- Toto téma obsahuje celkem 392 odpovědí. Do diskuze (50 účastníků) se naposledy zapojil uživatel k Kamila Kočková a poslední změna proběhla 4 roky.
-
AutorPříspěvky
-
11.3.2013 (14:05) #895451m maraaRegistrovaný uživatel
Tak nejen že jsem se začla bát konce těhotenství teď se ještě bojim co bude následovat poté. Ale kamarádka má dcerku naučenou spát snima v posteli a nemůžou si to vynachválit. Ale já sem také pro vlastní postýlku
12.3.2013 (20:38) #895452p AnnaRegistrovaný uživatelMaro, uvidíš až se prtě narodí. Já taky chtěla vlastní postýlku, ale pak pro mě nebylo nic krásnějšího než při usínání očuchávat Matymu hlavu 😀 a spaní s námi v posteli bylo i pro mě obrovskou výhodou. žádné vstávání na kojení, jen jsem vystrčila prso a chrněla dál
Anička
22.3.2013 (9:32) #895453k KamikRegistrovaný uživatelMarket,
já měla u druhého porodu poslíčky asi měsíc v kuse, každý den tak 1x – 2x na 15 minut silné bolesti v zádech a trošku v podbříšku, už jsem je ani neřešila. jen jsem se zvycky musela někde opřít, rozdýchat to a bylo po…. a porod pořád nikde.
25.3.2013 (12:59) #895454y YtagomRegistrovaný uživatelAhoj Markéto,
poslíčky jsem zažila u svého těhotenství jenom jednou a to v 37 tt. Tehdy bylo docela horko (červen), já byla celé dopoledne v práci, kde jsem zaučovala svůj zástup, a pak jsem hodně chvátala na autobus, aby mi neujel, takže jsem doma odpadla. Vzbudilo mě v 15 hodin nepravidelné bolestivé tvrdnutí břicha (intervaly se pohybovali mezi 8 až 12 minutami), které trvaly do 19 hodin a pak samy odezněly. Potom už jsem zažila jenom porodní bolesti 10 dní před termínem porodu a dneska mám krásnou 21 měsíční holčičku.
A jelikož už to máš papírově za pár dní, tak ti přeji krásný bezproblémový porod (jako jsem měla já ;), od první kontrakce do porodu trval 12 hodin, bolesti se dali docela dobře vydržet, krásně jsem si to užila, mám na to samé hezké vzpomínky).
Ytagom
25.3.2013 (20:57) #895455m marketa.k.7Registrovaný uživatelAhoj holky,
moc děkuju zapříspěvky. Musím říct, že mé tělo se na porod připravuje asi hodně poctivě. Poslíčky mám každý den někdy jsou opravdu bolestivé a porod pořád nikde. Musím říct, že je to pro mě už docela dlouhé a tak nemyslím na nic jiného a strašně se těším. Dokonce se porodu zatím vůbec nebojím, tedy nemám strach z bolesti jen trošku o miminko aby vše dopadlo tak jak má a narodilo se zdravé. jak jste to měli vy báli jste se bolesti při produ nebo jste to brali tak jak to přišlo a jak nakonec porod dopadl? Děkuji za odpovědi. Termín porodu mám už skoro za týden tak se už se snad brzy dočkám a všem děkuji za podporu.
Markéta
25.3.2013 (22:00) #895456y YtagomRegistrovaný uživatelAhoj Markéto,
to těhotenství strašně rychle uteklo, viď. To je dobře, že se porodu nebojíš, já se také nebála, protože jsem neměla čeho. Každá žena reaguje na bolest a neznámou situaci jinak, takže i já jsem byla v klidu a říkala jsem si, že když to zvládly miliony žen přede mnou, tak to zvládnu taky. A vyšlo mi to. Z celé ulice jsem měla porod nejrychlejší a nejkrásnější, až mi holky záviděly ;). Ten den jsem dopoledne stihla i uklidit, odpoledne už jsem hlavně hlídala časy a hopsala na míči. Když už to vypadalo k odjezdu do porodnice, tak jsem ještě naskládala nádobí do myčky (ale zapomněla jsem jí zapnout) a jelo se. Na sále jsem se musela sama sobě smát, jak asi vypadám, protože krátké povrhové dýchání jako pejsek mi moc nešlo, takže to byly asi škleby. No a za hodinu a půl od přijetí do porodnice se malá narodila. Nejhořší z celého porodu bylo šití, ale teď už vím jak na to u druhého – nechám se na chviličku oblbnout a doktor si to v klidu zaštupuje a já se mu při tom nebudu šponovat. Ale potom to byly nejkouzelnější chvíle, jaké jsem kdy zažila, když jsem si chovala tu mojí malou kočulínku, nemohla se jí nabažit a protom volat babičkám a dědečkům, že se jim narodila vnučka (my jsme totiž nechtěli vědět, co čekáme, takže bylo pro všechny překvápko). Hrome, už jsem z toho zase naměkko 🙂
Tak doufám, že už brzy budeš chovat toho svého drobečka a vše dobře dopadne. Ytagom
27.3.2013 (16:36) #895457m maraaRegistrovaný uživatelAhoj Markétko,
musí to pro Tebe být nekonečné. Už já cítím jak moc se to blíží a to si ještě chvilku počkám. Hlavně vše zvládej v klidu a v pohodě. Ono to všechno dopadne dobře 🙂 A Ty se konečně budeš moct těšit z toho drobečka. Jé, jak ráda bych už to měla za sebou 🙂
Mára
28.3.2013 (14:32) #895458T TeeriikRegistrovaný uživatelAhoj Markétko,
rozumím ti:-) Já jsem ve 36.týdnu a také se mě neutále někdo vyptává. A čím blíže k termínu, tím očítám s větším počtem
dotazů. Mám spoustu činností a tak čas, zbývající do porodu, čile vyplňuju a snažím se na porod myslet jen minimálně.
