Červen 2011

Ahoj holky, vítáme nováčky, gratuluju Anette k pozitivnímu testu z krve (já to říkala:) a my co jdeme zítra do poradny – hodně štěstí!!

Už asi dostaneme průkazku tak se těším. Půjdu i s malou protože nemám hlídání ale to nevadí, minule to zvládla super.

Jen mám strach z toho že jsem byla teď skoro celé ty dva týdny od poslední kontroly nachlazená, a udělaly se mi postupně 3 opary na rtu jak jsem byla oslabená, trpívám na to když jsem nemocná. Doufám, že to na miminko nemá vliv. Jinak nám rostou stoličky vzadu takže v noci moc nenaspí ani malá ani já s manželem. Ale musíme to vydržet.

Zítra dejte vědět jak to šlo 🙂 pa Jíťa

http://www.pregnology.com/pregnancy/06/04/2011]http://www.pregnology.com/preggoticker2/FF66FF/FFFFFF/Miminko/06/04/2011.png http://www.pregnology.com]Make a pregnancy ticker

Ahoj holky

Anette GRATULUJI:) <:o)
četla jsem o těhulce Lucce a je mi to líto a z vlastní zkušenosti vím co prožívá.
Já se musím taky s váma rozloučit a jemi to hróóózně líto,ale…….
Ráno jsem šla na kontrolu k mému panu gynekologovi.Jen jak mi začal dělat vnitřní ultrazvuk tak jsem už měla tušení,že to je špatné.Pak se ptal jak by to mělo být podle ms a to vůůůůbec podle velikosti neodpovídalo a dál hledal srdíčko-nebylo k nalezení ikdyž „to“ bylo malé jem 3mm. Nenašel nic a poslal mě do nemocnice na větší ultrazvuk kde také nic nenašli -že se jedná o zamlklý potrat a tak mě poslali o patro níž s tím,že mě zítra přijmou a udělají revizi. Probrečela a stále brečím(už jsem si musela vzít prášek jak mě třeští hlava).:'(
Můj gynekolog mi povídá,že za to nemůžu já. Je potom dobré dodržovat šestinedělí a pak 6měsíců pauzu JENŽE!!!!(a to dodal) nás tlačí čas vzhledem k mému věku tak prý dostanu nějaké podpůrné léky a mě bude stačit 2-3měsíce a pak to můžem zkoušet znova. Abych pravdu řekla tak už se mi do druhého zklamání nechce. Já vím řeknete si,že plno holek potratilo a pak mají děti, ale já si vše moc beru.

Holky těhulky přeji vám ať vám miminka rostou v bříšku a ať se vám narodí zdravé a tímto se s vámi loučí,protože je mi to strašně líto. Treba za nějaký čas se ozvu až budu trošku v pořádku-psychicky.Pa a ZÁVIDÍM VÁM VŠEM

Ahoj holky, Peti to je mi moc lito! Myslim na Tebe a posilam Ti silu! Tys to vycitila tehdy jak jsi mela tu depku.. rozhodnuti o druhem miminku je ciste na Tobe, rid se svymi pocity. Mam v rodine dve tety, obe maji podobnou zkusenost jako ted Ty, jedna pak otehotnela a bylo to ok, ta druha uz do toho nesla a poridili si stenatko. Obe jsou ted stastne a verim ze za cas budes i Ty, az ta bolest prejde. Musi to byt strasne. Drz se!

Z jineho soudku, u nas na prohlidce ok, karticku mame.

Napiste jak to jde i u vas ostatnich!

Zatim pa, Jita

Peti..jeste k veku…tady v Londyne se bere rizikove az po 40roce,tady prakticky kazde druhorodicka ma pres 35 takze by tu byl rizikovy kazdy…..dejte si s pritelem pauzu a co ma byt se stane…..
CLOVEKU SE NEKDY ZDA,ZE PROZIVA STRASNY NEUSPECH,ALE I TEN NEUSPECH NAS MUZE VZEPRIT A POVZNEST A JE ZAKLADEM PRAVE TOHO KRASNEHO CO TEPRVE PRIJDE………….

Ahoj holky,

i ja se s vami musim rozloucit. Vcera jsem byla na prohlidce u lekare. Hrozne sem se tesila, vzala si dovolenou abych si to mohla hezky uzit, ale bohuzel mel pro me lekar spatne zpravy. Pri ultrazvuku zjistli, ze muj andilek, je sice tak veliky jak ma byt (asi 2 cm), ale nebije mu srdicko. Rekl, ze se to muselo stat pred nekolika dny. Poslal me do nemocnice,kde me znovu vysetrili, potrvdili diagnozu a jeste odpoledne me operovali.

Clovek mini a buh meni.

S nejvetsi pravdepodobnosti se jednalo o chromozonovou vadu, takze to priroda zaridila tak, aby tehotenstvi nepokracovalo.

Jsem uplne na prasky a jen brecim, ale mozna je to tak lepsi, nez mit potom postizene mimi.

Ted se z toho musim psychicky nejak dostat a rekli sme si s manzelem, ze to v lednu zkusime znovu.

