Klub těhulek

Taky koukám, že se konečně někdo ozval 🙂 Ani jsem Ti Lucko posledně nepogratulovala k miminku, tak to tedy teď napravuji a přeji, ať se Vám s Niky daří a jste pořád tak spokojené jak píšeš v blogu 🙂

A ještě mi holky řekněte, co je s Eliškou? Viděly jsme se na focení a od té doby sem nedala žádný příspěvek. Doufám, že je vše v pořádku…

D.

Ahoj Deniso,

četla jsem Tvůj poslední příspěvek o shánění těhotenských kalhot a oblečení a chtěla bych Ti něco doporučit. Taky jsem hledala a to, co měli v obchodech, mi přišlo takový neforemný a ne úplně lichotivý (spíš jsem si připadala jako kombajn), tak jsem nakonec objednávala těhotenské kalhoty na internetu. Koupila jsem si je hned na začátku, přestože jsem dlouho vlastně žádný vyloženě těhotenský kalhoty nepotřebovala, ale byly super v tom, že mě vůbec netlačily do podbřišku. Objednávala jsem z těhle stránek: http://www.happymum.cz Nechci tady dělat reklamu, přísahám, že s tím prodejcem nemám nic společnýho 🙂 Ale jejich kalhoty mi přišly fakt nejlepší a i když jsem je objednala přes internet, tudíž nejdřív nezkoušela, padly super a nosím je dodneška, i po porodu. Jo a velikost jsem objednala stejnou, jako nosím normálně, a byly mi až do porodu. Tak třeba něco vybereš 🙂

Jarko, Katčiny fotky jsou moc krásné a já už se taky těším na ty naše 🙂

Ahoj těhulky,

přemýšlím zrovna nad tím, jak se asi do zítra vyspím (ráno jedu na test na cukr), a napadlo mě v té souvislosti zeptat se i vás ostatních, jak jste na tom v těhotenství se spánkem a úplňkem? Já totiž většinou na úplněk nereagovala, ale v těhotenství je to nějak jiné. Nevím vlastně, jestli to reaguju já nebo miminko, ale připadá mi vždycky kolem úplňku, že se víc budím. A s rostoucím bříškem je to intenzivnější. Dokonce i když nejsou nijak extrémně horké noci. A ještě jako na potvoru se vždycky kolem úplňku vedle mě mnohem víc mele i Honzík. Ach jo… Jak to máte vy?

Ahoj Denčo, to je zajímavé, jak to má každý (tedy každá těhotná) jinak 🙂 Já se někdy s hrůzou probudím na břiše! Viděla jsi mě před pár dny, tak víš, že bříško už je fakt pořádné, a přesto se mi občas v noci stane, že se přetočím úplně na břicho. Nevím, kde v tu chvíli Filípek je, asi vmáčknutý mezi ledviny nebo co 😀

Jinak musím říct, že naštěstí se tento úplněk obešel bez nesnází se spaním, pominu-li tedy některé ze sousedů ve vnitrobloku, kteří měli potřebu se dost hlasitě hádat snad celou noc a svým křikem zpestřovali sobotní noc obyvatelům hned několika domů 😀 Martin i Honzík tedy usnuli oba v pohodě, naštěstí. A ráno v půl šesté, když sousedi ještě nebo už zase pokračovali v hádce, je to taky nevzbudilo. Ale já mám lehčí spaní a musím během noci většinou taky na záchod, tak můžu monitorovat, co se děje v okolí 🙂 Možná je to pravidelné noční buzení v těhotenství taková příprava na vstávání k miminku po porodu 🙂

Tak se měj krásně a opatruj malou slečnu miminkovou v bříšku 🙂

Jarka

Jj, poloha na boku s pokrčenou nohou je taky moje oblíbená, trávím tak většinu noci. Ještě si nohu podkládám kojicím polštářem, abych měla pro bříško víc místa 🙂 Jen je pro mě někdy trochu problém, když hce Honzík usínat s maminkou otočenou k němu – spí napravo ode mě, a mně se přitom nejlíp usíná na levém boku… Uvidíme, co bude říkat po přestěhování do nového bytu. Tam bych potřebovala přesunout Honzíkovu postýlku na manželovu stranu postele, takže se bude Honzík muset naučit usínat s tatínkem a ještě navíc vlevo od něj. Stěhovat ho na spaní do dětského pokojíčku zatím nechceme, myslím si, že by si to spojoval s příchodem miminka a cítil by se odstrčený, i když se miminko má narodit až za tři měsíce a stěhování by mělo být asi tak za 2-3 týdny… No uvidíme.

Každopádně mě zajímají i zkušenosti jiných maminek více dětí, jak to mají s dětmi a spaním, jestli spí děti s nimi nebo v samostatných pokojíčkách, případně od jakého věku. Těším se na příspěvky v diskuzi 🙂

Jarka

Ahoj holky,

tak aby jste si tu nepsaly jen mezi sebou 🙂  I kdyz ja jsem taky tak trosku „domaci“, pred par lety jsem take byla v Klubu tehulek 🙂

K tem predporodnim kurzum – ja na nich behem prvniho tehotenstvi byla. Pro klid duse. Jasne, ze bych to zvladla i bez nich, ale takhle jsem alespon trosku tusila, do ceho jdu. Takze ja jsem pro.

A co se tyce spani Jarcina syna v loznici… nas Toby s nami spal asi do roka. Pak jsme mu koupili velkou postel a prstehovali ho do vlastniho pokoje. Pokoj je hned vedle loznice a meli jsme behem noci otevrene dvere, takze jsem doslova slysela i to, ze dycha. Kdyz se nam narodil Max, byli Tobymu dva roky… zavreli jsme dvere a zapnuli chuvicku. Hlavne kvuli tomu, aby Max v noci placem nebudil Tobyho. A funguje to. Toby rano skoci mezi nas do postele a pta se, kde je Max, at ho taky polozime mezi nas. Vubec nezarli a vubec mu nevadi, ze spi ve svem pokoji a Max s nami v loznici. Spis naopak. Rika mi, ze neni „bejby“, ale velikej kluk 🙂    Toby spal jeden cas nejen s nami v loznici, ale i s nami v posteli a ja si rikala, ze se asi nikdy nenauci spat sam… a opravdu nebylo co ucit, proste to prislo samo.

Ted jen cekam, az mi Toby rekne, ze uz neni zadne „bejby“ a rozhodne se chodit na nocnik 😉

Zatim pa a uzivejte si tehotenstvi 😉