Jelikož jsme nevěděli pohlaví miminka, které jsme čekali, vybírali jsme s manželem jména jak pro holčičku, tak pro chlapečka. Byl to více, jak půl roční boj. Manžel se jmenuje Miroslav. Od malička mu říkají králi Miroslave, takže si na tom z legrace zakládá. Pro své děti však vymýšlel jména jako Zoe, nebo Gustav. Vstávaly mi vlasy na hlavě. Já vždycky chtěla Maximka, kterého ovšem už v rodině máme, tudíž jsme měli smůlu. A tak jsem já sama vybrala jména Terezka a Matyáš. Přes to prostě už vlak nejel a manželovi jsem pohrozila, že když se bude dohadovat, nepůjde k porodu a dám stejně jména svoje =o). Nakonec se nám v únoru narodil syn a jmenuje se Matyáš. Ovšem to jsme ještě nic netušili. Při vítání občánků nám pan starosta povídá: „Matyáš, krásné jméno. To je jméno králů.“ A to stouplo taťkovo ego a povídá: „Vždyť já jsem taky král Miroslav!“ Teď, i když další dítě plánujeme tak za pět let už máme vybráno jméno pro chlapečka. Bude to Tadeáš. =o) Pouze já budu asi nějaký levoboček královské rodiny:S