- Toto téma obsahuje celkem 146 odpovědí. Do diskuze (17 účastníků) se naposledy zapojil uživatel b Batole LIVE! Helena Anna + maminka Barbora Milena a poslední změna proběhla 13 let, 5 měsíci.
-
AutorPříspěvky
-
12.6.2010 (21:02) #893486v vcelka_13265Registrovaný uživatel
Dobrý den všem maminkám,
naše malá byla taky v ruznych smerech o dost napřed než jiné děti. ve dvou měsich na bříško se překulila a přesně ve 4měsících už válela sudy. naše dr. mě varovala že bystřejší děti to zvladaji ve 4měsících říkala sem si co to „mele“ a ten sok sem rychle musela vydychat. Lezla v 6 a v deseti se postavila čelem k chůzi a od té doby mám pocit že se nezastavila. Spousta maminek naplavání mi řiká jak mi zavidi, že je taková samostatná, jenže ono je to spíš horší když to máte doma, přece jen ten mozeček ještě nefunguje třeba na pud sebezáchovy. Co já bych dala za to v 10měsících jezdit s kočárkem po parku a kochat se krajinou jako mé kamarádky, protože už měla monokla a šišku nakřáplou. Ale pán bůh zaplať je zdravá ráda papká, to je důležity. Takže přeji hodně „pročokoládovat“ nervy pokud máte dítka co jsou podle tabulek někde nadprůměrem!14.6.2010 (11:07) #893487y yankaRegistrovaný uživatelDobrý den, vcelko!
Zajímalo by mne, jestli byla vaše malá kojená. Pokud ano, vyvracelo by to teorii, že živé děti jsou jsou živé vinou nevhodných potravin (i když je fakt, že i přes mateřské mléko jdou ty „stimulanty“ do dětí taky). Zkoušela jste to konzultovat i s jinou doktorkou? Ještě by mne napadlo zeptat se paní Věry Kiedroňové, která má psychomotorickou poradnu a píše články i do časopisů pro maminky. Pro Vaše uklidnění, také jsem měla takového „živočicha“, říkali nám o něm, že je hyperaktivní, dokonce nám i přimářka psychyatrie doporučila léky na utlumení zvýšené vnímavosti (brát až do puberty!). Po další konzultaci s psychiatrem jsme toho byli ušetřeni, prý hyperaktivní vůbec není, jen prostě živější dítkol. To bylo v jeho sedmi letech.
Je lepší, když je dítě divočejší za „mlada“, než buchta domácí a po pubertě se utrhne ze řetězu. Známí nám radili vydržet do 9-10 let, pak se děti zklidní. Syn byl velmi šikovný, vymýšlel si nová slůvka, ve třech letech začal číst a v necelých pěti hrát šachy. Nyní má deset let, hraje i čtyřhodinové partie a zvládá to. Takže opravdu něco na tom bude. Váš stav také nebude trvalý, buďte fakt ráda, že je zdravá a nemáte s ní problémy. Jen mít oči na šťopkách a podporu lidí blízkých, moc Vám to přeju. Náš syn se stal mistrem republiky v šachu, nechci se opravdu chlubit, jen chci říct, že fakticky je to velká satisfakce, že trocha obtíží či starostí o dítko v mladém věku se může obrátit ve velkou odměnu v pozdějších letech. Takže vydržet a čokoládovat! Přeji Vám i ostatním pevné zdraví a pevné nervy 🙂20.6.2010 (13:19) #893488v vcelka_13265Registrovaný uživatelDobrý den Yanko,
naše malá byla do 6.měsiců plně kojená a pak s příkrmy nám to vydrželo do 14.měsíce pak se sama odstavila a já sama sem se snažila jíst nějak normálně takže do mlíčka se moc nevhodných věcí nedostalo. Kávu nepiju, čaj občas a stejně tak i jiné potraviny co by ji mohli dávat silu na zlobení. Když ji pozoruji tak mi připada že je ohromně šikovná, ale to asi každý mámě, protože ona furt nelitá ale koumá co jak udělat aby se někam dostala kam ještě nemůže. Ale i tak se rodina manžela staví k nám dost zvláštně, protože moc nemluví, teda jako pořádná slova.
