Klub těhulek

Katko, to mě mrzí, že Vám kalhoty nakonec nepadnou tak, jak byste potebovala. Máte pravdu, že v těhotenství je to s nakupováním ještě horší než normálně, člověk přesně řeší, že to je vlastně jen na chvilku a tak je mu tím víc líto do toho investovat moc peněz. Na druhou stranu, nepohodlí v nepadnoucím oblečení taky nepřispívá zrovna k pohodě… Ale já jsem i jako netěhotná najednou strašně „lakomá“ sama na sebe 😀 Dřív jsem třeba docela ráda nakupovala v orsay, ale poslední roky se mi jejich oblečení nevím proč už tolik nelíbí, a tak je pro mě těžké si tam vůbec něco vybrat. Podobně v C&A nebo v H&M, nějak se můj vkus asi odchýlil od současných trendů. Třeba se mi vůbec nelíbí takové ty kalhoty se zužujícími se nohavicemi a kapsami našitými až od půlky zadku dolů. Přijde mi, že i štíhlým ženám s dlouhýma nohama to dělá velký zadek a krátké nohy, natož když je někdo spíš jako hruštička a má kratší nohy a širší boky. Ale všichni to houfně nosí, protože prostě je to in. Já vždycky marně sháním kalhoty s rovnými nohavicemi a nízkým pasem (vysoké mi jsou nepohodlné), a to je tedy fakt v dnešní době hodně těžký úkol. Ani v drahých obchodech s džínami není šance uspět, oni to prostě vůbec nešijí. Když už mají kalhoty nízký pas, tak je to vždy typ skinny nebo super skinny a to mi fakt nevyhovuje… A tak tahám staré džíny vždy až do rozpadnutí a pak nastává několik nešťastných dopolední v nejrůznějších obchodech a snaha najít aspoň něco, čím rozpadající se kalhoty nahradím a nebudu se v tom cítit nepříjemně. Naštěstí jak jsem doma a nechodím do práce, tak nemusím tak moc řešit, že šatník není moc bohatý a nosím stále to samé. Dětem je jedno, co mám na sobě, a na těch pár příležitostí „ve společnosti“ zatím pořád vystačím s tím, co mám z dřívějška 🙂

Tak hodně štěstí s nakupováním po porodu, a držím palce, aby byli Tomášek i holčička trpěliví, až vyrazíte na nákupy 😉

Jarka

Ahoj Deniso, děkuju za tip s těmi kalhotami. Jsem ráda, že v tom nejsem sama, i když ti samozřejmě nepřeju, že i pro tebe je shánění kalhot trochu náročnější než pro ty, komu ten skinny střih nevadí. Podívám se na netu na tu značku, co jsi zmiňovala, abych věděla, kde jsou případně jejich obchody tady v Praze. Podle názvu je vůbec neznám.

Díky moc a měj se krásně 🙂

J.

Eliško, chci se podělit o svou zkušenost s novorozeneckým akné. Hned na úvod samozřejme tím nechci říct, že ten náš důvod akné je jediný možný, ale je to určitě jedna z variant. U mé starší, dnes dvouapůl leté holčičky, se první pupínky začaly objevovat během šetinedělí. Z krásné jemné tvářičky bylo najednou „struhadlo“. Začalo to pár pupínky a postupně se to rozjelo. POdle naší pediatričky běžná reakce citlivější dětské pleti na okolní svět. Taky jsme otírali řepíkem, ale nic moc nezabíralo. Nedalo se nic dělat, čekali jsme, až to ustoupí. Malá taky hodně trpěla na bolení bříška a plakala bez zjevné příčiny. Což je ovšem taky normální u spousty miminek. A taky hodně ublinkávala, taky normální u miminek 🙂 Protože krásně přibírala, byla veselé miminko a nevypadala, že by ji něco trápilo (občas jen to bříško), pediatrička neměla důvod to řešit. Pak ale přišly průjmy, pak nitky krve ve stolici. To už jsem zbystřila a googlila o stošest. A k pediatričce jsem přišla už vlastně s diagnózou, malá měla alergii na bílkovinu kravského mléka. A to jsem plně kojila! Pediatrička se opravdu divila, pr se to stává spíš u miminek na umělém mléce. Nezbývalo než z mé stravy vysadit veškeré mléko a mléčné výrobky, a to i ve stopovém množství. Tenkrát jsem zjistila, že mléko je snad ve všem 😀 Ale do pár dnů se malé začalo zlepšovat to akné, až zmizelo úplně, přestala blinkat, prdíky ustoupily a trápily ji už jen vyjímečně a vše bylo v pořádku. Jen já jsem brzy přišla o mléko, protože má strava byla všechno, jen ne vyvážená.Malá pak přešla na Nutrilon ALergy Care a byla naproto spokojené zdravé miminko. U mého druhého prcka, teď ročního chlapečka, už jsme byli poučenější, takže při prvních totožných příznacích jsem už věděla, která bije. Takže tam bylo jen to akné a bolení bříška a okamžitě jsem vysadila mléko. A opět se vše srovnalo. Nakonec teda taky skončil na Nutrilonu, ale hlavní byla jeho spokojenost. Ještě bych chtěla napsat, že malá už dne může naprosto bez probléu kravské mléko a má ho moc ráda a u mladšího bráchy pomalu zkoušíme jogurty, ty jsou nejšetrnější a zatím to vypadá dobře. Takže důležité je, že to v batolecím věku ustupuje. Proto bych chtěla doporučit, zkusit vysadit tak na týden ze stravy mléko a mléčné výrobky (stopové množství není nutné vysazovat) a pokud se to začne zlepšovat, je to zřejmě tím. A možná taky ne a za pár dní si tvářička Agátky zvykne a bude vše fajn. Jen jsem chtěla dát vědět také tuto variantu. Pokud by se vám potvrdila, do diskuze nakukuji často a všechny blogy čtu, tak se stačí zeptat a ráda poradím s detaily. Mějet se holky obě moc hezky, Zuzka

