My s manželem našeho prvního drobečka právě čekáme. Pracovně mu říkáme Skříteček, ale plně si uvědomujeme, že po narození musí dostat reprezentativnější jméno:) Vzhledem k tomu, že jsme ve 14.týdnu, ještě netušíme, jestli jsme si vytvořili chlapečka nebo holčičku a pravda je, že si tohle překvapení nejspíš ponecháme až na porodní sál, zkrátka se necháme napínat:) A teď k tomu, co aktuálně řešíme-jméno. Chlapeček je jasný od začátku-Ládík po tatínkovi:) Holčička nám ale dělala hlavu, říkali jsme si, že krásná je kristýnka, ale těch je teď požehnaně. Taky Terezka se nám líbí, ale tu si přeje kamarádka a nebudeme jí to brát. Co dál? … Nijak jsme se o tom poslední týden nebavili, nebyl čas, jen já jsem včera prohlížela kalendář a říkám si, že babička by teď v neděli 20.6. měla svátek, bylo Květy. Babičku jsem měla hrozně ráda a často na ní vzpomínám jako na tu nejlepší babičku na světě:) Tak mě v tu chvíli napadlo, co kdyby byla holčička Květuška? Moc se mi to líbilo, ladí to i s naším příjmením, ale za manželem se mi s tím nějak nechtělo, tušila jsem, ža by se mu toto jméno nemuselo líbit, je takové staré a nemoderní. Pustila jsem tedy tuto myšlenku z hlavy. Dnes jsme s manželem jeli společně v autě a došlo i na toto téma. Padaly všelijaké návrhy, spíš takové ty legrační, jako Božidara, Hromnice apod. Když najednou manžel povídá, Jak že se to jmenovala Tvoje babička? Úplně ve mě hrklo, prorože jsem na to samé nedávno myslela, ale nic o tom nevědel. Květa, povídám. Chvíli nic neříkal a když zastavil na červenou, krásně se na mě usmál a řekl mi asi jsme na to přišli, viď? Byla jsem šíleně šťastná, hlavně proto, že to bylo spontánní a vlastně bez nějakého domlouvání jsme se oba shodli:) Zkrátka a dobře, dnes jsme na to přišli! A to v naprosto nečekanou chvíli, v zácpě aut:) Budeme mít Květu, Květušku, Květulínku, prostě naši Květinku a věřím, že babička má radost s námi…
