Mimi LIVE! Jonášek a Šimonek

ahoj Báro,
naprosto vím, jak vám s tou autosedačkou bylo – u nás to bylo to samé… Když jsme Denníska dali poprvé do autosedačky, vypadalo to, že se do ní vejde asi desetkrát:| Nakonec jsme museli sedačku stejně ještě vypodložit vložkou…
Musím uznat, že jsi mě pobavila s cestou k lékařce – já totiž takhle vyrazila na nákup – načančaný kočárek, načančané miminko a já v teplákách a neučesaná 😀
Prostě se občas zadaří 🙂
Hodně štěstí a pevný nervy, určitě to zvládnete v pohodě

Ahoj Báro,
se zájmem jsem si přečetla Tvůj příspěvek… Něco podobného jsme zažili před dvěma lety, když se nám narodil náš syn, i když přirozenou cestou. Já měla ještě před porodem obavy z kojení z důvodu plochých a ne příliš vystouplých bradavek. Obavy se naplnili a malý se neuměl přisát (i proto, že má po mě předkus 🙂 Z porodnice jsme odcházeli s tím, že před kojením vytvaruji bradavku odsávačkou a pak to půjde…ale samozřejmě nešlo 🙁 Po pár dnech mi začalo ubývat mléko a běžela jsem do drogerie pro Nutrilon. Ten jsem malému dávala na střídačku s odstříkaným mlékem lahvičkou, i když jsem věděla, že se může odstavit. Přikládat jsem ho zkoušela stále, ale víceméně neúspěšně. Až v měsíci, kdy jsme každý týden chodili na převážení k dětské dr. jsem nakojila 80 ml z jednoho prsu a sestra mě povzbudila, že to určitě půjde, ať se snažím co nejvíce kojit. A opravdu se povedlo, od druhého měsíce jsme pouze kojili a malý přibýval tak, jak bylo potřeba 🙂 Také jsem byla u laktační poradkyně, u kamarádky porodní asistentky… obě ho zhodnotili, že u prsa „blbne“, ale já mám techniku dobrou. Chtělo to čas a jeho zesílení, aby se to naučil… Plně jsme kojili do ukončeného 6. měsíce a poté ještě do 15. měsíců. Neříkej si, že jsi neschopná, není to pravda! Na maminky je vyvíjen velký tlak ohledně kojení, ale někdy to prostě nejde… Na druhou stranu bych Ti poradila to nevzdát a zkoušet Jonáška přikládat… třeba také zesílí a na kojení „přijde“. V létě je to opravdu velmi pohodlné a jednoduché 🙂 S přátelským pozdravem a přáním úspěchů! Eva

Dobrý večer Báro,
gratuluji k miminku a chtěla bych Vás trochu povzbudit.Mám 1Oti měsíční holčičku a zažila jsem něco podobného.
Je to už moje 3tí mimi, vždy po 7mi letech.První jsem kojila jen 6 týdnů – nebyl internet, nebyly poradkyně, roo-ming teprve začínal, nikdo neporadil.Ta druhá se přisála na sále a 7 měsíců se prsa nepustila, skončily jsme kvůli spostě zubů.No a tohle poslední zlato mně pěkně zaskočilo.
Říkala jsem si, že po 3tí půjde všechno jako po másle a nakonec jsem byla zaskočená, jak moc jsem zaskočená!
Porod proběhl poměrně rychle, přirozeně a bez komplikací.Nástup laktace mám vždy až 4tý den.A teď nic.Malá plakala, já plakala, sestřičky ji dokrmovaly.Díky tomu neměla tak silnou žloutenku jako moje starší holky.Pak už se nechtěla ani přisávat, protože stejně nic neteklo.
Tak na mně vyzkoušely „suplementor“.Byla jsem jak Robert de Niro v Jeho fotr je taky lotr.Malá pila a já se uklidnila.No a do rána (5tý den), se mléko spustilo.
S velkou radostí mně propustili domů.No a tam to začlo.
Vždycky mívám dramatické šestinedělí, ale tentokrát jsem se úplně zhroutila.Místo klidu domova jsem byla hrozně nervózní, nedařilo se mi pořádně přiložit, malá stále plakala.První večer jsem ji ani nedokázala vykoupat, k večeři dostala Nutrilon a já začala odstříkávat.
Celý první měsíc jsem jí dávala moje mléko z lahvičky Avent, ale nikdo mi neřekl kolik má mít v 1 dávce.Po jídle vždy plakala, myslela jsem , že má málo, ale asi měla moc abolelo jí bříško.A já byla přesvědčená, že má ABKM, držela jsem bezmléčnou dietu.
Přesto jsem ji každý den ráno a večer zkoušela přikládat.Po měsíci už pila docela pěkně, tak jsem zkusila jenom kojit.
No a kojím dodnes!
Takže nepropadejte panice, všechno zvládnete!A i kdyby to nešlo, nevadí.
Hlavně, a to byla moje výhoda oproti Vám, já už věděla, že to všechno hrozně rychle uteče a všechno trápení skončí.
Vždyť té mojí nejstarší je už 15 a pomalu vybíráme antokoncepci.
Držím palce a užívejte si mimi.
Všechno to stojí za to!

Báro,
moc držím palce, abyste vydrželi a tohle období zvládli – obdivuju tě… Myslím, že spousta maminek ve tvé situaci by přešla na UM. Držíme palce!!!!

