Klub těhulek

Ahoj Anette,

dekuju za pozitivni reakce na me clanky 🙂 Me vzdycky prekvapi, ze to vubec nekdo cte! 😀
Take jsem se setkala s nazorem, ze je to sice „hrozny“, jit od prace po trech mesicich, ale alespon nejsi doma 3 roky, kdy uz jen sislas na dite a mas tak nizke sebevedomi, ze navrat do prace te silene stresuje.
A nebo jsem se od jedne sve zname dozvedela, ze kdyz si s ditetem doma jen 3 mesice, tak si k nemu vytvoris vztah asi jako ke psovi… 🙁 Me je samozrejme lito, ze netravim s Tobym vice casu, ale na druhou stranu, ten cas, co s nim jsem, se mu venuji na 100%. A take to neni „mamanek“ a kdyz vidi ostatni deti, tak se hned smeje a chce si s nima hrat. Takze to asi take ma trosku neco do sebe 🙂

Jak jsou stare tvoje dve holky?

Mej se krasne,
G.

Ahoj holky,

všem vám strašně moc děkuji za gratulace 🙂 Konečně jsem našla chvíli, abych se tu za vámi stavila na pokec.

Koukám, že jste započaly debatu o kočárcích. Poodle mě žádný z kočárků není ideální a jistě každá z nás by našla nějakou věc, která by se dala vylepšit. Gábi já mám také x-lander, ale myslím, že dnes bych volila asi Firkon a to kvůli velikosti. No naštěstí to je věc, kterou člověk potřebuje jen na pár let.

Ahoj Jani,

máš můj obdiv, že jsi šla do druhého těhotenství, když jsi už napoprvé měla císaře. Musím říci, že klasický porod je lepší. Vůbec nechápu ženský, který si raději zvolí císař než normální porod.

V nemocnici jsem si vzpoměla na tvoje slova, jak jsi psala, že ani nevíš jak a kde se v Tobě bere energie a síla na další dny. Ondrášek byl 3 dny na JIPU, kam jsem chodila každé 3 hodiny kojit, což bylo naprosto vysilující, ale vždy jsem našla sílu vstát a jít tam.

Ríša je zatím úplně skvělý, nedělá naschváli ani se o nic nepere. Uvidíme zda a jak dlouho mu to vydrží. A co Jára? Jak se mu líbí ve školce?

Zatím Papa M.

Ahoj,

Marťo, gratuluju k Ondřáškovi, je nádherný. Také jsme měli připravené pro kluka jméno Ondřej, ale zatím jsme neměli možnost ho využít – máme 2 holčičky.
Mrzí mě, že se necítíš po císaři dobře, já jsem poprvé rodila císařem, po druhé spontánně (moc jsem to chtěla) a musím říct, že po císaři jsem po 3 týdnech nevěděla, že jsem rodila, zatímco po přirozeném porodu jsem měla velké problémy se šitím, které mi hnisalo, rozpadalo se, 3 týdny jsem neseděla jinak než na kruhu a pohodlně jsem si nesedla ještě 8 týdnů poté, což mi trochu komplikovalo kojení, protože kojit vleže neumím 🙁 . O hemoroidech a inkontinenci se raději rozepisovat nebudu :S Upřímně, chtěla bych ještě jedno dítě, ale kdybych si mohla vybrat, šla bych do císaře znovu. Ta jizva mě bolela v prvních dnech zhruba stejně intenzivně, jako šitá hráz, jen se mi na břiše hojila daleko rychleji a bez komplikací, zároveň mě jizva na břiše neomezovala tolik, jako na hrázi 🙁 Jen jsem chtěla poukázat na to, že císař není vždycky co se týče bolestivosti a rekonvalescence horší řešení a jestli čtou diskusi maminky, které císař čeká, tak se nemusí bát. Každá žena je jiná a každý porod je jiný
Pokud bys chtěla zkusit holčičku, tak neplatí pravidlo, jednou císař, vždycky císař 🙂 Jsem toho živým důkazem. Moje komplikace po přirozeném porodu nebyly zapříčiněné předchozím porodem sekcí, ale velkým šitím 🙁 Jizva po císaři byla pevná, během porodu i těhotenství jsem o ní nevěděla Rodila jsem 23 měsíců po sekci.
Přeju Ti co nejrychlejší rekonvalescenci a krásné dny s oběma kluky.

