Miminka – srpen 2011

Misho a zkoušíš ho během toho kojení odbrkávat? Radovánek po kojení ječí, když ho v bříšku tlačí ten neodbrknutej vzduch a jemu nejde dostat ven, tak třeba to může být u někoho už při kojení…
Máňo, mně manžel chce opustit na pět dní, jak bude u nás 28.9. ten svátek – to chcou jít čundrovat do Rakouska nebo do Slovinska, a pak v listopadu na 14dní – pojedou lozit do Španělska – to mu teda budu závidět, teploučko a polezeníčko a já doma nevyspaná v kojícím a přebalovacím kolotoči. No jo no, ale chtěla jsem to, ne?:D Však to zvládnem, i když vím, že proti těm vašim čtyřem měsícům to není nic…

Holky, já už ten týden bez přítele zažila. Šlo to jen proto, že jsem odjela k mamce. Ani ne tak kvůli péči o malou, ale že jsem nechěla být se 14tidenním miminkem úplně sama. Strašně mi vadilo, že není s námi, že nevidí, jak malá dělá i za ten týden pokroky. Užívala jsem si je s mojí mamkou a ted mi na druhou stranu vadí, že se mnou není ona. Malá už začíná rozdávat úsměvy, krásně se otáčí, zvedá hlavu. Včera jsem koukala, jak se krásně zvedla na ručkách, když byla na bříšku a koukala vyjeveně kolem, co se jí to podařilo :). Vím, že mamča by si to se mnou užila. No, ale nejde mít všechno.

Kačko, z toho lezení si nic nedělej. Já to mám doma taky. A přesně, co jsi psala .. chtěla jsem to… My byli v sobotu ve skalním městě v Tisé, s kočárkem :). Jen na procházce, protože přítel je nemocný. Byl to zážitek. Kočárek máme sice terénní, ale asi málo :). Takže jdu objednávat šátek, at nejsme tak omezení. Tedy spíš já, protože přítel si odjede a já jinak musím zůstat doma… Mě nechybí lezení, ale spíš ta možnost někam vyjet.

Jo, Leni, mě vlastně skály taky nechávají co se mého lezení týče ledově klidnou, spíš mě baví se na někoho lezoucího dívat a vymýšlet, jak bych to zkusila já, ale že by mělo dojít k akci, tak to mě nějak netáhne:P My už právě párkrát v krasu byli, jen jsem manžela odjistila v nějakých třech cestách souběžně houpaje kočárem a zase jsme frčeli:) Doma jsem si zkoušela udělat shyb a nedám ani jeden:D Už bych se nemohla před studenty ve škole vytahovat, že jich dám víc jak oni:P I když jestli bude malej dál těžknout tímto tempem, tak budu mít ruce jak schwarzeneger…Jen ty listopadový výjezdy jsou super-předloni jsme byli ve španělsku, loni na svatebce v thajsku-a je to paráda se ohřát, když už je u nás sychravo…tohle jim závidím:^)

Mano já myslím, že většina korbiček je cca do 6 měsíců, tak předpokládá přelom 6/7 měsíce do sportáku, že v tom není problém navíc většina sportáků se dá polohovat ta valstně mimčo úplně nesedí, ale některé děti si v tomto období už sedjí pomalu sami s pomocí
Jo také Seb když spí tak občas natahuje na brekot nebo se začne usmívat nebo vydává různé zvuky a přitom tvrdě spí je to sranda

Máňo já bych řekla že uvidíš podle Maxíka jak se mu bude korba líbit. Některé děti v ní vydrží třeba do dvou let, kamarádky kluk má kšíry a sedí si v něm jak paša ještě ve dvou letech. Nám Viki odmítala jezdit v korbě ve třech měsících, v momentě kdy sem jí tam dala, začal řev, strašnej řev. Nevěděli sme co s tím a furt jí nosit to bych umřela. Tak sme zkusili vyměnit krobu za ležící sporťák a vida už to šlo, chtěla prostě jen vidět ven. Jen v tom sporťaku ještě ležela.
Dneska Stázka vstala ve 2:45 a od té doby kňourala, blinkala, jedla, kadila ale vůbec nespala. Ve čtvrt na 6 sem vzbudila manžela ať to zkusí, jemu hned usnula, to mě fakt dostalo a když sem usnula tak přišla Viki že se počurala a že chce pít. No tak mám ten den takovej dlouhej.