Chtěla bych se proto zeptat Vás ostatních maminek, jak zvládáte tchýni, já s ní mám problém ještě od doby chození s manželem, na to že čekáme dítě nám bylo sdělo že dělá manžel jednu kravinu větší než druhou, když se mala narodila, vztahy se malinkato zlepšily, ale naprosto nerespektujou to co chceme pro malou, hlavně jídlo. Jedinkrát jí hlidali, druhý den byla neuvěřitelně osypaná, že sme letěli k dr. a poslední kapka byla včera na rodine oslavě narozenin. Rvali ji domácí kremroly…..celou obalenou v cukru a vevnitř sníh z vajec, samo že neupravených tepelně. Xkrát jsme řekli ať jí to nedavají a museli jsme ji jim vzit až se to zvrhlo v hádku že prece „jednou za rok to neublíží“ no ono je to pokaždý. Mám za nima s dcerou přestat jezdit, protože je to vždy nepříjemné, od dceři mluvěj jako o tlustochovi a že vypada jak špalek ale pak ji rvou sladky,a to je ji rok a čtvrt. nevim proste co delat, nechci dceri odpirat prarodiče ale oni se prostě nechovaji dobře.Poradíte někdo něco, vím že to sem do tématu naprosto nepatří, ale kouká sem dost lidí….
díky22.6.2010 (1:44) #893489y yankaRegistrovaný uživatelAhoj vcelko!
Teeeeeeda, tak ohledně výživy jsi úplná světice. Bravo! Jsem ráda, že svou malou respektuješ, je jaká je a jsi s ní určitě spokojená .
Co se týká tchyně, je to mé téma několika probdělých nocí :-). Ale není vždy tak zle 🙂 Pokud chceš, podívej se na tuto diskuzi a můžeš si vybrat i konkrétnější téma. http://www.rodina.cz/nazor13280441.htm
Pročetla jsem kdysi mnoho příspěvků, bylo v nich více stížností než pochval, ale i řešení se nějaká našla. Všechno zmoudření babiček a dědečků přichází až s věkem, a pokud oni žijí plnohodnotný život, ve kterém se nenudí, nemají pak čas píchat a šťourat do nás, mladomaminek. A pokud mají svůj názor, vyslechněme si jej, a nechejme jej kolem sebe plynout. Myslím, že problém je v nás ženských, protože my sice odpouštíme, ale nezapomínáme. A trápíme se a trápíme.
Jak si máš počít? Nejlepší je si vyříkat, co Ti vadí a co vadí jim a najít domluvu nebo alespoň „omluvu“ svého počínání. Sice se mi to dobře radí, ale tohle u mne a rodičů mého muže proběhlo před půlrokem a stále nedořešeno. Jen jsem se po dvanácti letech manželství dozvěděla přímo od nich jejich názor na mne, jak si přejí, abych se chovala 🙁 . Naše děti jsou „žebráci“ – rozuměj tak chudí, že jim trčí žebra, doma mají asi z maminky trauma, tak nejí. Ale u babičky – jak jim chutná! Palačinky a kynuté knedlíky jak pěkně papají! No jo, mě někdo vařit jen sladký, tak taky ráda papám! Manželova dcera má 2 kluky a děvčátko, které chodí osypané a diví se z čeho, ale od necelých dvou let chroustá párky, slané pečivo,Hariba a sušenky s čokoládou. Teď mi švagrová říkala, že ji musí od jídla držet zpátky, aby snad neztloustla! Přitom je normální postavičky, má tři a půl roku. s
Co se týče dětských jídel, já jsem byla na toto taky přísná, a na návštěvy jsem si vozila své jídlo pro dětičky, takže jim babička neměla šanci žádnou alternativu vnucovat. Dělej to taky tak, vyber si pamlsky, které u nich necháš a tím ať ji můžou krmit, třeba ve větší míře, než bys to dávala Ty. No a taky jí to řekni, že máš obavy z alergie a po doktorech s ní musíš lítat Ty, tak jestli jim to stojí za to, aby byli viníci . Taky podstrč nějaký maminkovský časopis, jaké jsou tam recepty pro dítka. Nemá cenu odepírat děti prarodičům. A pokud je podle nich holčička tlusťoch, umlať je argumenty, že po sunaru by byla ještě větší a že to není žádná buchta domácí, určitě nesedí a nekyne, ale je mrštná 🙂 Nebo jim rovnou ukaž percentilové tabulky :-).Hlavně přejí pevné nervy a zůstat nad věcí, moudřejší přece ustoupí 🙂 Můj tatínek se dme pýchou, že náš kluk je úspěšný šachista a každý článek si o něm vystřihuje, tchán jej jen lituje, jak chudáček musí vysedávat u šachů a ničeho si neužijea my rodiče jej nutíme…
