Miminka – srpen 2011

Ahoj holky,

hlásím se po velmi dlouhé době…řešila jsem totiž zdravotní problémy. Stalo se mi totiž v těhu, cca od 7. měsíce těhu, že jsem začala tahat za sebou levou nohu…jako by mi nepatřila, jakoby částěčně byla ochrnutá. Říkala jsem to v poradně i v porodnici a všude mi bylo řečeno, že mám jen někde u míchy skřípnutý nerv tím jak miminko roste a že po šestinedělí až se tělo vrátí do původního stavu, by se to mělo zase samo zpravit a když ne, mám to začít řešit. Začala jsem tedy.
Šla jsem ale rovnou na neurologii…tam mi MUDr. řekla, že má podezření na roztroušenou sklerózu…no hrůza, lekla jsem se, ale ona, že prý to maminky po porodu mají, tak mě poslala na vyšetření míchy (magnetická rezonance) – tam nic nenašli a o týden později 10.10. ještě pro jistotu ma vyšetření mozku. A ejhle…našli mi nádor 5x5cm a 2cm tlustý, který mi tlačil v pravé části mozku na centum pohybu…proto ta noha.

Ale MUDr. už mě nechtěla pustit ani domů, že prý je nádor tak velký, že bych mohla dostat kdykoli epileptický záchvat a proto mě domů k malému miminku nepustí, aby se nestalo ještě něco horšího. Takže ze dne na den musel zůstat přítel doma a hlídal.
Já jsem byla 12.10. převezena na operaci do nemocnice Na Homolce a 14.10. jsem šla na operaci. Dnes je to přesně 4týdny od operace, cítím se skvěle a zase normálně chodím…ale byl to děs běs a šok úplně pro všechny.

A svému mužíčkovi musím sklonit poklonu, protože se o malého staral 14 dní úplně sám, žádná babička nepomohla, ani jednou nevolal, že si s něčm neví rady nebo něco nemůže najít, do nemocnice za mnou jezdili s Danečkem denně (mimo operace a násl. dne) a dokonce mi upekl a dovezl štrůdl a podruhé mé oblíbené palačinky 🙂 . A doma bylo čisto a uklizeno, dokonce i vyžehleno 🙂 .
Nevyměnila bych ho za nic na světě.
A včera mi konečně potvrdili, že nádor není zhoubný, tak snad máme nejhorší za sebou 🙂 .

Jinak jsem si všimla, že řešíte nachlazení a podobné záležitosti. Zrovna dneska jsem byla s malým u naší MUDr., protože má suchý kašel, tak prý se jedná jen o nachlazení, ale stejně nás pozvala hned v úterý na kontrolu. Zrovna v pondělí jsme měli mít 3.měsíční poradnu a doočkování rotavirů, tak nám to o týden posunula 🙂 .
Tak všem přeju, aby vaše zlatíčka byla co nejdříve fit 🙂 .

Teda Markét, z toho jde skoro hrůza, co se může takhle blbě přihodit. Hlavně, že to dobře dopadlo a že máš tak skvělého partnera. Člověk si něco takového neumí představit, dokud to nepřijde. V 6. měsíci kvůli skříplým nervům skoro nemohla chodit, ale takovýhle scénář bych fakt nečekala. Občas si připadám jak blázen, když si představím, kdyby se mi něco stalo a malá tu zůstala beze mě.

Husu dělat ted nebudeme, ale časem se chystám upéct husokachnu … přítel o ní básní. Ale dnes poprvé vyrábím španělské ptáčky. Jsem na té mateřské úplně zblbla. Jak mě nebaví vařit pořád to samé, tak se pouštím do toho, co má přítel rád, ale nikdy jsem to nedělala :). Už jsou v hrnci, tak jsem zvědavá, jak to dopadne 🙂

Teda Markét, to jsou dardy :S Hlavně že jsi v pořádku. A manžel je fakt úžasný. Myslím, že můj manžel by to také zvládl, o Maxíka se dokáže postarat na výbornou. Držím palce, ať už je vše jen dobré.
Hned jsem si vzpomněla na svojí spolužačku z dálkové VŠ, naposledy jsem jí viděla na podzim 2008 než jsem předčasně skončila kvůli plánování odjezdu do Francie. Ona pak po novém roce porodila a na podzim byla po smrti 🙁 Po porodu byla unavená, tak to začala řešit, zjistili jí akutní leukémii a ani transplantace kostní dřeně jí nezachránila. To jí bylo 30 let a zůstala po ní malinká Anička. A bráchova spolužačka ze střední to samé, do roka po porodu umřela na rakovinu, jí bylo cca 33 let. To byly moje noční můry, že by se to mohlo stát mě a Maxínek by tu zůstal bez maminky, kterou by znal jen z fotek.
Jo a Maxík na dnešek vstával z hlasitými projevy ve 4 ráno a pak v 6h. Takže jsem si to po dlouhé době také užila.

