Adopce

Monika.h. : A proč si myslíte, že si homosexuálové na rodinu jen hrají???? A myslíte, že mít dítě je pro ně jen uspokojení? Každý má právo přeci mít děti, nedivím se, že se dětem ve škole posmívají, pokud mají lidé stejný názor jako vy. Pokud žije matka s babičkou také je to pro dítě nenormální, vychovávají ho dvě ženy, můj kamarád vychovává dvě děti společně se svým otcem a nikomu to nepřijde divné, tak proč by mělo být tak hrozně nenormální, když mají dítě dvě ženy nebo dva muži? Oni to nedělají z nějakého rozmaru, ale protože touží dát lásku dětem. Pořád dokola se tu probírá to, že dokud nebudou moci adoptovat dítě neplodné páry, tak by homosexuálové neměli dítě dostat. Ale proč je tedy v ústavech a dětských domovech tolik dětí??? Neplodné páry chtějí většinou děti malé či dokonce novorozence, ale o ty starší už takový zájem není a navíc to stěžují i naše zákony, kdy rozhodování o adopcích se zbytečně protahují. Pro mě je váš názor diskriminace člověka, který nemůže za to jak se narodil a už vůbec ne za to, že chce děti. A každá diskriminace je špatná pro společnost. Také by jste nechtěla aby vás někdo diskriminoval za to, že jste se narodila například se zrzavými vlasy, jen proto, že někdo někdy řekl, že je to hnusné a protiví se to bohu…

myslete si o mě, co chcete, pro jednoho hloupá nána pro durhého … mám 2 děti a vím, co může nabídnout táta a co máma, nikdy žáden homosexuál nedá dítěti to co maminka a žádná lesba – to co pořádný táta. přeji všem dětem láskyplnou rodinu a je mi líto, když někdo v ní nevyrůstá, ale homosex. či lesbické páry nejsou řešení pro šťastné dětství.

Já osobně jsem pro. Mnohdy dokáže harmonický homosexuální pár dítěti dát v životě víc než nefungující heterosexuální rodina, ze které si může dítě odnést i traumata na celý život. A někteří by si zde měli uvědomit, že společnost jako taková, se vyvíjí a homosexuální páry byly v dřívějších dobách „normální“. Navíc v jiných koutech země je dokonce normální i polygamní manželství, kde se vychovávají děti na jedné kupě a nikomu nevadí, jestli má dítě jednu mámu nebo pět…

Miki, to je hrůza, co tu píšeš, nedokážu si představit, co bych dělala já…..musí to být hrozně těžké, uplně nejlepší by bylo asi se někam odstěhovat….nebo alespoň na chvíli někam odjet, dokud se to nezklidní…co to je za hajzla, že po tolika letech najednou stojí o své dítě??? To nechápe, že už svou rodinu má….a tímto jí akorát ničí život?? Ach, držím všechno, co mám, ať to šťastně vyřešíte…

JInak taky jsem se chtěla zeptat, jaké jsou podmínky pro adopci….děti mít nemůžu, tak volím tuto možnost, poradí někdo?? Díky

Ahoj, také jsme s manželem uvažovali o adopci, protože než jsme podstoupili IVF, jeden pan doktor nam dal milnou informaci, že v našem případě z genetického hlediska je IVF celkem zbytečný zákrok. Nicméně jsme IVF podstoupili pod dohledem jiné paní doktorky a na první pokus čekáme zdravé miminko, za co jsme moc šťastní. Musím říct, že jsem podstoupila různé masáže, lymfatické, srovnání kostrče, cvičila jsem Mojžíšovou, chodila jsem po léčitelích, pila různé čaje a nápoje na neplodnost a hodně mi pomohla paní co se věnuje reiki, jak psychicky tak se stravou a vhodným obdobím pro IVF. Myslím, že nám to fakt pomohlo, hlavně ta psychika… Být vámi, ještě IVF zkusím a snažila bych se pro to udělat opravdu vše, ikdyž možná už jsi udělala, nechci se tě nijak dotknout, ale podle sebe vím, že adopce je pořád adopce, ale taky bysme do ní jinak sli. Je to opravdu težký rozhodování. Držím palce a přeju hodně štěstí.

