Těhulka Live! Tereza: Děda
Jmenuji se Tereza, je mi 31 let. V létě jsem se vdala za skvělého muže, který chtěl dítě o něco více a o něco dříve než já. 🙂 Mojí vášní je cestování a lezení po horách. Procestovala jsem půlku světa, žila v Kanadě i v Praze a usídlila se v Podbeskydí. Na dítě jsem se necítila nikdy připravena a nejsem jedna z těch žen, které to berou jako náplň svého života. Třeba mi to mlíko na mozku změní. 🙂 Teď mi zbývá pár měsíců se na novou roli připravit.
Zdroj: Fotoprome.cz
Tento týden jsem si myslela, jak budu odpočívat! V pondělí si dám nohy nahoru a v úterý začnu třídit a ladit věci pro mimino. No, nestalo se tak. Marně čekám na den, kdy budu mít spoustu času a z nudy se budu “rýpat v nose”. Pondělí jsem strávila zařizováním věcí, ale konečně jsme si zase šli sníst jídlo z restaurace do restaurace. Z porcelánového talíře a Birrela si dát z kryglu. 😉
V úterý mě vzbudila nemilá zpráva, že dědu odvezla rychlá s mrtvicí. Táta mi volá málokdy sám od sebe a už vůbec ne dvakrát za sebou. To už jsem tušila, že se něco děje. Prognóza nebyla valná, takže celý týden se nesl ve smutnější náladě. Díky debilnímu „kokotaviru“ nás samozřejmě nechtěli pustit za ním do nemocnice na návštěvu. Nicméně, na výjimku vlády jsem to nakonec naštěstí zařídila. S těžkým srdcem a slzavým údolím jsem dědovi řekla, jak se doopravdy bude Trevor jmenovat. Třeba to vnímal.
Hormony ovlivněná to prožívám hůř než kdykoli předtím, proto se o tomto týdnu nebudu dále rozepisovat. Co se týče Trevora, tak má kolem 2,8 kg. Teď už chodím na gyndu co týden. Chlapeček se točí stále jak na centrifuze. Jak byl minulý týden vzorně hlavou dolů, tak už je zase hlavou nahoru. Přestala jsem se tím stresovat a věřím panu doktorovi, který tvrdí, že mám v břiše stále dost místa na “čoromoro”. Každou návštěvu také trávím s břichem připojeným na monitoru, který kontroluje ozvy Trevora. Vše je podle výsledků v pořádku.
Taky jsem přinesla nějaké hadříky po synovi mojí skoro sestřenky. Hlavu si zaměstnávám tříděním a praním těchto věciček. Trevorovi zakládám “jeho” komodu. Ještě že na tom pidi oblečení jsou štítky s velikostmi, jinak bych byla úplně ztracená. Krom oblečení jsem taky nakoupila látkové plínky. Po konzultaci s Maru jsem se rozhodla pro variantu “all in one” – žádné skládání a vrstvení. Aby to bylo co nejjednodušší. Rozhodně nejsem žádná zarytá ekobio matka, ale vadí mi ten odpad, který jsme schopni z těch jednorázovek vyprodukovat. Takže moje představa je: doma látkové a venku jednorázové rozložitelné. Ty si budu muset ještě vygooglit nebo si nechat zase poradit. All in one pleny jsou nové relativně drahé – kolem 500 za jednu, takže jsem opět volila bazoš a jeli jsme do Havířova pro 13 plen za 13 stovek. K tomu jsme dostali tzv. separační jednorázovou vrstvu, která by přírodě neměla vadit a nám by měla ulehčit práci s hovínkama. 🙂 No a teď už je jen třeba vybrat sušičku!
Zdroj: Profimedia.cz
