Těhulka LIVE! Veronika (14): Nejsladší den těhotenství

Ráno se Anitka ohlásila známým: „Mámo, mám hlad.“ Dřív jsem snídat nepotřebovala. První jídlo jsem obvykle zhltla u počítače v práci klidně až kolem desáté, jedenácté. Ale čím jsem těhotnější, tím víc mě moje tělo nutí opouštět mé (připouštím, že v tomto případě ne zrovna nejzdravější) zvyky. Zrovna to ráno, kdy jsem jíst nesměla, začal hrát orchestr ve složení kručení břicha (hlavní housle) + usilovné kopání mé dcery (doprovod, občas sólo) hned po probuzení. Zahnala jsem myšlenku na nějaký malinkatý prohřešek v podobě jablka nebo müsli tyčinky a raději jsem co nejrychleji vypadla z bytu. Hurá za Anitkou. A za doktorkou Evou.

Tentokrát jsem šla po dlouhé době na ultrazvuk bez Toma. Test měl trvat přes dvě hodiny, a tak nechtěl dráždit šéfy v práci. Přeci jen – příští týden jdeme na 3D/4D ultrazvuk – a tam už rozhodně chybět nebude. Slíbila jsem mu, že mu popíšu každičký detail našeho miminka. Na klinice se mě nejdřív ujala sestřička Bětka, která začala s testem. První píchnutí do prstu, Bětčino „promiňte“ a lakmusový papírek na kapce krve. Hodnota cukru zatím v pořádku. A jde se na hlavní část testu – sladký čaj.

Tedy, označení „sladký čaj“ je opravdu velký eufemismus. Nikdy jsem si nedokázala přestavit něco tak STRAŠNĚ přeslazeného. Po dvou doušcích se mi stahuje hrdlo. Kašlu. Lapám po dechu. Nakonec jej nacházím a za povzbuzování Bětky dopiju tu hustou lepivě sladkou tekutinu v šálku. Pro ty, kdo by to chtěli zažít na vlastní kůži, navrhuji třicet kostek cukru rozpustit v čaji. Doporučuji snad jedině jako prevenci proti jezení sladkostí (na mě to tedy tak účinkovalo – no aspoň jeden den).

Pak už rychle do ordinace za doktorkou Evou. Nejdřív jsme si povídaly a já si uvědomila, že právě to je na tom všem prima. Eva se mnou mluví a zajímá se o to, jak se mám. Já – Veronika. Ne moje děloha. Nebo jiná část těla. A pak to Bětčino „promiňte“ doprovázené omluvným úsměvem pokaždé, když mě píchla do prstu (ten den jsem ho měla slyšet ještě dvakrát). Musela jsem se usmát. Tyto zdánlivé maličkosti dokáží způsobit, že se člověk cítí vážně skvěle. A chodí k doktorovi rád (a to jsem si ještě nedávno myslela, že to je oxymorón).

Anitka je krásná. Váží skoro kilo a pro Toma dostávám fotku hlavičky a chodidla – obojí už vypadá jako u narozeného miminka (aspoň mi to tak připadá). V hodinových intervalech od vypití cukrového lektvaru mě Bětka ještě dvakrát otestuje. „Dopadlo to výborně. Nemusíte se omezovat ve stravování. Žádná dieta.“ Zrovna teď mě ujištění, že můžu jíst dál sladkosti, nechává celkem chladnou. Sladkosti už nechci ani vidět. Nikdy! (Toto předsevzetí mi vydrželo přesně jeden den a tři hodiny, pak jej v jednom spontánním a vážně neplánovaném křupnutí překazila čokoládová tyčinka.)

Po cestě z ordinace si kupuji řecký salát v plastové misce a ještě v metru z něj vyjídám všechen balkánský sýr. Sůl. Sůl. Křičí chuťové buňky už tři hodiny, takže se vážně nestydím, když lovím umělohmotnou vidličkou kousky bílého potěšení v téměř plném vagonu. Pod zamračenými pohledy spolucestujících si pro jistotu trochu rozevřu kabát. „Nesuďte mě, jsem těhotná.“ Břicho naštěstí funguje a pohoršené obličeje se mění v chápající úsměvy. Koutky se mi taky samy od sebe roztahují. Je mi hrozně fajn. Možná je to tím cukrem.

Tak zatial. Vaše V.

 Pohled tatínka

Nastává období seznamů. Právě objevujeme nejrůznější oblasti, které budeme muset nákupem všech možných věcí pokrýt. Koupání, spaní, cestování, hraní a tak dál. Abychom na nic nezapomněli, vytvořil jsem pro nás podrobnou databázi v Excelu. Jsem na ni patřičně hrdý. Při jejím tvoření jsem využil například podmíněné formátování včetně semaforů, které nám určují prioritu každé položky (tedy jestli danou věc potřebujeme do porodu, těsně po porodu nebo až během prvních měsíců Anitky). Vše je pak znázorněno pomocí sloupcových grafů, takže máme v každém okamžiku přehled, co nám ještě chybí.

O víkendu jsme proto prošli několik obchodních center v Praze. Jediným výsledem ovšem je to, že místo podstatných věcí jsme nakoupili zásobu vlhčených ubrousků asi na dva roky. Domnívám se, že tímto stylem bychom na zazelenání celého seznamu potřebovali několik let. Naštěstí jedeme za pár týdnů do Německa a snad přijedeme s plným autem potřeb pro naši Anitku. Když ne, tak nám pořád zůstanou aspoň ty vlhčené ubrousky a skvělý seznam v Excelu…

TOM

Zprávy z ordinace CMC (5): Glukózový test

Veroničino těhotenství probíhá téměř vzorově. Na poslední návštěvě v ordinaci Canadian Medical Care Veronika absolvovala vyšetření, kterým se kontrolovala hladina cukru v krvi, a všechno bylo v pořádku. Veroničino tělo se bez problémů vyrovnalo se sladkým čajem, který musela kvůli krevním testům vypít. „Krev se kontroluje nalačno, následně hodinu a dvě hodiny po vypití nápoje obsahujícího 75 gramů glukózy. Pokud hladina krevního cukru není po hodině vyšší než 8,8 mmol na litr krve a po dvou hodinách je pod hladinou 7,7 mmol na litr krve, je vše v pořádku,“ komentuje výsledky krevních testů gynekoložka MUDr. Eva Kašíková, která se o Veroniku velmi pečlivě stará. Maminky, jejichž tělo cukr odbourává pomaleji, bohužel musí držet dietu, aby cukr nezatěžoval organismus maminky a miminka.

Těhotenská cukrovka může být také příčinou příliš velkého plodu. Během prohlídky se také mluvilo o tvrdnutí břicha. V průběhu těhotenství je poměrně normální, že tělo reaguje tímto způsobem třeba na fyzickou aktivitu nebo třeba stres. Pokud se ale tvrdnutí začne objevovat příliš často, je třeba mu věnovat pozornost.

Veronika právě prožila 28. týden těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?

Chcete dostávat každý týden obrázek zobrazující přesně váš týden těhotenství s podrobným popisem, jak se vaše miminko vyvíjí? A k tomu spousty praktických informací souvisejících s aktuálním týdnem vašeho těhotenství? Je to jednoduché. Zaregistrujte se zde a je to. Každý týden vám ve schránce přistane Zpravodaj Babywebu šitý na míru vašemu týdnu gravidity!

Naše těhulka LIVE! Veronika užívá Femibion. Přečtěte si více o kyselině listové.