Ahoj, již před nějakou dobou jsme adoptovali dceru. Měli jsme velké štěstí, protože byla v tom nejnižším věku, které může adoptované dítě mít. Byly ji 2,5 měsíce. Bohužel mít dítě pro nás nebylo jiným způsobem možné. Cesta k naší krásné holčiče byla dlouhá, ale nebyla tak potupná, jak se občas píše v internetových diskuzích. Možná jsme měli štěstí na lidičky, kteří s náma pracovali (sociální pracovnice, psycholožka apod.), ale myslím, že to stálo za to. Podstupuje se počáteční pohovor na odboru sociálních věcí, pak přednáška o tom, jak vlastně vše bude probíhat. Pak následuje návštěva sociální pracovnice u vás doma, ale nebojte se, rozhodně neotvírají skříně apod. Spíše se ptají na rodinnou anamnézu a takové ty rodinné vztahy. Pak následují ještě asi dvě přednášky psychologů a neurologů, kde se mimo jiné dozvídáte velmi zajímavé věci. Naši kamarádi, kteří mají vlastní děti nám je občas i záviděli. A poté psychologický test. Byli jsme uklidňováni, že málokdy pár není doporučen pro adopci. A pak už jen čekáte …. Důležité je se na to čekání neupínat a dělat vše jako dosud. Na začátku je fakt, že jsme na to mysleli celkem pořád, ale pak jsme si řekli, že pojedeme ještě lyžovat apod., protože pak si budeme muset dát chviličku pauzu, než nám miminko znovu dovolí. Říkali nám, že se čeká 2 – 3 roky. Po 2 letech jsem nad tím začala znovu více přemýšlet a začalo mi být líto, že se ještě pro nás nenašlo to „pravé“ miminko. Nakonec jsem objednala velmi exotickou dovolenou a šup, bylo to tu. Ten telefonát nikdy nezapomenu. Myslím, že to bylo stejně emocionální jako, když vidíte dva proužky na těhotenském testu. A od té doby jsme šťastní. Chvilku jsme měli s manželem obavy, zda všechno zvládneme, ale myslím, že takové obavy mají i rodiče „vlastních“ dětí. Takže věřte, že adopce není tak složitá a fakt stojí za to.
Ještě malá rada … až budete někdy vyplňovat formulář o miminku NEUSTUPUJTE z vašich požadavků. Nestojí to za to … opravdu si rozmyslete jaké miminko zvládnete. A nebojte se, pokud budete mít náročné požadavky i tak se dočkáte … možná později jako my, ale určitě se dočkáte.
Všem vám držím palce

Žijeme v roce 2010 doba je jiná než před sto lety dříve nepřipadalo v úvahu aby gayové či lesbičky mohli vůbec existovat dnes už mohou je to zcela normalní a nemají se podle mě zač stydět. Nemám sice zkušenost se stejným pohlavím ale každý má nárok na lepší život no a co že mám dvě mamči nebo dva úžasné otce kolikrát tyto páry dokáží a mohou dát dětem víc lásky a veškeré potřeby dítěte daleko víc než hetero páry. Koukněte se na dnešní zprávy otec zabil miminko jen proto, že plakalo, matka zakopala své narozené miminko na dvorku tohle je otřesné a hanebné a ne výchova dětí mohosexuálnímy páry. Homosexuálové nejsou odpad jsou to lidé jako všichni ostatní. Já jsem vyrůstala v rodině kde je otec i matka a celý život jsem neznala nic jiného než ponižování, nadávky a mlácení. Musím říct, že já osobně bych byla radši za dva milující lidi ať už dvě ženy nebo dva muže co by mě vychovali.

Náhradní matka: sips@inMail.cz