Těhulka LIVE! Veronika (29): Matka ve mně

Chtěla bych psát o Tomovi. O tom, jak je skvělý otec. Jak mě při péči o Anitku ve všem (kromě kojení – zatím) absolutně zastoupí. Jak nás má rád a dává nám to najevo každou sekundu.

Jenže to bych se asi trochu opakovala a mé šestinedělní články by se tak staly dost monotématické. Nechci vás nudit. Proto jsem se rozhodla psát o Matce ve mně.

Nemyslela jsem si, že ji v sobě mám. Ale byla tam. Někde hluboko. Schovaná čekala, až ji moje dítě vyvolá napovrch. Matka ve mně se projevila už na konci těhotenství. Začala mě měnit. A s porodem moje mateřské pudy ještě zesílily. Zpřeházely moje priority. Jsem teď jiná. Cítím to a jsem ráda taková. Matka.

Přemýšlím, jak moc mé mateřství ovlivnila moje vlastní máma. To, jak se ke mně chovala, když jsem byla malá. Myslím, že do mě ona (spolu s tátou) zasela to semínko rodičovské lásky. Vrací se mi vzpomínky (nebo to jsou jen představy?) na rané dětství. Na obličeje mých rodičů sklánějící se nade mnou. Na jejich něžná slova. Na pocit bezpečí, který mi oba dávali. Na to, jak mě neustále zahrnovali láskou a péčí, doteky.

Na to, že byla osmdesátá léta, byli mí rodiče velmi moderní. O víkendu mi máma poslala knihu Výchova kojence v rodině, kterou se naši inspirovali, když jsem se narodila. Už tenkrát totiž existoval koncept „svobody novorozence“. Už tenkrát mohli podobně sofistikovaní rodiče (i když moc jich tenkrát nebylo) následovat teorii „respektu vůči dítěti“. Co to znamená v praxi? Kromě zajištění dostatku podnětů (polohových, vizuálních, sluchových i dotykových) hlásá tato stará leč osvícená kniha například:

NESVAZOVAT novorozence do zavinovačky (ještě dnes v porodnici vážou miminka do pevné „vánočky“ – prý se cítí víc v bezpečí. Nesouhlasím. A vždy, když se za porodní asistentkou zavřely v porodnici dveře, Anitku jsem ze škrtícího sevření okamžitě uvolnila), nechávat miminko co nejvíc NAHATÉ (v červnových horkých dnech opravdu nemusí každý novorozenec nosit čepičku, teplé ponožky nebo dlouhý overal), CHOVAT, CHOVAT, CHOVAT (teplé lidské tělo rodičů je nejlepší uklidnění – a já nejsem na mateřské dovolené pro to, abych měla dokonale uklizený byt nebo se koukala na televizi. Klidně prochovám Anitku celý den, když bude chtít), NIKDY NENECHAT MIMINKO „VYŘVAT“ (Metoda „nechat vyplakat“ sice funguje – ale za jakou cenu! Miminko prostě po čase rezignuje. Pláč je přitom jediný prostředek, kterým novorozenec dává najevo, že ho něco trápí. Snažím se mu proto předcházet, a když už Anitka spustí, nečekám ani minutu) atakdál, atakdál.

Já jsem byla v duchu těchto (a celé řady dalších podobných) názorů vychovaná. A jsem za to ráda. I díky tomu jsem, jaká jsem. Plnou sílu a význam citu, kterým mě rodiče zahrnuli, jsem si uvědomila, až jsem se sama stala rodičem. Asi to tak má být. Mami, tati, podle mě jste skvělí.

S Tomem jsme o tom ani nemuseli diskutovat. Cítíme to totiž stejně. A taky si vybíráme tu těžší cestu – výchovu prostřednictvím empatie, dostatku svobody a respektu vůči našemu dítěti. Ne podle příruček nebo návodů. Ale podle naší intuice a rodičovského instinktu. Neříkám, že si budu vždy hned vědět rady. Ale nebojím se toho. Matka ve mně mi dodává sebevědomí. A Tom mi přináší jistotu, klid, podporu a vše další, co mé právě objevené mateřství potřebuje.

Tak zatial. Vaše V.

Chcete dostávat každý týden obrázek zobrazující přesně váš týden těhotenství s podrobným popisem, jak se vaše miminko vyvíjí? A k tomu spousty praktických informací souvisejících s aktuálním týdnem vašeho těhotenství? Je to jednoduché. Zaregistrujte se zde a je to. Každý týden vám ve schránce přistane Zpravodaj Babywebu šitý na míru vašemu týdnu gravidity!

Naše těhulka LIVE! Veronika užívá Femibion. Přečtěte si více o kyselině listové.