No víš, komu není shůry dáno…..22.6.2010 (9:08) #893490t HawyRegistrovaný uživatelZdravím všechny…plně souhlasím s názorem Yanky, jen bych dodala, že by hlavně neměl zůstat pasivní manžel. Je to jeho rodina, jeho rodiče, on by měl manželku podpořit. A upřímně…k čemu jsou prarodiče, kteří urážejí vaše dítě? Myslíte, že to nebudou dělat až bude větší a bude už rozumět jejich slovům? Měla jsem takovou babičku, která se neštítila mi do očí říct, že mě nemají rádi, protože mě nechtěli. a spoustu jiných ošklivých věcí.A já hodně trpěla. Nakonec si na sklonku života dobře uvědomila, že jsem se ze všech vnoučat k nim chovala nejlépe a uznala to, ale mě to vzpomínky nevymaže. Navíc to dělala i po narození mého syna…Děti umí vycítit pokud je někdo nemá rád nebo dělá mezi nimi rozdíly. Potom se holky na mě nezlobte, ale takoví prarodiče bych svému dítěti upřela. Pořád lepší mít jedny, kteří ho milují a dávají mu najevo svou lásku, než ti, u kterých se bude cítit jako černá ovce a odnese si sebou jen trauma z ponižování a nadávek…
22.6.2010 (23:03) #893491v vcelka_13265Registrovaný uživatelAhoj holky,
jsem ráda za vaše názory. Můj manžel se snaží se mě zastávat, ale vždy to dělaj tak aby to neslyšel a chudak si toho od nich před svatbou vytrpel dost 🙁 Jinak na návštěvy jidlo vozim pro malou sve, ale jaksi je to na prd, protože JEJICH deti uz v roce jedli takovy veci, vcetne salamu apod. Prave mam strach aby mala nemela z nich pak komplexy, ja nejsem hubena a obcas sem jako mrne slysela narazky na me a mam to v hlave az do ted. Proste nevim jak to udelat, protoze ja uz nemam chut ji tam brat, protoze ji jen ublizujou at slovne ci s tim jidlem a pak prijedeme domu a ne ze bychom se hadali ale resime to a pak je nalada pod psa. Muj tata se tesi jak ji jednou udela gulas a knedlik, ale chodi se ptat jestli ji muze koupit pribinaka nebo neco jineho specialne detskeho, protoze nechce aby ji bylo blbe…..jeste jednou diky25.6.2010 (12:39) #893492AnonymHostDobrý den,
opravdu je mi Vás moc líto, bydlím s manželem u jeho rodičů v patře se samostatným vchodem, ale s průchozím vchodem mezi rodiči. Jediný co můžu říct je, že mě má tchyně s tchánem opravdu moc ráda, nezažila jsem, že by mě někdy manželovi vymlouvali nebo že jim kradu syna. Ale vše má své ale, tak abyste v tom nebyly samy, přispěju svojí troškou do mlína. Tchyně díky svým úsporným peněžním opatřením kupuje potraviny dva dny před skončením doby trvanlivosti a vaří z nich ještě týden potom, já zvyklá z domova na čerstvé věci se u ní několikrát přiotrávila (skončilo to „pouze“ záchodem a kýblem naráz), ale už teď mě jímá hrůza, co jednou to moje dítě nebohé. Nehledě na to,že zastávají názor, jakmile to sedí, dá se tomu lžíce a knedlozelovepřo. Hrozně se jednou bojím toho,že až malýho tady nechám s babičkou,tak pojedeme do nemocnice s běhavkou. A ona se bude hrozně divit, z čeho to má??? A i kdybych jí ukázala jaký jídlo mu má dát, tak to buď odkejve a nebo bude dělat, že neslyší. Máte někdo stejný problém? A druhý problém je…. Hlavně manželky co bydlí také u rodičů, tchyně je schopná přijít i v půl desátý večer a hrozně se diví že malej spí, nebo se cítí ukřivděná, že jí manžel řekne co tady děláš? Chtěla jsem po manželovi,aby jí vysvětlil, že může chodit do 8 večer a i to se mi zdá dost pozdě, ale ona přijde 4x za den a pak ještě v deset večer. A ještě je schopná na malýho dělat opičky, když už má spát. Manžel mi odsekl,že jí to říkal několikrát a že tedy bude maminka chodit za branku a zvonit na nás. Někdy bych řekla, že by to pak bylo nejlepší. Ach jo. Denně má malýho v kočáru, denně s ním může na vycházky a může si ho chovat,ale stejně ještě přijde večer, protože má něco hrozně důležitýho a nebo prostě přinese talířek!!!!