Radunko, vypadá, že se povedlo. Strašně pěkně to voní a chutná. Přítel ještě není doma, tak hlavní ochutnávač bude on, ale myslím, že bude spokojený. Nějak jsem se rozjela, málem se mi to nevešlo do hrnce. Je to docela časově náročné, asi 30min příprava (naplnění, zamotání), tak 10min dávání do hnce (zatáhnutí masa na pánvi + cibulka pod maso) a pak se to dělá skoro 2-3h, prostě dokud nezměkne maso. Omajda se vyrobí zároveň…. podlíváním vývarem, poprašováním moukou a potíráním masa hořčicí. Teda takhle to dělá moje mamča 🙂 Jestli chcete, tak přijedte, mám toho tady plný hrnec 🙂

O sladkém mi nemluv. Není den, abych neměla něco sladkého a pokud možno v dostatečném množství (přítel mi chodí pro sladké merunkové kapsy z listového těsta). Pokud nemám, tak pořád chodím po bytě a koukám, co bych smlsla. To pak jdu uvařit ovocný čaj, kakao … prostě něco sladkého. Jo a moje mamka mi sladké přistrkuje .. prý jsem moc hubená .. mám mín než před těhu a jí se to nelíbí, že prý mě to děcko sežere.

Markéto tak to je síla co se ti přihodilo tak už máš to nejhorší za sebou a jen, že to tak dobře dopadlo 🙂 a přeji ti už jen samé štěstí a velký kopec zdraví. A manžel je fak úžasný že se tak báječně a sám postaral o malého.
Holky dík moc za přání Martínkovi dneska jsem nafotila pár pěkných foteček tak pak přidám.

Měla jsem tu spolužačky z učňáku přišli se kouknout na malého.
…jen ráno jsem zažila šok. Ani se mi to tu nechce psát malý je jak kapr jak sebou šije a dnes se mě málem vysmelk z ruky začal se totiž vztekat a já si v druhé ruce jedla chleba a málem spadnul no já ho zachytla, ale tak jsem se lekla a pak děsně třepala… já jsem, ale děsná matka a třetí dítě. :@ a to moje zlatíčko mě málem spadlo se fakt tak stydím :$ Holky tak držte pevně své zlatička jsou opravdu mrštní.

Raduš moc hezké fotky, Martínek je pěkně vysmáté mimčo. No já se také přiznám, také se mi málem stalo, že se mi Seb vymrštil, už to není malé nehybné mimčo do jedné ruky

Raduš, ty fotečky děláš v tom programu, jak jsi sem dávala ten odkaz?: odkaz:http://www.loonapix.com/cz/framer/cat35-Kids/ Anebo i v jiných?Máš ještě nějaký tip?Já koukala, že jsou i programy na stažení na „ulož to“, ale jsou bezpečný?
Martínek je hezounkej! Jinak mě min. týden zavrávorala Ája a bylo ´berany berany duc a hroznej řev:( M?áš pravdu stávaí se živějšíma…
Misho, jak papáte a očkování v poho?
Jééé Leni, to jsme na tom stejně s tím focením Ája to dělá taky tak. Včera jsem ji dělala fotečky, dala jsem ji mašli, kterou jsem sama vyrobila a naaranžovala ji do košíku,byla nahulatá, docela se nám to povedlo, měla i dobrou náladu, dělala jsem i nějaké černobílé. Chtěla jsem i ji vyfotit, když hajá, ale to nevím, jak udělat…Zítra chci pokračovat. Udělala jsem ji i album formou té fotoknížky,vypadá docela pěkně, od Happy fota.
Min. neděli jsme se s Andrejkou koupali a taťka fotil, bylo to hrozně fajn, tak jsem si říkala, že z toho udělám rituál asi nedělní:)
Táák jsem se Vám se vším pochlubila:o)
Jsem ráda, že to máte se sladkostmi podobně, akorát nevím, jestli jste schopné jak já za den sežrat celou :O hmmm ach jo,ale já si nemůžu pomoct, plostěěě:S
Mějte pěkný večíír