Mejte se krasne…
Bara

Ahoj holky. Barunko, to je mi moc líto co tě potkalo! Jsem úplně smutná i za vás holky co se musíte teď vyrovnávat se ztrátou miminka. Asi to slyšíte ze všech stran ale napíšu to sem ještě jednou: DRŽTE SE!! Já si to vůbec nedokážu ani začít představovat. Jsem v duchu mockrát za den s váma v myšlenkách.

Já půjdu na screen někdy kolem 20-25.11, ještě upřesním datum. Nakonec jsme se rozhodli do toho jít i přes úhradu 1400 Kč (u první dcery jsme prvotrimestriální screening nechtěli). Tak se už těším, že manžel uvidí drobečka, ale samozřejmě se i dost bojím aby to vše bylo tak jak má. Včerejší kontrola mě hodně uklidnila ale až se ten screening přiblíží, určitě budu hodně vystresovaná. Jako asi každý. A ještě 24.11 jdu na OGTT zátěžový test na cukrovku – vypít ten sladký čaj. Chtějí mě vidět už ve 12.týdnu protože jsem minule cukrovku měla.

Dneska se necítím vůbec dobře, nějak se zlomil tlak tak jsem si vzala i Paralen od bolesti hlavy a ani žaludek není úplně OK. Snad to do zítřka zaspím, ráno jdeme s malou do cvička.

Mějte hezký večer a dejte mi vědět jak to zvládáte vy!

Ahoj holky
Tak je nás víc koho potkala smůla.
Já jsem teď dorazila z nemocnice domů. Nastupovala jsem sice ve středu, ve 13,30 jsem přišla na řadu a pak už jen ležela. JÉÉÉÉNŽE(když se to se.. tak se to se..)asi po necelých 2hodinách mě začalo občas pobolívat břicho,ale přičítala jsem to tomu,že to přichází k sobě. Asi v 16hod. jsem dostla něco tepého do žaludku-polévku(po hladovění-výborná)a v 17hod. byla studená večeře. Abych mi nebylo blbě tak jsem si nechla 1namazaný chleba na potom. V 17:30 jsem řekla sestře,zda bych nemohla dostat prášek-čípek,že mě to pobolívá trochu více(jako menstruační bolesti) a ona,že až někdo příjde(lékař nebo už se s tím nechtěla zabívat-končila jí směna,nevím).Snědla jsem si druhý chleba a lehla si na břicho s tím,že se to zlepší. V 18hod. už jsem to nevydržela došla si na záchod a něco dost většího jsem měla na vložce vypadalo to jako kus jater(sorry je to pro někoho nechutný). Nevyhodila jsem to a že dojdu za sestrou. Nebyla tam,byla asi u někoho na pokoji a tak jsem chodila po pokoji v předklonu,seděla na bobku,mačkala si břicho a nic.V 18:40 jsem za sestrou zašla znova,ona zavolala doktorovi a dostala jsem čípek a injekci na zavinování dělohy.Nejsem citlivka,ale bolestí se mi zvedl žaludek. Po 3/4hodině se přišla podívat a když mě viděla jak jsem byla zelená,možná i zimnice a že mi čípek nezabral volala znova doktora. Za chvíli mě pro mě došla,že jdu na ultrazvuk. Pořád tam měřil dělohu a nezdála se mu tak zavolal ještě doktorku a radili se a pak jsem šla s doktorkou na vyšetření(kde mě prohlížela zrcadlama-trochu nepříjemné a pak rukou a prohnatávala břicho-píchalo to). Zjistili,že se děloha-děložní čípek uzavřel a krev se mi hromadí v děloze. Protože jsem jedla tak volala anesteziologovi a ten ji(mi)doporučil injekci do zad(jako epidural)a že v půl 11večer se rozhodne co a jak. Dostla jsem větší čípek a injekci na uvolnění,trochu to zabralo,ale křeče(bolesti)byli, ale do rána bych nevydržela. Sestra u mě byla skoro pořád. V 10hod.jsem dostala kapačkou antibiotika a že jdu v 11 na sál. V půl 11 přišla doktorka udělat mi znova ultrazvuk jestli se něco nezměnilo-nezměnilo a ve 3/4 na 11 jsem šla směrem sál spolu se sestrou. Přišel anesteziolog a říkal co mě čeká. Epidurál nebolí,ale asi bych si ho nedala píchnout při porodu-byla jsem jak poloviční mrtvola. Měla jsem tam něco přes 100ml krve. Pak už to bylo dobré a už jsem skoro nekrvácela(teda vůbec-pár kapek). Nechali si mě tam ještě jeden den na pozorování a dnes mě pustili domu.
Dobrý ne. Musím si vychutnat vše.
Teď jen doufám,že to udělali dobře a mi si budem moct pořídit další.

Barunko tobě dovolili,že už můžete v lednu? Připadá mi to trochu brzo. Je to sice ještě moc brzo po tom všem si říct že budem pracovat na dalším mimi,ale myslela jsem si(teda co řekne doktor),že bychom začali v únoru či březnu. Sice bych nechtěla mimi přímo na vánoce, ale co zmůžem s přírodou.
Teď se bojím a budu mít strach až to příjde a já půjdu na ultrazvuk a…………..Nevím.Přítel i ostatní mě říkají ať na to nemyslím,že to bude už dobré,ale kdo to neprožil tak to nechápe.Já to beru jako moje selhání,fiasko.