Těhulka Live! Tereza: Karanténa vol. 2
Jmenuji se Tereza, je mi 31 let. V létě jsem se vdala za skvělého muže, který chtěl dítě o něco více a o něco dříve než já :-). Mojí vášní je cestování a lezení po horách. Procestovala jsem půlku světa, žila v Kanadě i v Praze a usídlila se v Podbeskydí. Na dítě jsem se necítila nikdy připravena a nejsem jedna z těch žen, které to berou jako náplň svého života. Třeba mi to mlíko na mozku změní :-). Teď mi zbývá pár měsíců se na novou roli připravit.
Zdroj: Fotoprome.cz
Co napsat? Dlouho jsem neměla žádný týden tak nudný jako tento. Teda ten předchozí byl dost podobný, ale byl první, takže jsem si toho “zpomalení” nejen vážila, ale i jsem ho přivítala. Jsem teda pozitivní na koronavirus. Tomáš taky, a to neznamená nic jiného, než že prostě musíme zůstat trčet doma i další týden. Volala jsem šéfovi. Museli jsme probrat, s kým jsem byla v kontaktu a s kým ne. Naštěstí jsem dost zdechlá se oblíkat a chystat a vyrážet do kanclu, takže jsem v inkriminovaném období nepotkala nikoho ze skupiny.
Jak tedy náš další karanténní týden probíhal? Řekla bych, že taková domácí pohodička. Dovolili jsme si později vstávat – však práce nám přece nikam neuteče. Ale když jsme vstali, tak jsme šli oba poctivě k počítači makat a skončili jsme, až bylo hotovo anebo jsme toho už opravdu měli plné zuby. Já jsem každý den odpoledne poctivě cvičila jógu. Moje kamarádka těhotná o pár týdnů napřed lektorující jógu mi doporučila appku Prenatal Yoga | Down Dog. A musím říct, že jsem opravdu nadšená. Můžete si tam navolit úplně všechno. Doba cvičení od 9 minut až do hodiny a půl, náročnost přes dva beginnery po intermediate, jakou část těla chcete ten den procvičovat, jak dlouhou chcete savasanu nebo dokonce, jaký hlas chcete, aby vám předcvičoval. Jediná nevýhoda by snad mohla být, že je aplikace v angličtině, ale pokud tento jazyk neovládáte, paní na displeji vám všechny cviky ukáže.
Zvláštní bylo, že jsem strašně málo jedla (na sebe). Snídali jsme většinou dost pozdě – mezi 10. a 11., oběd jsme si dali kolem 3. hodiny odpoledne a pak jsem si maximálně večer nakrájela ovoce nebo udělala kakao. 🙂 Taky břicho se vůbec nezvětšovalo, tak jsem měla obavy, aby Trevor prospíval a rostl, ale všechny mé kamarádky – zasloužilé matky mě ubezpečily, že si ze mě vezme vše, co potřebuje a bude v pohodě. A já můžu být v pohodě, že nepřibírám, protože to je taky můj dost velký strach – že se ze mě stane velryba. 😀 Zatím jsem nepřibrala ani deko – tedy od původní váhy. Přibrala jsem pouze zpět to, co jsem v prvním trimestru nechutenstvím zhubla. Pro představu to byla asi 4 kila.
Trevor se mi v břiše stále hodně mele a já docela pookřávám. Jak jsem byla vůči svému těhotenství pasivní a v prvním trimestru až negativní, protože mi bylo blbě, teď si hladím břicho a mluvím na Trevora. Představuju si, jak je tam zkroucený a jak asi bude vypadat. Jestli bude mít po nás modrý oči a tmavý vlasy po Tomovi anebo blond po mně. Krasavec to bude v každým případě. To je jasný!
Taky jsem si koupila “těhotenskou kouli” – teda vlastně rolničku. Ze začátku jsem k tomuto výrobku, který se doporučuje nosit od 20. týdne, byla docela skeptická, ale když mi řekl chlap! (vždycky ty informace beru vážněji, když mi nějakou radu ohledně mimina řekne chlap), že ji manželka nosila v těhotenství a pak mimino uslo, když ji slyšelo třeba přivázanou na kočáru, tak jsem si řekla, že cokoliv mi stojí za pokus, jen když malej snadno usne. A když to bude stát jen čtyři stovky, tak jsem hned objednávala. No uvidíme, zda tyto rolničky mají dobrý jen marketing anebo i podstatu.
Highlitem tohoto týdne bylo ovšem mé neuvěřitelné nadšení z koupi letenek. Do Kanady. V červnu 2021. Ano, jsem blázen a v této době jsem si dovolila koupit letenky na druhý konec světa. Ale je to až za 9 měsíců. Věřím, že do té doby se restrikce umoudří. Celá ta hysterie ohledně korony mi už pěkně leze krkem. Já jsem mohla být hysterická, protože jsem byla pozitivní a ještě k tomu těhotná! Ne to okolí, které se s námi nechtělo po karanténě potkat, případně s těmi, co se potkali s námi. Každopádně jsem koupila letenky. Z Krakova až do Vancouveru za 7 tisíc zpátečka. Neuvěřitelná cena! A i když Tomáš ze začátku protestoval, že bude golfová sezóna a že on přece nemůže v sezoně na tak dlouho odjet, tak proti mým argumentům neměl šanci. Musela jsem ovšem slíbit, že nebudu remcat, že to byla totální blbost letět tak daleko s tak malým deckem. Takže si to musím dobře pamatovat. 😀 Dovolil mi teda koupit letenky pro nás dva a naše nenarozené dítě na 16 dní v červnu do Kanady. Dávejte si ovšem bacha na to, kde letenky kupujete. Původně tato akce na mě vyskočila na Pelikánovi. Tam chtěli za Trevora, který bude mít přibližně půl roku, stejnou cenu jako za dospělou letenku. Zavolala jsem tedy zkušenějším cestovatelům s dětmi a dostala jsem radu koupit letenky přímo u aerolinek – u Lufthansy. Tam chtěli za Trevora pouze 700 za nějaký poplatek. To znamená 15 tisíc za letenky pro všechny a můžeme letět. Další problémek nastal, když jsem chtěla letenky zaplatit. Měla jsem vyplnit data narození – ano i našeho nenarozeného syna. Volala jsem tedy na Lufthansu, kde mi sdělili, že nejjednodušší je koupit letenky zatím jen pro rodiče a až se Tevor narodí, tak ho doobjednat – stejně nebude mít sedačku, tak je to jedno!
Zdroj: Profimedia.cz
