Těhulka Live! Tereza: Už dva roky

V pondělí máme výročí. 2. listopadu jsme spolu začali chodit. Na rozhledně ve Velkých Karlovicích. No je pravda, že jsme to určili trochu se zpožděním a Tom se mě opravu na vrcholu nezeptal, zda s ním budu chodit, ale dal mi tak velkou pusu, že jsem to z toho poznala. Chtěla jsem jet zase do Karlovic jako loni a zase lézt na tu rozhlednu. Ale bylo naprosto odporně už od rána a navíc jsme měli spoustu zařizování. To mi ty “nohy hore” moc nevychází. Místo romantiky na rozhledně mě čekala snídaně na kolenou v autě, i oběd na kolenou v autě, když vás ani do restaurace na obídek nepustí. 🙁

Byla jsem docela vyřízená a hektický den mi na náladě moc nepřidával. Naštěstí můj věčně dobře naladěný manžel se nenechal mou protivností rozhodit, ba dokonce se snažil mi den udělat hezčí. Večer se mu to konečně povedlo. Uvařil výbornou večeři, bouchli jsme pravé šáňo ze Champagne, kterého mi dovolil vypít méně, než bych si přála a měli domácí rande. Byla jsem jak vyměněná oproti ránu. Vždy jsem tvrdila, že nejlepší dva roky mého života byly ty strávené v Kanadě, ale asi to po dvou letech vedle tohoto chlapce už dále tvrdit nemůžu. Otočil se mi život totálně naruby. Přestěhovaná na druhý konec republiky, vdaná a zbouchnutá. Docela hukot za dva roky. Ale je to pecka!

Nostalgie mě dokonce přiměla dát svůj “coming out” na FB. Sociální sítě ve vší síle zatím nevěděly o mém těhotenství. Raději jsem dávala fotky z ferrat bez toho, abych musela poslouchat, jak nerozumná jsem v pátém měsíci a podobně. A navíc nejsem prototyp těhule, která by se  potřebovala chlubit nově koupeným bodyčkem ve feedu. Ne že bych doposud nějaké bodyčko vůbec koupila! 🙂 Ale rozhodně jsme pokročili. Sestavili jsme komodu, do které přesunu svoje věci a tu původní nižší bude mít Trevor. Do krabic jsem uklidila letní svršky a všechny, do kterých se aktuálně nevejdu, takže v ložnici začal vznikat prostor pro kout pro mimino. Byla jsem na sebe pyšná! 🙂

A dokonce jsme objednali kočár a on dorazil rychlostí blesku. Jedem ho za dva dny vyzvednout a dostali jsme od majitelky obchodu instruktáž, co jak funguje. Podílím se o ni ve videu, tak mrkněte.  Je mi docela líto, že mě Tom s Hankou neseznámil dříve. Měsíc po porodu jela závod na kole. To ta B7 po osmi měsících bude brnkačka! Konečně je někdo větší magor než já. 🙂 Ale prý jí šlapu na paty.

Ve čtvrtek jsem si už i konečně odpočinula. Sice mám jen polovinu práce, ale nějak se neumím nudit a dny se plní tak nějak samy. Kozelci jsou pořád na Tenerife. Jak já bych taky letěla! Nebo alespoň někam na výlet jela. Každý víkend, který mám strávit doma, jsem tak nějak vnitřně nervózní. Moje FB přiznání mi samozřejmě přineslo hodně zpráv na FB. Mimo jiné se ozvala Míša, kterou znám z Kanady, že je to boží, že už i my čekáme a že by bylo super se vidět, dokud jsem dva v jednom. Já se toho samozřejmě chytla a zjišťovala, zda přijímají návštěvy. Koronu měli i oni i my, takže prý nás rádi uvidí, buď za měsíc anebo tento víkend. Je čtvrtek večer a my našim manželům oznamujeme, že jedeme na víkend do Lovosic. Musela jsem si to vygooglit. Je to severně do Prahy směrem na Teplice. Dle Waze 4,5 hodiny cesty bez trafiku. Hurá, jedeme na výlet! Jsem tak nadšená, že dokonce dobrovolně řídím a užívám si to! Řídím až do Hradce, a to dokonce bez čůrání. Jsem na sebe pyšná! 🙂

Víkend byl skvělý! Změna prostředí a procházky námi neprozkoumaným Českým Středohořím nabíjejí. Až jsem byla ze sebe sama překvapená, jak se mi líbil Míšin půlroční syn. Občas jsem měla i sama potřebu si jej chovat. 🙂 Mají dva kluky po dvou letech. Tuto kombinaci vidím kolem sebe docela často a přijde mi docela sebevražedná. Já nevím, že ten Tom pořád mluví o dětech (našich) v množném čísle. 😀

Tereza právě prožívá 32. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?

Zdroj: Profimedia.cz