ale tak jako každá šťastná mamina říkám:“stálo to za to“!