Těhulka LIVE! Veronika (33): Ne sbohem, ale na shledanou

Minulý týden nám netekla teplá voda. V rámci časové úspory jsme se proto rozhodli Anitku vykoupat místo ve velké vaně (do které obvykle dáváme podložku pro koupání miminek) v nějaké prostorově úspornější nádobě. Nakonec skončila v hrnci. A nestačili jsme se divit, jak se jí její nová „vanička“ líbí. Vesele si cákala ručičkama. Zvědavě otáčela hlavičkou. Očka jí zářila. S Tomem jsme si ani navzájem nemuseli nic říkat. Oba nás napadlo to stejné: koupíme kyblík.

O koupacím kyblíku jsme přemýšleli už dřív. Nevěděli jsme ale, jestli v něm bude naše holčička spokojená. Zdál se nám trochu nepraktický. Miminko je v něm hůř dostupné a špatně se myje. Taky se nám zdálo, že se v kyblíku s dítětem příliš složitě manipuluje. Jenže obavy šly stranou. A kyblík za dva dny dorazil. Měli jsme radost jako malí. Hned jsme nachystali báječnou lázeň. A co na to Anitka? Nejdřív nám v něm nespokojeně profňukala tři koupání. Jenže jí přeci jen asi připomíná pobyt v bříšku. A navíc má ponořené téměř celé tělíčko v příjemně teplé vodě (na rozdíl od koupání ve vaně). Takže kyblík nakonec vzala na milost.

Na konci šestinedělí jsem měla chuť trochu se zamyslet a zafilozofovat. Když jsme ještě neměli dítě, říkala jsem si, že to bude asi složité. Vstávat v noci každé tři hodiny. Pořád být poblíž. Ve střehu. Spousta starostí. Únava. Je to takové, ale vlastně zároveň diametrálně odlišné. Sice v noci vstávám, ale vůbec mi to nevadí. Mám ráda naše noční krmení, kdy se s dcerou máme jen pro sebe. Je tma a neruší nás žádné zvuky zvenčí. Já poslouchám, jak Anit hltavě saje a ona zase tlukot mého srdce. Sice jsem pořád poblíž a ve střehu, ale jaksi přirozeně a nenuceně. Vlastně se cítím divně, když nemám Áňu na dohled. Sice jsem občas unavená, ale umím si odpočinout. Nemusím jít každý den na procházku. Můžu si lehnout, když Anit spí (což teda přes den moc často není). A hlavně: nejsem sama. Když je Tom doma, přímo mě nutí odpočívat a od dcery se nemůže odtrhnout.

Takže: ne. Není to složité. Naopak. Je to jednoduché. Stačí přestat příliš vážně řešit velké životní otázky typu: Nemá moc tekutou stolici? Nekaká moc často? Proč dnes ještě nekakala? Nepije moc často? Nespí málo? A podobně. Stačí nechat to plynout. Stačí sledovat Anitku, abychom věděli, že je v pohodě. Stačí se uvolnit. A my se s Tomem uvolnili. Radujeme se ze zdánlivých maličkostí, které jsou ale v našich očích fantastické a důležité. Třeba když Anitka začne žvatlat novou slabiku. Nebo když chytne do své malé ručičky hračku. Nebo když se předvádí ve společnosti.

A že se předvádí! V sobotu u nás byla velká návštěva. Přijela Anitčina prababička a pradědeček (Tomovi prarodiče ze Slovenska) a Tomovi rodiče. Anitka se hned zaradovala, že má společnost. Nejprve prospala celou procházku (po tom, co jsme celou rodinu přesvědčovali, že to naše dítě prostě vůbec přes den nespí). Pak ukazovala, jak umí bdít, ale neplakat. V restauraci z ní nikdo nemohl spustit oči. Nakonec ještě doma na hrací dece předvedla pár prostocviků (asi aby udělala radost tchánovi – tělocvikáři). Je prostě společenská a už teď si umí omotat všechny kolem prstu. U mě s Tomem se ani nemusí snažit. Nás už má totiž v kapse dávno.

Tak zatial. Vaše V.

Chcete dostávat každý týden obrázek zobrazující přesně váš týden těhotenství s podrobným popisem, jak se vaše miminko vyvíjí? A k tomu spousty praktických informací souvisejících s aktuálním týdnem vašeho těhotenství? Je to jednoduché. Zaregistrujte se zde a je to. Každý týden vám ve schránce přistane Zpravodaj Babywebu šitý na míru vašemu týdnu gravidity!

Naše těhulka LIVE! Veronika užívá Femibion. Přečtěte si více o kyselině listové.