O miminko jsme se snažili dva roky a když už jsem otěhotněla, tak sem o mimčo záhy přišla 🙁 Volala jsem to přítelovi,úplně uplakaná a nešťastná, že miminku přestalo ve třetím měsíci být srdíčko a že musím jít na menší zákrok do nemocnice. Přítelovi samozřejmě taky bylo do pláče, ale zachoval klidnou hlavu a řekl mi větu, na kterou do smrti nezapomenu: „neboj, to bude dobrý, uplácáme si lepší“ 😀 a tak neuběhl ani půl rok a byla jsem znovu těhotná 🙂 hned od začátku jsem chtěla holčičku, přítelovi to bylo jedno – hlavně, že to bude zdravý, říkal.. 🙂 nu a taky jsem měla jasno v jméně. Měla to být Sára nebo Sofie. Jenže s přibývajícími měsíci těhotenství jsem víc a víc otravovala maminky na ulici a ptala se jich, jak že se jejich ratolesti jmenují a mé vybrané jména Sára a Sofie se opakovala velmi často. A tak jsme s přítelem začali hledat dál. Koupili jsme si knížku: „Jak se bude vaše dítě jmenovat“ a po večerech jsme v ní listovali, ale marně.. Když nám v sedmém měsící těhotenství potvrdili na 98%, že to bude holčička, nad jménem pro kluka jsme nepřemýšleli a dali tam jméno pro přítelovi, Tomáš. Termín porodu se začal blížit a pořád nic.. Tak jsme nakonec napsali na papír jména Markéta (po mě), Margita (po mé mamce) a Marie (po mamce Tomáše) a začali sme diskutovat, jaké že tedy vybereme. Ten večer jsme si pustili na DVD film Šifru Mistra Leonarda (určitě tento film znáte:) ) a bylo jasno.. Ani Markéta, Margita či Marie, ale Magdalena 🙂 Začíná taky na písmenko M a pro dnešní miminka se málo kdy použije 🙂 Nu a teď máme doma malou krásnou holčičku, které jméno Madlenka moc sluší 🙂
a poslední změna proběhla 47 minutami.