Ahoj Deniso, tedy tvé zrpávy mě úplně zaskočily, taky jsem nepředpokládala, že by se nakonec ukázala nějaká komplikace. Četla jsem i příspěvky čtenářek pod tvým článkem a myslím, že nakonec máte opravdu „štěstí v neštěstí“ – že vás lékařka odeslala do Motola hned, vše bude podchyceno včas, na porod se všechno připraví a vašemu chlapečkovi bude poskytnuta potřebná péče ihned. Vím, že to není ani zdaleka to, jak sis jeho příchod na svět představovala, ale určitě to spolu všechno zvládnete a bude to dobré! Moc vám všem držím palce a myslím na vás! 

Ahoj Jarko, děkuji za podporu a taky za Tvůj článek o tašce do porodnice. 🙂 Alespoň pro mě je velmi inspirativní a Tvé postřehy a tipy se mi určitě budou hodit. Jinak Ti držím palce, ať porod proběhne podle Tvých představ a tak hezky, jak jsi psala o tom prvním. 🙂

D.

Ahoj Jarko, k Tvému poslednímu článku musím říct, že já mám naštěstí partnera vychovaného a když mě doprovází na vyšetření, vždycky pouští sednout ostatní těhulky a vůbec ostatní ženy (i ty netěhotné). Ale s případy, o kterých píšeš, jsem se často setkala v čekárně u svého gynekologa, kdy tam seděli pánové jako doprovod těhotné ženy a ostatní těhule (včetně třeba mě :-)) nechali stát, ani je nenapadlo, že by se mohli zvednout. A jednou tam dokonce byla netěhotná pacientka s manželem a 2 syny, zabrali tak tedy jednu celou lavici (o třech místech na sezení) a taky jim vůbec nebylo hloupé, že některé ostatní pacientky tam musí stát. Jak se říká, lidi jsou různé. 🙂 Doufám, že my ze svých chlapců vychováme ohleduplné gentlemany. 😉

Užívej si ještě těch posledních 9 (dnes vlastně asi už jen 7) dní vcelku. 🙂

D.

Ahoj Deniso, tedy s těmi zády je mi tě upřímně líto – sama bčas bolesti v zádech mám, ale právě v těch bedrech, tak vím, jak je to nepříjemné a že to většinou moc neustupuje 🙁 Zkusila jsi třeba nějaké protahovací cvičení vhodné pro těhotné? Třeba by ti to přineslo aspoň chvilkovou úlevu. Já jsem třeba u sebe zjistila, že když si s sednu s nohou přes nohu, tak mě pak bolí v pravé části beder. Vstát ze židle a udělat těch několik prvních kroků je pak vyloženě utrpení. Jenže se pokaždé zapomenu a zase si tak blbě sednu… A jinak tedy potvrzuju tvou zkušenost s příliš měkkým sezením. Sice mi z toho nestřílí bolest od lopatek, ale zase se mi hrozně blbě dýchá. Nejlepší kombinace je náš gauč a rajtující Honzík – chce se mazlit nebo hopsat na miminko, a moc nebere ohled na moje vysvětlování, že mě to bolí a miminku je to taky nepříjemné, takže to často končí tak, že musím vstát z gauče a on se pak zlobí, že ho nechci pochovat. No ale už to brzo skončí, tak už to nějak vydržíme.

Měj se krásně a ať tě ta záda moc nebolí! Poradit bohužel neumím nic 🙁

A s těmi chodidly – možná je to od toho, že teď nosíš hodně právě ty balerínky, neposkytují většinou moc dobrou oporu pro klenbu. Tak můžeš zkusit aspoň při odpočinku dávat nohy do zvýšené polohy a pokud ještě zvládneš ležet na zádech, tak si třeba lehnout na zem, zvednout nohy nahoru (kolmo k zemi) a zakroutit si pořádně kotníky. To docela pomáhá na odkrvení nohou – asi to tedy nepomůže na bolest chodidel, ale ke zmírnění otoků by to přispět mohlo 😉

Pa, J.

Ahoj Deniso, tak to je super, že jsi nakonec našla úlevu díky kojícímu polštáři. Ani by mě nenapadlo, že se dá takhle využít! Mám radost, že to pomohlo 🙂

No a jinak pokud jsi četla můj poslední článek, tak už víš, že je Filípek od soboty s námi už jako samostatný človíček. Je úžasný, hodně čilý a pěkný „nenažranec“, baštil by skoro pořád a vypije množství jako o několik týdnů starší miminko a ne čerstvý novorozenec. Paní doktorka na první kontrole ho chválila, že je vidět, že dobře prospívá a má se k světu, a že krásně přibírá. Snad mu to vydrží aspoň chvilku a nebude to s ním za pár týdnů jako s Honzíkem. Ten sice papal taky krásně, ale protože má metabolismus po mamince, tak i když baštil dobře, na váze se to moc neprojevovalo, rostl hlavně do délky a pořád vypadal jako trápený hlady. V tabulkách byl pořád na hranici podvýživy, ale jinak prospíval dobře (psychomotorický vývoj), takže nebyl důvod panikařit nebo to nějak řešit, jen prostě byl hodně hubený. Tak Filípek snad bude mít trošku robustnější základ, aby taky nevypadal jako stažený králíček. 🙂

Měj se krásně a ať Ti jde chystání výbavičky od ruky 😉

Já tu mám ještě hordu oblečků vel. 68 k žehlení, to jsem si plánovala na sobotu, ale Filípek mi trošku zkřížil plány. Tak snad zítra… 

Pa, Jarka