Čekáme první miminko, takže mi samozřejmě porod nahání strach. Ale zvládlo to nekutečné množství maminek před námi a my to zvládneme taky.
Vždycky, když mě přepadne úzkost z blížícího se porodu, myslím hlavně na to, až si poprvé pohlédneme se synkem do tváře a já ho
poprvé pomazlím. Moc se těším. Všechny chmury a obavy se snažím hodit za hlavu. Přeju Ti co možná nejklidnější zbývající dny 2v1
a hladký porod:-) Jsme v tom společně a budeme dobré mámy:-) Terka
11.4.2013 (12:03) #895459y YtagomRegistrovaný uživatelAhoj Markéto,
moc a moc blahopřeju k Lukáškovi, hlavně ať je to zdravý kluk a dělá vám jenom samou radost. Užívej si ty chvíle, protože to utíká jako voda a ti naši špuntové rostou jako z vody. PS: s tím věkem, kdy si pořídit dítě s tebou souhlasím, Terezka se mi narodila v 26 letech (dřív to nešlo, mužíčka jsem poznala ve 20 letech, ještě jsem studovala a taky jsme stavěli domeček) a druhé dítko bych chtěla stihnout do 30 let, protože ta energie opravdu ubývá, tak aby mi nějaké ještě zbyla.
Ahoj Máro,
já během těhotenství přibrala cca 10 kilo (přesně to nevím, protože poradnu jsem pak už po týdnu nestihla), ale bylo to dáno asi tím, že jsem první 3 měsíce trpěla dost nechutenstvím, spousta věcí mi přestala chutnat (např. i moje milovaná rajčata), takže tyto měsíce jsem přežila díky rohlíku a putimské pomazánce. Potom už to bylo lepší, některé věci mi zase začaly chutnat (rajčata :o)), ale nějaké chutě mě vůbec nepřepadaly, jedla jsem stejné množství jako před otěhotněním. Také jsem chodila až do mateřské do práce, kde jsem byla docela v pohybu. Takže asi tak k tomu přibírání. Myslím si, že až teď budu čekat druhé, tak taky moc nepřiberu, to budu zase skákat kolem dcery.
Krásné jaro! Ytagom
11.4.2013 (14:05) #895460g Gábina zdraví z BelgieRegistrovaný uživatelAhoj Market,
nejdrive bych Ti chtela pogratulovat k Lukaskovi 🙂
A ohledne veku na dite, ja mela Tobyho ve triceti. Ale mela jsem super tehotenstvi, takze si nemuzu na nic stezovat. A zase, tim, ze jsem si na prvni dite pockala, jsem mohla jit do „sveta“ na zkusenou atd… takze vse ma sve vyhody i nevyhody.
Mila Maro,
ja pribrala v tehotenstvi 11 kg. Musim rict, ze jsem na sebe byla hrda, protoze na zacatku tehotenstvi jsme se videla s nejakymi 20-30 kily navic 🙂 Ale je fakt, ze jsem nejedla vice nez pred otehotnenim, ale vaha sla stejne nahoru, hlavne behem poslednich 2-3 mesicu.
Mej se hezky a uzivej si tehotenstvi,
Gabina
12.4.2013 (15:04) #895461m maraaRegistrovaný uživatel13.4.2013 (15:45) #895462k KamikRegistrovaný uživatelNejprve chci pogratulovat Marketě k Lukáškovi. Hlavně pevné zdraví oboum a moc si to užijte.
Máro,
pokud nejsi spokojená se svým gynekologem, tak si zkus obvolat pár lékařů a změnit. Nevím v jaké části Prahy bydlíš. Ale pokud bys bydlela v severní části Prahy, mužu Ti dát tip na svoji lékařku. Já měnila doktora po prvním těhotenství. Měla jsem lékaře v dojzdnosti z práce, mezitím co jsem tam chodila jsme se několikrát přestěhovali a tak jsem tam chodila ještě celé těhotenství, ale na kontrolu po šestinedělí jsem šla již k nové lékařce. Navíc v tom centru, kamjsem jezdila původně ten muj lékař stejně končil…
Jinak já přibrala v prvním těhu 16 kg a v druhém 10 kg, ale to jsem měla od cca 29. tt těhotenství špatné jaterní testy a od té doby jsem již nepřibrala ani deko (i přesto, že jsem se nezřízeně cpala). Ale pokud jsi měla v pořádku výsledky z oGTT (cukrovka), tak bych přírůstek neřešila. Je normální, že hubenější holky přiberou víc a baculky by měly přibrat míň….
tak příjemné maminkování a těhulkování všem 🙂
18.4.2013 (7:41) #895463Z Zuzana TRegistrovaný uživatelAhoj Markéto,
nejprve bych ti chtěla trošku se zpožděním pogratulovat k Lukáškovi, celé tvé těhotenství jsem četla články tvé i ostatních těhulek a vždy, když přijde zpráva o narození dalšího človíčka, mám radost, ikdyž se vůbec neznáme. Takže gratuluji moc a moc a užívejte si!