Abych si tu jen nevylejvala srdíčko: Mimi LIVE je super a moc obdivuji Ivu, že zvládá domácnost a péči o dvě malé děti a že se ještě nehroutí. Já se hroutím, ze svého tříměsíčního chlapečka skoro denně a to i přesto, že je moc hodný. Taky jsem v noci kojila po dvou hodinách,ale byla jsem z toho tak vyřízená, že jsem po 6 nedělích přešla na noc na Nutrilon. S miminkem jsem v 7 večer zasedla ke kojení a kojila ho nepřetržitě do půl 9. Pak koukal kde co lítá a v půl 11 jsem znovu kojila a takhle každý dvě hodiny. Po 6 nedělích jsem po kojení večer dala flašku a je klid. Většinou od půl 10 do 5 do rána spinká,pak už se zase budí po dvou hodinách. V 7 ráno znovu začínám kojit a zatím nemáme problém z přechodu z lahve znovu na prso. Jinak mamince Ivě přeji pevné nervy a pokud vydržíte takhle dál kojit, tak klobouk dolů před Vámi. Máte můj obdiv.
Veronika
25.6.2010 (12:41) #893493AnonymHostTeď když to čtu,omlouvám se za pravopisné chyby. Mlýn se opravdu píše s tvrdým Y a já jsem asi fakt natvrdlá. Moc se omlouvám, nějaký tiskařský šotek 😀
25.6.2010 (14:38) #893494AnonymHostAhoj Ivčo,
přeju ti upřímnou soustrast ke ztrátě babičky. Další věc, co mám podobně – babička mi umřela těsně před Vánoci. Určitě se těšila na další pravnouče, ale v prosinci měl 20. výročí smrti děda, ten den začala babička chřadnout a tak nějak už ji to táhlo za ním. Byla jsem v 9. měsíci a mysleli jsme, že tyhle vánoce k mojí rodině na Moravu nepojedeme, ale na pohřeb jsme jeli (byla tehdy sněhová kalamita, takže vlakem). Pohřeb byl nádherný, mši sloužil babičky synovec a byla to taková… no vlastně radostná oslava jejího dobrého života, byl plný kostel a průvod se táhl od kostela až ke hřbitovu, několik set lidí. A tam začalo sněžit, těsně po uložení rakve přestalo, fakt to byla krása. Smutná, ale krása.
Jáchyma jsme tehdy vzali s sebou, vláčky miluje. Ale byl poprvé sám asi v roce a půl. Tehdy jsem byla na konci prvního trimestru a bylo mi hrozně špatně, tak si ho vzala babička – mužova maminka, že zkusíme pár dní, ať si odpočinu a on se vyřádí. Byl tam bez problémů celý týden a ani se mu nestýskalo, zato nám jo :). Od té doby ho tam občas na pár dní posíláme – tuhle stranu rodiny vídá často a rád. Teď v létě zůstane pár dní u mého táty, tak uvidíme, toho vidí sotva třikrát do roka…
No momentálně je takový nějaký nemocný, horečka vyběhne ke 40, zrychleně dýchá a bezvládně leží, sotva promluví… pak mu ji srazíme obkladem a čípkem, prospí se a vypadá úplně zdravě… a za pár hodin zase. Má rýmu, kašel a včera i zvracel. Dneska mu doktorka vzala krev a je tam nějaká baktérie, tak čekáme na výsledky z moči a případně dostane ATB. No doufám, že to od něj nechytne Justýnka, ta by si užila, chuděrka malá…
Mějte se hezky a nemoci ať se vám vyhýbají 🙂
25.6.2010 (14:40) #893495AnonymHostJejda :). To jsem psala já, zase jsem se netrefila do kolonky :))
25.6.2010 (23:08) #893496v vcelka_13265Registrovaný uživatelDobrý den všem!
