Těhulka Live! Tereza: Zákaz zpěvu

Jmenuji se Tereza, je mi 31 let. V létě jsem se vdala za skvělého muže, který chtěl dítě o něco více a o něco dříve než já :-). Mojí vášní je cestování a lezení po horách. Procestovala jsem půlku světa, žila v Kanadě i v Praze a usídlila se v Podbeskydí. Na dítě jsem se necítila nikdy připravena a nejsem jedna z těch žen, které to berou jako náplň svého života. Třeba mi to mlíko na mozku změní :-). Teď mi zbývá pár měsíců se na novou roli připravit.

Zdroj: Tereza Milatová

Jak já miluju dělat si léto, když je doma hnusně. A že jsme si na to vybrali fakt dobrý týden. V Česku je extrémně hnusně a my si užíváme teplotu okolo 27 stupňů, koupání v oceánu a výlety po okolí. Původně jsem chtěla HLAVNĚ odpočívat. Nicméně, jak už jste si asi stihli všimnout, moc neposedím a Tenerife není Tunis, kde musíte sedět zavření v resortu, takže jsme se jali objevovat ostrov. Ke “korona situaci” zde mohu říct, že nařízení jsou tady dodržována striktně. Tolikrát jsem si nedezinfikovala ruce za celý měsíc v ČR jako taky za den. Než vejdete do restaurace či obchodu, musíte vždy dezinfikovat ruce bez ohledu na fakt, že jste zrovna vyšli z jiného obchodu, kde jste použili dezinfekci před pěti minutami. Roušky tady nosíte všude – i venku na veřejnosti, pokud nejste v přírodě (v lese). Na pláži ji na dece mít naštěstí nemusíte a při koupání taktéž. Při přesunu z místa na místo ovšem vždy. Povinné rozestupy jsou tu 1,5 metru, které nejsou problém udržovat, jelikož tu je opravu minimum lidí. Kde jindy není možné zaparkovat nebo udělat si osamocenou fotku, nyní bez problémů.

Skoro jako město duchů. Velké hotely jsou zavřené, restaurace se předbíhají o strávníky a majitelé suvenýr shopů vyhlížejí velmi smutně. Je mi jich velmi líto – všech. Dokonce i černochů, kteří vám na pláži nutí fakeové značkové brýle nebo deku, co nepotřebujete. Mám nutkání zajít do každého obchůzku a podpořit je. Rozhodli jsme se nevyužít resortové polopenze, ale chodit na jídlo do lokálních menších podniků. Protože rádi objevujeme a asi i pro dobrý pocit. Ten “bezturistický” klid je ale přesně to, co jsem potřebovala. Dlouho spím, nikam se nehoníme, a když neuvidíme všechna lákadla ostrova, taky se svět nezboří. Tohle uvědomění mi taky není vlastní, ale “zpomalit se” se učím celé těhotenství. Užívám si tedy krásného počasí, přítomnosti mého muže, místních kulinářských specialit, rozličných pláží, oceánu a výhledů na sopečné vrcholky.

Na Pico del Teide (nejvyšší hora Španělska s nadmořskou výškou skoro 4 tisíce metrů nad mořem) jsme se rozhodli nakonec nejít. Já už jsem měla tu čest se na ni vyšplhat dva roky zpátky a Tomáš prohlásil, že nemusí zdolat všechny nejvyšší hory světa, takže jsem jsem nakonec ani negooglila, zda do tak vysoké nadmořské výšky můžu jako těhotná. Měli jsme více “autokochačku”, i když na procházky jsme taky chodili. Tomáš nevynechal surfování ve vyhlášeném větrném letovisku Medánu, kdy vlny se staly jeho snubáku tentokrát osudným. Byl z toho tak smutný, že se ho snažil ještě další hodinu vylovit. 🙁 Ale co, necháme vyrobit nový!

Týden utekl rychlostí blesku a já nebyla připravená odletět. Mít ještě týden dovolené, tak si pobyt prodloužíme nebo kdyby aspoň letělo něco v pondělí. Nestihla jsem úplně vypnout mozek, ale bylo to skvělé. Přilétáme do Prahy v pátek něco před půlnocí, strávíme noc u letiště a ráno si musím jít nutně koupit nějaké další náušnice na Pražský Design Market. Objevila jsem zde úplně perfektní tepláčky pro Trevora. Byla to první věc, kterou jsem fakt chtěla koupit. Byly z bambusu, tak mi přišlo, že to je ideální materiál, ve kterém by mu mohlo být dobře. Tomík mi to ale zatrhl – že prý od všech dostaneme milion takových serepetiček, takže mě uargumentoval. Kupodivu mi to bylo líto. Asi ty hormony. 😉

Vydali jsme se směr Ostrava. Jedeme ještě za kulturou. Naši koupili lístky na premiéru muzikálu. V sobotu se totiž ještě zpívat může, od pondělí už ale platí zákaz zpěvu. Je mi líto i těch umělců, kteří budou mít v sobotu premiéru a v neděli derniéru. 🙁 Už by to chtělo zase normální dobu bez korony!

V neděli jsem vzala budoucí babičky na hory. Je to dobrý – s nimi do kopce nefuním. 🙂 Dostaly fotky z těhu focení a byly very happy. Ty už se mega těší na Trevora.