K těm kapičkám, naše malá je brala skoro až do půl roku. Nejprve jsem měla strach jí je dávat úplně před každým kojením, ale postupně jsme došly až k tomu, že se opravdu bez kapiček nesmělo jít ani nikam ven, jinak byl hned hrozný pláč. S kapičkami to bylo lepší, i když ne uplně dobré. Nejvíc nám pak pomohly probiotické kapičky, které se berou jednou denně a upravují něja střevní mikrofloru prcka. Obojí brala malá asi do půl roku. Teď ses možná vyděsila, že vás budou prdíky trápit tak dlouho, ale neboj, pak už to nebylo tak úporné, s kapičkami vlastně bez problémů, ale při vynechání to bylo hned znát a tak je raději brala dýl. V půl roce jsme postupně vysazovali, až zůstalo jen u večerních a po pár dnech už nebyly potřeba ani ty. Taky hodně pomáhalo cvičení s nožičkama, jakoby přimáčknout kolínko na pupík, střídavě jedno a druhé, to šly pak ven prdíky samy. naučila nás to lektorka kojeneckého plavání a opravdu to pomáhá.
Přeju, ať vás bříško netrápí a užívejte celá rodinka krásného jara!
Zuzka
20.4.2013 (21:40) #895464y YtagomRegistrovaný uživatelAhoj Markéto,
povídá se, že prý kluci na prdíky trpí víc, ale Terezka s nimi také bojovala. Bylo to o to horší, že jsme si z porodnice přinesli široké balení (preventivně, mám kyčle v rodině a holka to naštěstí po mě nepodědila :)), takže byla omezena v pohybu a nemohla se řádně prokopat. Co nám pomáhalo byly kapičky na prdíky před kojením a pak cvičení s nožičkama. Postupně se to zlepšovalo, hlavně když jsme mohli po kontrole kyčlí široké balení dát pryč a malá zjistila, že kopaní nohama je vlastně zábava. Ale kapky jsem jí dávala pro jistotu do půl roka, postupně jsem snižovala dávku. A jeden tip na závěr – nevím, jestli to máš koupené nebo jsi to nedostala darem, ale chtěla bych ti doporučit knížku Tvůj fotodeníček od těhotenství do tří let. Je to báječná kniha na zaznamenávání důležitých okamžiků v životě mimča. Je krásně zpracovaná, vydává jí nakladatelství Smartpress, mají tam i ukázky z knihy. Konečně teď vydávají dotisk, takže už jsem natěšená, až jí objednám pro druhého prďolku.
Ahoj Máro,
musím říct, že tvůj gynekolog je tedy otřesný. Nechápu, jak jsi to u něj mohla vydržet tak dlouho, to já bych měnila hned, jak bych nebyla spokojená (můj gynekolog je super, všechno mi vysvětlí, bere na mě ohledy, sestřička je fajn baba). V těhotenství mě žádná prohlídka nebolela, nikdy jsem po ní nekrvácela. Výsledky mi vždy vysvětlil, ultrazvuk okomentovat, ukázal, kde co je, prostě dobrá informovanost. A s těmi kily navíc to neřeš, kolegyně z práce přibrala 25 kilo je zase hubená, nic jí nezůstalo. Já měla 2 měsíce po porodu váhu před otěhotněním, a za další půl rok jsem shodila ještě 4 kila bez nějakého cvičení (člověk okolo toho mrňouska víc kmitá, že si to ani sám neuvědomuje).
Užívejte teplých dní! Ytagom
23.4.2013 (9:04) #895465m marketa.k.7Registrovaný uživatelAhoj holky,
všem moc děkuji za gratulace a také za rady ohledně prdíků a kapiček na ně. Rozhodla jsem se je se ja dávat dokud nebudeme mít opravdu jistotu, že nás přešli. Musím říct, že ty hodiny a hodiny dětského pláče jsou opravdu strašné, až tak že si občas i já s Lukáškem pobrečím. Našli jsme ale další celkem účinou věc na bolení bříška. Je to fenyklový čaj, který je určený přímo pro miminka. Je od jednoho týdne a malýmu celkem zabírá. Jen nevím kolik by ho měl za den vypít zatím dávám tak pět lžiček denně ale jestli s tím máte někdo zkušenost a dávkovali jste jinak napište mi budu moc ráda.
děkuji za rady a užívejte teplých dní
Markéta
-
AutorPříspěvky
- Pokud chcete odpovědět na toto téma, musíte se nejdříve přihlásit.