Etapy :), naprosto chápu. Já mám kompletně poklizeno a chybí mi vyluxovyt a vytřít celý byt. Všude odstavený nábytek, zvednuté židle … jenže beruška se probudila, tak doufám, že zase usne, at to můžu dodělat.
Žehlila jsem včera, musím pochválit přítele. Vzal si malou a já mohla hodinu v kuse žehlit. To normálně navečer nejde, protože malá bývá vzhůru a chce zábavu. To mi připomnělo, že musím objednat hračky. Konečně jsem včera našla nějaké, co se mi líbí a malou snad v postýlce a v kočárku zabaví.

Misho, to je docela běžnej jev. Taky mám jedno prso „mléčnejší“ než druhé a je zajímavé že u Viki i Stázky je to to stejné, tak možná prostě jedno prso je jinačí, možná jiná bradavka a děti si s tím tak neporadí. Tak třeba zkusit dávat přednostně to co míň dává, hlavně v noci nebo po ránu, kdy se mlíko tvoří.
Já dneska taky uklízím, ale narozdíl od vás to moc nevypadá :S Viki si velmi způsobně kreslila u stolečku v obýváku tak sem vlítla na ložnici a jakmile sem to dodělala a vrátila se ke své starší princezně tak sem zjistila že náš obývák je z papíru a na každém tom papírku je tak max 5 čárek nakreslených pastelkou jinak nic, normálně seděla na židličce a udělala tah pastelkou a papír letěl…..no jo děti sou poklad.

My máme korbičku velkou 70cm, tak to bude nejvíc záležet na tom, jak poroste. Po tom růstovém sprintu v 1.měsíci, kdy vyrostl o 7cm, si dal tenhle měcí pauzu a byl to jen 1 cm (nyní 58cm), obvod hlavičky 38 (minule 37, narození 35). Váha 4750g, minulý měsíc 4050g a narození 3550g. Pan doktor se ho snažil přemluvit, aby měl na váze 4800g, aby to všechno končilo na osmičky, ale Maxík jeho přání ignoroval. Ale jinak se u pana doktora zase předvedl, jak je hodný a samý úsměv.
Dnes jsem byla u gynekologa na poporovní prohlídce, ptal se, jestli chci předepsat „rehabilitaci“ hráze (ono se to těžko překládá – je to něco jako „výcvik“ nebo „znovunabytí původního stavu“). Zkrátka když někdo trpí třeba na únik moči po porodu. Tak jsem mu řekla, že nevím a on že se uvidí po prohlídce. Při vyšetření jsem musela 4 stáhnout (jako při zadržení čůrání) a uvolnit svaly a oznámil mi, že to nepotřebuji 🙂 Také jsem se ho ptala, kdybychom mohli vlítnout na výrobu dalšího potomka. Prý kdybych si to představovala. Tak jsem mu řekla, že teď manžel pojede pryč a že teda tak za 6 měsíců. Prý absolutně bez problému. To mě moc potěšil 🙂 Potkala jsem tam dašlí spoluúčastnici z kurzů, rodila císařem a má moc hezkou holčičku. Ta si to také chudák vyžrala, když jsem jí viděla tak 2-3 týdny před termínem, tak měla nahoře 17kg, sotva se valila, měla docela slušné bolesti zad, stavy na omdlení a už měla za sebou dva plané poplachy a odjezdy do porodnice (kontrakce a podruhé necítila pohyby). Proti tomu mi přijde moje těhotenství, byť s cukrovkou, jako velmi pohodové. Jo a císaře měla akutního.