Tak náš příběh je jednoduchý…..Můj manžel se jmenuje Jan a toto jméno se u nich v rodině dědí z generace na generaci.Takže logicky vzato,se od nás očekávalo to samé.Jenže já sem s tím moc nesouhlasila.Od začátku sem si stála za tí,že to bude Adam,až do chvíle,kdy jsme šla na velký ultrazvuk a tam sem malýho uviděla poprvé,v celé vé kráse 🙂 Najednou mi něco říkalo,že to prostě bude Honzík,po tátovi.Snažila sem se toto mé malé tajemství udržet co nejdýl to šlo.I před manželem,který do mě hustil,že to musí být honzík.Vydržela sem to před ním tajit až do 7.měsíce.Pak jsem to řekla,že to bude Honzík,že už to vím od 5.měsíce,ale chtěla sem to jako překvapení.On se rozbrečel…………Rodiče jsme ale u Adama nechali a řekli jim to až se Honzík narodil…..