Já jsem kojila do 14.měsíců a hlavně v noci jsem si připadala že nedělám nic jiného než že dávám prso, přitom od šesti neděl do 4měsíců chrněla celou noc klidně i dvanáct hodin, až jsme měla strach jestli je to normální, ale příbirala krásně tak sem to nechala být, ale najednou přišla změna a vstávala i 6x za noc, před měsícem a půl jsme to vzdala a nasadila na noc mlíko, tak vstáváme JEN 3x!!! Naprosto nevim co s tim, páč přes den papá krásně ale v noci vypije klidně dohromady půl až třičtvrtě litru mlíka.
Jinak s úmrtím v rodině je to vždycky blbý i když sou děti, nám se stalo taky a nic moc, apson ze ty deti to nevnimaji.
Pro WEE: my bydlíme v domě s několika byty a ve spodním bydlí mí rodiče, takže naprosto znám jaké to je když se otevřou dveře i v tu nejméně vhodou chvíli a pak je to trapné pro všechny strany, my vyřešili aspoň trochu ten problém tak že jsem si jako zlomila klíč od bytu a vyžebrala sem náhradní od meho taty, tudíž musí klepat a to už se jim tak moc nechce, ale je fakt že je to na bednu. A s tím jídlem je to u rodiču manžela naprosto totožné- v roce už můžou naprosto všechno….už se stalo a lečili sme paradní prujem.
mejte se28.6.2010 (7:04) #893497y yankaRegistrovaný uživatelDobrý den, Ivuško a maminky!
Ivi, taky Ti posílám upřímnou soustrast. S úmrtím prarodičů se nám připomíná kousek toho krásného dětství, které se snažíme i my připravit našim dětem a snad i v budoucnu našim vnoučatům.
Vidím, že jsme tady rozehrály nevyčerpatelné téma generačních vztahů. Teeda, s těmi vašimi „dietními chybami“ je mi vás i vašich dětiček moc líto. Tady vás to stojí asi moc vysvětlování. I když se babička mých dětí je snaží vykrmovat, přesto je umírněná. Mně trochu vadilo, že od roku děti jedli naše dospělácké jídlo, když jsme byli u nich na návštěvě a nevezla jsem jim své „menu“. ale vepřová se zelím to nebyla. Jen jedli domácí slepičí polévku (stejně nikdy nebyla dostatečně slaná ani pro dospělé) a k tomu třeba pečené maso s kaší, tak se to dalo ustát. Ale jinak musím aj tchýni pochválit, pomohla mi velice s oslavou křtin naší Táničky, kdy přichystala ty její oblíbené řízky, koupila chlebík a se švagrovou nachystali spooooooooustu domácích koláčků. Takže jsem nemusela vařit oběd pro dvanáct dospělých a 5 kindošů.Když jsem i já přidala produkty svého pečení, podařil se nám příjemný „brunch“ (křtiny se konaly v osm ráno, takže jsme si udělali takovou opožděnou snídani a rozešli se před polednem). Takže ještě jednou, babičko, děkuji.
Co se týká bydlení, také jsme bydleli s rodiči, každý měl svou kuchyni a sociální zařízení, jen první rok jsme bydleli v pokojíku a používali vše společně. O náklady jsme se dělili, a naši k nám klepali. My jsme nemuseli (je to lekalo). Respektovali jsme vzájemně soukromí, zkrátka když jsme neřekli „dále“, tak nevešli. No, nyní se učíme klepat na dveře pokojíku našim dětem, a taky nám to nevychází pokaždé :$ . Takže ty přepadovky i docela chápu. Ale chápu také, jak je to nepříjemné. Opět vás tasi čeká vysvětlování a domlouvání, ale jak vidím na vcelce, ženská fantazie je nevyčerpatelná 😀 .
Tak hodně zdaru všem , mějte se 🙂28.6.2010 (7:17) #893498y yankaRegistrovaný uživatelObdivuji Ivu!
Vstávání co dvě hodiny v noci a kojení s ochotou – no paráda!
Naše Tánička se budí jen ve čtyři hodiny nad ránem, a vypije mléko z obou mých „zásob“ a pak spí do sedmi hodin ráno. Dopoledne ještě prospí a odpoledne dohání to, co zameškala v noci.