Marti, já jsem rodila obě holky císařem. Po prvním jsem tvrdila, že už nikdy více. Ta bolest břicha mě opravdu rozhodila a to si myslím, že rozhodně nejsem žádná kopretinka….docela mi vadilo, že to bolí poměrně dlouho. Jenže císař byl akutní, takže v zájmu dítěte, jsem byla strašně ráda, že vše dobře dopadlo, dítě je zdravé a já to holt už nějak rozchodím….druhý císař byl bohužel plánovaný, protože ani několik dní po termínu se jaksi nic nedělo ani nechystalo. Byla jsem z toho zoufalá, protože jsem už věděla, co mě čeká…na druhou stranu už jsem se na to hlavně psychicky připravila a musím říct, že psychika dokáže opravdy mnoho. Bolelo to stejně, ale přestalo to bolet dříve, po týdnu jsem o břichu vůbec nevěděla. Operoval mě vždy stejný lékař:) Tak Marti, hlavu hore 😀 ber to s úsměvem – holt břicho ještě chvíli ucítíš, budeš moct i předpovídat počasí, ale za to zdravé krásné mimi to stojí…..no ni?! 🙂

Ahoj holky,

dovolím si vstoupit do debaty Marti a Káti, přestože rodit teprve budu, a to poprvé.
Souhlasím s Marti, že ne vždycky je dostatek informací dobře. Dneska se dá všechno vygooglovat nebo přeložit a pak…přeberte si to jak chcete. Vzpomínám na sebe. Než se mi podařilo otěhotnět, přišla mi paní doktorka na problém se štítnou žlázou. Tenkrát mi dala do ruky jen výsledky a doporučení a jdi další den na prohlídku. Letěla jsem domů jako blázen, a hned usedla k internetu.
Po zadání základní diagnózy to na mě vyplivlo ženská neplodnost. A bylo hotovo. Řvala jsem jak želva, byla jsem hysterická a nebyla schopná manželovi říct, co se děje. Hned mě od toho počítače odvekl a snažil se uklidnit. Než jsem se od doktorky dozvěděla, že to není nic vážnýho a že to spravíme práškama, shodila jsem tři kila a vybrečela litry slz.

Od tý doby jsem si to zakázala. Mám dvě odborný knížky. Od lékařů. A nic víc nečtu.Sem tam si přečtu nějaký článek tady na webu, nebo vyslechnu kamarádku, která má tříměsíční holčičku, a tím to končí.

A teď se dočtu tady o bolestech Marti. No tě pic…Marti, je mi líto, že ti ještě není fajn, ale jak píše Káťa, pro toho drobka cokoliv.
Já už jsem smířená s bolestí, protože už léta bojuju s křížovýma bolestma. A ty se v těhotenství ještě zhoršili. A prý se mám těšit na porod. Vyhlídky nic moc, ale pro toho svého chlapáka bych udělala cokoliv na světe, i kdyby to byla ta největší bolest.

Přeju holky hezký víkend a příští týden mi držte palce, jedu se zase fotit. Tentokrát už mám to bříško, za to ty úsměvy jsem ještě nezačala trénovat:-)

Mějte se fajne:-)

Ahoj Markétko,
jako každý týden jsem si dnes přečetla, co nového v Klubu těhulek, a bylo mi líto, že máš starosti s úbytkem váhy. Čekám teď druhého sviště a už podruhé jsem byla v podobné situaci. Poprvé mi bylo celý první trimestr tak zle, že přestože jsem se snažila jíst co nejvíce (a vůbec jsem nezvracela), zhubla jsem o 6 kg a pak to dlouho nešlo moc nahoru, až koncem druhého trimestru. Paní doktorka ale byla moc hodná a při každé poradně miminko pečlivě kontrolovala, že roste, tak jsem neměla starost. I tentokrát mi bylo v prvním trimestru dost zle, ale naštěstí jsem přišla jen o 2 kg a pomalu přibírat jsem začala až kolem 20tt. Opět mi paní doktorka miminko pečlivě hlídá, takže se nic neřeší. Věřím, že i ty to budeš mít v pohodě, a přeju ti, ať ti to nedělá vrásky. Buď ráda, že moc nenabíráš, pa se to kolikrát špatně shazuje:) .
Přeju hodně zdraví a pohody všem nastávajícím i stávajícím maminkám:) ,
Jana