Julie,
s tím koupáním to znám – 37stupňů je na našeho Denníska taky málo – skončili jsme na 40 jako vy 🙂 Dennísek je totiž na horké koupele zvyklý z bříška, tak si je asi chce dopřávat i teď 🙂

Ahoj Báro,
také jsem rodila cisařem, mimi mi dali prvně k prsu po 9hodinách, ač jsem byla vzhuru a pak po dobu co sem ležela na JIPce skoro vůbec. Mléko se mi začalo dělat až docela pozdě a pak se mi tak nalila prsa že moje bradavky nešly vytáhnout. Dostala sem v porodnici kloboučky od Aventu, ty byly blbý, pak jsem zkusila od medely, ty sou mnohem lepší, kojení stejně nešlo. Dcera měla velkou žloutenku, v porodnici mě stresovaly že nekojím „podle pravidel“ malá hubla, tak jsem začla odsávat a dávat flaškou, za to sem také dostala vynadáno, až dětská dr. mi řekla že se nestřílí když nebudu kojit, tak sem se uklidnila, že v případě že to ještě týden nepude budu krmit UM. No a psychika zapůsobila a já dala pryč kloboučky, před kojením sem trochu odsála odsavačkou aby prsa změkla a bradavky se vytáhly a ono to šlo a za týden malá přibrala pul kila bez dokrmování z lahve i kloboučku.Kojila sem 15měsíců, teď čekám druhé a vím že se nesmím nechat zvyklat tlakem a dělat to jak to cejtím. A s tím pláčem, klidně si pobreč to k tomuhle období taky patří a malej ti musí dát najevo že není panenka ale pořádnej chlapák, zvyknete si a bude fajn.
Držím palce

Ahoj Baruško,
já vím, že z každé strany neslyšíte nic jiného než abyste vydržela, že to půjde. Přesně před jedenácti měsíci jsem prožívala a slýchala to samé co ty. Můj syn se narodil pět týdnů před termínem po velmi těžkém přirozeném porodu, poprvé mi byl přiložen po 20 hodinách. Vlastík je moje první miminko a samozřejmě jsem neměla ani tušení co a jak. Sestřičky byly moc hodné, poradily mi klobouček. Malého jsem od začátku vážila před i po kojení a sám si nikdy nevypil víc než 6ml. Takže jsem odstříkávala a dokrmovala tak jako vy stříkačkou. Malý navíc dostal opravdu velmi silnou žloutenku a nešel probudit ani na jídlo, prostě vůbec, neprobudilo ho ani braní krve…. takže jsme se snažili, ale většinou krmení probíhalo ve spánku. Malý se na jídlo sám neprobudil, jenom spal a spal. To bylo i prvních 14 dní doma, v nemocnici říkali, že to bude trvat i 6 týdnů, než zesílí a odezní žloutenka. Tak jsme teda bojovali a to doslova. Vlastíka jsme prve převážili, dali k prsu, převážili, dokrmili stříkačkou a já jsem pak ještě odsávala pro příště. Asi po měsíci Vlastík začal prso odmítat, po půlhodině řevu jsme oba zpocení a uplakaní a naprosto vyčerpaní jsme teda dokrmili stříkačkou…. tak jsem vydržela malého trápit asi dva dny a po poradě s laktační poradkyní jsme přestali dávat k prsu a začali krmit jenom stříkačkou – oběma se nám ulevilo, malého jsem dávala k prsu jenom večer po koupání, když byl vláčný a nechala ho chvilku ocucávat bradavku (bez kloboučku nikdy nebyl schopen vypít nic).
Tahle doba byla blbá jenom v tom, že jsme nikam nemohli, odstříkávat na veřejnosti prostě nešlo a ty pohledy na dítě, které je krmeno stříkačkou – taky není o co stát. Navíc první na co se mě každý ptal bylo: „Kojíš?“ Byla jsem fakt psychicky úplně vyčerpaná, také jsem měla pocit, že jsem jako matka selhala. Všude se píše, jak každá matka může kojit, když chce, ale nikde nepíšou, co dělat, když matka chce a dítě nechce….
No nebudu to prodlužovat, tohle jsme vydrželi dva měsíce. Rozhodla jsem se, že vydržím ještě týden a přejdeme na UM. V úterý večer, v srpnu, horko bylo malý poplakával, tak jsem mu v zoufalství dala prso, ať si cucá – a světe div se, po měsíci, kdy prso prakticky neviděl, jen jednou denně ocucával se chytil a už se nepustil. V šesti týdnech měl 4,5 kg. ve dvanácti už 7…. tak mu zachutnalo. Vlastíkovi je dnes 11 měsíců a pořád kojíme.
Tohle Vám Baruško píšu proto, abyste se vyprdla na všechny dobré rádce a dělala to jak cítíte, netrapte se, když to nepůjde, já si nemůžu pomoct, ale nějak nemám dobrý pocit z těch dvou ztracených měsíců… teď sice kojíme, ale za jakou cenu – nikdo nemá právo soudit matku, která se rozhodne, že to vzdá a ulehčí si život. Na tom přece není nic špatného, kdo to nezažil, tak si nedovede představit, co prožíváte.

Takže pevné nervy

Romana

Ahoj Báro.Já jsem matkou 11lety slečny a problém jsem v kojení neměla.Až na ty začátky kdy v porodnici mě při kojení bolely bradavky.Mazala je panthenolem.Ale i přes tu bolest jsem to vydržela dceru kojila do třech let a měsíc.Dcera sice nepříbiírala jak měla,ale v půl roce měla dvojnásobnou váhu takže ukázkový kojenec.Kojila jsem každé 2hodiny,protože jsem měla hodně toho předního mlíka.
Ale to jsem nechtěla psát,abych v tobě vyvolala pocit,že jsi selhala.Mám kamarádku a té holka v porodnici ne ne se pořádně přisát a rozkosala ji bradavky.Nechtěla ji dát hned sunar a tak celých 5měsíců odstříkávala mlíko a krmila ji z lahve.Takže i tak byla kojená a vlastně viděla kolik toho její holka vypila.
Držím palečky aby jste to zvládli.