Děvčata maminky, poraďte. Sice máme za sebou jen 6 neděl života, ale pokud chci kojit aspoň těch 22 měsíců, jako její předchozí sourozence, potřebuju mít kojení příjemné i pro mě. Táňa pije alespoň 20 minut a usíná. Pokud se snažím se „vymanit“ z jejího sevření a vstrčím jí prst do pusinky, pozná to a začne po položení do postýlky protestovat a probudí se. To samé dělala i starší dcerka Marianna, ale to jsem vždy čekala, až se „pustí“ sama. Kamarádka mi říkala, že mám dudlíkové děcko. Mariannka dudlík nechtěla, vždy se začala dávit. Tanyny jsem koupila co nejmenší latexový dudlík, ale také jej nechce, jen párkrát pocucá. A to jí ho nabízím jen v náručí, v kojící poloze. Co s tím, jak ji „ošidit“? Syn František sice dudlík měl, ani odnaučení od něj nebral tragicky (skončili jsme asi v 17ti měsících), ale po Mariannce mi zůstaly bolavé bradavky už asi napořád. Myslím, že v technice to není, jen že Tánička opravdu silně saje. Proto bych ji ráda dala ten dudlík, když slyším, že už při krmení nepolyká, ale jen si dudlá. Dá se to nějak naučit? Díky za radu.28.6.2010 (22:56) #893499AnonymHostAhojky všem!
MOC VÁM DĚKUJI za kondolenci i za obdiv,že zvládám to kojení.
Já jsem ráda,že malý má co pít,na to vstávání jsem si už zvykla i když teda tiše závidím vám,co se v noci vyspíte a vstanete třeba jen 1-2x za noc:)
Zanko já nevím,co bych ti poradila,naše holka taky nechtěla dudlík,dávila se,at byl jakkoliv veliký,tvarovaný,at byl z latexu či pryžový-nechtěla žádný.
Jedině to zkoušet dál a dudlíček třeba přidržet,aby jej hned nevyplivla? Pokud tě bolí bradavky,tak si zkus namazat třeba Bepanthenem,je výborný! Naše byla taky závislák prsní,pamatuji si,že ji byl už skoro rok a byla zvyklá usínat u prsa,jakmile jsem jí položila spící do postýlky,tak se vzbudila a já jí dala na prso znova,aby se ududlala ke spánku,takže jsem jí pak ukládala třeba i hodinu!Nakonec jsem byla ráda,že se sama odstavila,když jí byl rok(byla jsem už asi tak v 12tt)mlíčko jí přestalo chutnat ale pak naučit jí usínat bez prsa,to byli teda galeje!Jsem proto ráda,že malý prso k usínání nevyžaduje,tedy zatím:)
Jo vztahy s tchýněma jsou problém snad už od pradávna,naštěstí já mám s tchýní dobrý vztah. Supluje mi teď vlastně mamku,i jí říkám od svatby „mami“ a dávám pusu na rozloučenou,když se loučíme. Do výchovy mi nemuví a respektuje moje požadavky,co se týče stravování. Vždy se zeptala či zeptá,zda malé může dát to a nebo ono.
Psala bych dál,ale nestíhám,budí se mi malá…Mějte se!A ještě jednou díky!
Ivča30.6.2010 (22:06) #893500v vcelka_13265Registrovaný uživatelAhoj dámy,
já s tím nočním kojením byla úplně hotová, tak mi doktroka poradila ať zkusím dávat na spaní nějaké „spací“ mlíko, je fakt že malý bylo 14měsíců a prso chtěla jen večer a v noci. Tak sme zakoupili hami hajaju, nejdřív byl boj aby si vzala lahev ale pak se napila a od tý doby už prso ani nechtěla tak se odstavila nadobro. Diky spacímu mlíku vstává tak jednou max dvakrát, pokud teda nerostou zuby nebo neřešíme ten průjem o kterém sem tu už víše psala 🙁
Ivo buďte šťastná že tchýni máte fajn, protože to je dar z nebes, já si říkám že bych byla radši kdyby byl mažel sirotek než tu paní….Jen pro informaci jak se po těch kremrolích u nás vyvijí situace tak od té hádky s náma nemluvěj, no což asi je to dobře aspoň klid
Na bolavé bradavky jsem pri zanětu prsou použivala ty chladicí polštářky a první 2 3minuty kojení sem probrečela než se to vyléčilo a chvíli sem použivala od Medely ty kojící kloboučky, vyzkoušela sem několikery a tyhle byly nejlepší, bradavka se zformovala, zvladla se zahojit a maly nevadila pac sou hodně tenký. Když to bylo nejhorší tak sem odstříkala jedno kojení a dostala mlíčko z lahve…tak by se možná mohla naučit dudlika misto ožužlávání prsa na uspání -
AutorPříspěvky
- Pokud chcete odpovědět na toto téma, musíte se nejdříve přihlásit.